Komora dražebníků ČR doporučuje Poslanecké sněmovně, aby předložený návrh zákona byl vrácen MMR a namísto toho došlo k novele platného zákona o veřejných dražbách. Důvodem jsou kromě zbytečného vynaložení prostředků ze státního rozpočtu minimálně ve výši 5 mil. Kč na vybudování nového státního informačního systému i zcela zásadní připomínky:
- Vymezení „veřejné dražby“ v § 1 odst. 2 je chybné, protože:
1.1. nabytí vlastnictví k předmětu dražby vydražitelem by se mohlo dít nejenom na základě kupní smlouvy, ale i jiných typů smluv (např. smlouvou o postoupení pohledávky, převodu obchodního podílu, práv k ochranné známky aj.);
1.2. se zde uvádí „nejlepší nabídka“; ve veřejné dražbě by tedy šlo i nakupovat (např. nejlepší nabídka = nejnižší cena).
- V § 3 se nově zakotvuje zřízení a provozování dalšího informačního systému veřejné správy „Centrální evidence veřejných dražeb“. Jednalo by se o neúčelné vynaložení veřejných prostředků minimálně ve výši jednorázových investic 5 mil. Kč + náklady na provoz systému, protože již 20 let obdobný systém provozuje Česká pošta, s.p. jako tzv. Centrální adresu (viz www.centralniadresa.cz). Pro dražebníky by to znamenalo další náklady na provádění dražeb, zejména nutnost změnit IT nástroje pro komunikaci s tímto novým systémem. Je třeba si dále uvědomit, že tento systém by se týkal pouze malé části vyhlášených dražeb v ČR (za rok 2019 bylo uveřejněno na Centrální adrese pouze 1 649 dražeb), protože dražby vyhlášené soudními exekutory se zde nebudou uveřejňovat.
- Protože v návrhu zákona byl vypuštěn požadavek na zaslání dražební vyhlášky na úřední desku v místě nemovitosti i obesláni subjektů s právem na předmětu dražby, dále zkrácení uveřejnění dražební vyhlášky na pouhých 15 dnů, negativně by se to projevilo na informovanosti o dražbách (obecní či městské úřady nebudou vědět, že se u nich draží nemovitosti), zvýší to možnost pletich na dražbách.
- Návrh zákona nerozlišuje dražby navrhované vlastníky od dražeb subjektů, které mají právo zpeněžit předmět dražby (insolvenční správci, likvidační správci pozůstalosti, likvidátoři jmenovaní soudem při zrušení společností), přestože v původním návrhu MMR byly tyto dražby zahrnuty do tzv. nucených dražeb, jejichž provádění vyžaduje státní koncesi na provádění tzv. nedobrovolných dražeb.
- Návrh zákona neřeší pletichy, které se zejména na kamenných insolvenčních dražbách objevují. Opakovaně jsme MMR navrhovali, aby nucené dražby byly výlučně prováděny elektronicky a byl i využit institut předražku. Bylo by to i ve prospěch dlužníků, kterým je často prodáván jejich majetek pod cenou.
- Přijetí návrhu zákona by dále negativně ovlivnilo konání dražeb v ČR, jejichž počet dlouhodobě klesá, včetně objemů vydraženého majetku. Stále více se provádí aukce, jako způsob zpeněžení majetku dlužníků mimo dražbu, které nejsou platnou legislativou podrobně upraveny.
Komora dražebníků je připravena předložit novelu platného zákona o veřejných dražbách (většina textu v návrhu je totiž fakticky přímo převzata z platného zákona) a zabránit tak plýtvání veřejnými prostředky ve výši mnoho miliónů Kč.
V Praze dne 28.06.2020
RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.
předseda představenstva