Dražební provize

Standardně provize je odměna obchodníkovi či zprostředkovateli za realizaci komodit na trhu. Jinými slovy, poskytovatel produktu či služby se podělí o svůj obchodní zisk s dalším subjektem, který mu pomohl, že tuto komoditu na trhu prodal. Jedná se potom o obchodní provizi, provizi za zprostředkování apod. Dražební provize je však něco úplně jiného. Je to provize subjektu, který „zprostředkuje“ dražebníkovi provedení dražby. Úmyslně jsem dal pojem „zprostředkuje“ do uvozovek. Pokud dražebníkovi zprostředkuje dražbu např. realitní kancelář, která sama dražby neprovádí, její klient tuto služby požaduje, potom je provize namístě. Avšak já mám na mysli provizi, kterou nabízí dražebník přímým či nepřímým zadavatelům dražeb.

Mezi největší zadavatele dražeb patří  insolvenční správci. Nedávno mně jeden z nich ukazoval leták, který dostal poštou od jednoho dražebníka. Ten nabízel dražební provizi ve výši 50% své odměny. Jiný insolvenční správce si mně stěžoval, že dostal pokyn od zajištěného věřitele – jedné z největších bank u nás, aby zpeněžoval postupem a za náklady, které byly v rozporu s platnou legislativou. Dokonce mu dal nakonec soud za pravdu. Nevím kolik je takových odvážných insolvenčních správců. Bohužel objem insolvenčních dražeb klesá. Prý je výhodnější zpeněžovat majetek napřímo prostřednictvím realitní kanceláře.Tam s možností dalšího překupu nemovitosti má realitní provize zelenou.

Jiří Bureš, předseda KDČR

 

Jak určit nejnižší podání v dražbě

Nejnižší podání, lidově vyvolávací cena, je na dražbě klíčovým parametrem jejího určení. Nízká vyvolávací cena oproti obvyklé tržní ceně má za následek velký zájem dražitelů. Naopak vysoká cena může vést i k tomu, že nikdo nepřijde ani na prohlídku předmětu dražby. Proto i stanovení nejnižšího podání je jednou z povinných náležitostí smlouvy o provedení dražby (viz § 19/2, popř. § 39/2 zák. č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, ve znění násl. změn a doplňků – ZVD). Dokonce je v těchto paragrafech (viz § 19/7, popř. 39/10 ZVD) stanoveno, že neobsahuje-li smlouva o provedení dražby mj. nejnižší podání, potom je tato smlouva neplatná.

Na Komoru dražebníků ČR (KDČR) se obrátil tazatel, jestli je možné stanovit nejnižší podání pouze způsobem jejího budoucího určení, protože se s touto variantou setkal jako likvidátor . KDČR učinila dotaz na MMR. V odpovědi MMR je uvedeno, že takovýto postup je dle MMR přípustný, ale výjimečný. Závazné rozhodnutí, zdali je či není možné určit nejnižší podání odkazem na budoucí zjištěný odhad, může dát pouze soud. Doporučili jsme tedy, aby tazatel podal žalobu na neplatnost dražby z důvodu neplatnosti smlouvy o provedení dražby.

Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR

Ještě k dražební novele

Budou tomu již skoro tři roky, kdy byla naše Komora oslovena náměstkem MMR se žádostí o nominaci do pracovní skupiny – veřejné dražby (PSVD). Protože jsem již od roku 2000 pamětníkem celé řady podobných komisí či pracovních skupin, byl jsem velmi skeptický k výsledkům PSVD. Na druhou stranu jsme nechtěli stát opodál. Proto Komora do PSVD nominovala jednatele a spolumajitele dražebníka Dražbyprost, s.r.o., Kamila Stupku a já jsem se stal náhradníkem. Kamil Stupka poctivě na jednání PSVD dojížděl, dokonce až z Ústí nad Labem. Už jenom statut PSVD byl podivný. Neveřejné jednání, v případě informování dražební veřejnosti hrozilo viníkovi vyloučení z PSVD. Členové PSVD byli pečlivě vybráni, aby podpořili předsedkyni PSVD – ing. Zdeňku Niklasovou, která je již téměř deset let ředitelkou Odboru veřejných dražeb MMR. Nakonec i optimista Kamil Stupka se přesvědčil, že nemá význam se účastnit jednání PSVD. Návrh naší Komory nikdo neakceptoval, přítomní dražební diletanti (byli tam i zástupci jedné ze spřátelených společností ředitelky, kteří neměli ani dražební licenci) se nakonec sešikovali spolu se zástupci realitních kanceláří, aby vytvořili třech letech činnosti PSVD návrh novely, který byl Legislativní radu vlády ČR (LRV) zamítnut.

Číst více…

Legislativní rada vlády vrátila MMR i zákon o realitním zprostředkování

Legislativní rada vlády ČR (LRV) na svém jednání dne 23.02.2017 projednala zákon o realitním zprostředkování  (ZRZ) z pera Odboru veřejných dražeb a realitní činnosti MMR (OVDRČ). Ani tento materiál LRV neprošel a byl vrácen navrhovateli. Přiznám se, že tomuto zákonu jsme se jako KDCR příliš nevěnovali. Ani nás MMR neobeslalo s výzvou podání připomínek. Plně jsme se totiž soustředili na dění kolem novely zákona o veřejných dražbách (ZVD), která také LRV neprošla.

Domnívám se, že realitní džungle je ještě zarostlejší, než ta dražební, zvláště pak v oblasti dobrovolných insolvenčních dražeb. Osobně ZRZ fandím. Nevím, jaké hlavní důvody měla LRV pro vrácení tohoto zákona.  Možná bylo i to, co jsem si uvědomil, až při detailnějším prostudování. Chybí zde celá jedna velká oblast realitního zprostředkování:  provádění realitních aukcí a provozování elektronických realitních systémů. Byl to záměr nebo opomenutí realitních expertů? ZRZ má podobu návrhu ZVD, před jeho přijetím v roce 2000. Bohužel, spíše bohudík, je to již skoro dvacet let.

Číst více…

Legislativní rada vlády ČR vrátila novelu zákona o dražbách

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), resp. Odbor veřejných dražeb a realitní činnosti (OVDRČ), po téměř 2,5 roku vytvořil bezzubý a nekompatibilní návrh novely zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.), který byl předložen Vládě ČR. Legislativní rada vlády (LRV) se ztotožnila s odmítavým stanoviskem naší Komory v tom smyslu, že přerušila projednávání tohoto dokumentu a návrh byl vrácen MMR k přepracování. Bohužel tento výsledek se dal očekávat. Na příštím jednání LRV bude na programu projednání nového zákona o realitním zprostředkování, které je také “z pera” OVDČR. Tady by již MMR mohlo zabodovat.

Jiří Bureš, předseda KDČR

Dražební rok 2016 – nejhorší dražební rok v historii dražeb

Přiznám se, že letos jsem zamýšlel upustit od mé analýzy dražebního trhu za rok 2016. Hlavním důvodem bylo, že jsem se seznámil s návrhem novely zákona o veřejných dražbách, který nám „nadělilo“ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR těsně před Štědrým dnem. Za rok 2016 se celkem uskutečnilo 2 676 dražeb, což je o 11% méně, než tomu bylo v roce 2015:

I objem draženého majetku meziročně poklesl o téměř 25%, a to na historické minimum 4,9 miliard Kč.

A co k tomu dodat? Ještěže můžeme dělat aukce. Objem aukcí u některých dražebníků je výrazně vyšší, než je jejich objem dražeb.

Statistika dražeb_2016

 

 

MMR předložilo Vládě ČR novelu zákona o veřejných dražbách

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) předložilo Vládě ČR novelu zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách (ZVD), která vzešla z mezirezortního připomínkového řízení (Novela – Navrhovane_ZVD).  Navrhované změny v Novele fakticky nic neřeší, i když některé jsou pro dražebníky příjemné (např. možnost vybírat odměnu dražebníka i v případě dražeb nemovitých věcí). K Novele byla spousta i zásadních připomínek, které v mnoha případech byly shodné s  námitkami Komory dražebníků ČR (KDČR). Bohužel se MMR s většinou z nich vypořádalo tak, že “Vysvětleno, vysvětlení přijato”, což i stačilo předkladateli námitky. Jedinou výjimkou bylo Ministerstvo spravedlnosti (MS), které podalo zcela zásadní námitku, týkající se nekompatibility novely s občanským zákoníkem. MMR tuto zcela zásadní námitku, podanou klíčovým ministerstvo v oblasti legislativy, nevypořádalo.  V předkládající zprávě Vládě ČR je uvedeno:

“Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že § 1771 občanského zákoníku upravuje uzavření smlouvy při dražbě jinak, než jak je tomu v zákoně, čímž se podle jeho názoru neodůvodněně zakládají co do důsledků pro aplikační praxi nevhodné a nejasné odchylky od úpravy obsažené v občanském zákoníku. Uvedený stav považuje Ministerstvo spravedlnosti za nevhodný a požaduje ze zákona o veřejných dražbách vypustit veškeré neodůvodněné odchylky od občanského zákoníku a koncepci zákona v co nejširší míře založit na subsidiaritě občanského zákoníku k zákonu o veřejných dražbách.”   

Číst více…

ZKUŠENOSTI PŘI ZPENĚŽOVÁNÍ MAJETKU ZŮSTAVITELE – seminář pro notáře

Komora dražebníků ČR pořádá dopoledne dne 11.10.2016 půldenní seminář ZKUŠENOSTI PŘI ZPENĚŽOVÁNÍ MAJETKU ZŮSTAVITELE, kde budou prezentovány praktické zkušenosti při využívání různých způsobů zpeněžování majetku zůstavitele (dražba, aukce). Dalším okruhem je spolupráce notáře s insolvenčním správcem, vykonávajícím funkci likvidačního správce.

ZKUŠENOSTI PŘI ZPENĚŽOVÁNÍ MAJETKOVÉ PODSTATY – seminář pro insolvenční správce:

Komora dražebníků ČR pořádá dopoledne dne 12.10.2016 v Praze bezplatný půldenní seminář pro insolvenční správce. Cílem semináře je podělit se o praktické zkušenosti při zpeněžování majetkové podstaty veřejnou dražbou a mimo dražbu.  Dalším okruhem je vztah insolvenčního správce se zajištěným věřitelem, při jeho pokynech týkajících se zpeněžení MP, včetně dražeb prováděných exekutory. Bude prtezentováno i provádění paralelních e-dražeb, kde navrhovateli jsou IS a exekutoři, popř. IS a notáři.