Rozhovor Zdeňky Niklasové v Konkursních novinách 8/2022

Rád čtu rozhovory. Je to takové nahlédnutí do duše, myšlenek či postojů. Proto jsem si se zájmem přečetl rozhovor s vedoucí oddělení veřejných dražeb MMR Ing. Zdeňkou Niklasovou, která poslední den svého funkčního období samostatné vedoucí podala na moji společnost návrh na pozastavení dražební činnosti. Možná cítila splnit tak svoji povinnost, kterou vyjádřila na konci svého rozhovoru: “…. stát musí sloužit lidem…”. Na vojně museli vyznamenaní vojáci zahlásit “sloužím pracujícímu lidu”. Brzo se ukáže, jak stát slouží lidem, jak poslouží nový dražební zákon, který tak vehementně prosazuje ing. Zdeňka Niklasová.

Rozhovor

Otevřený dopis dražebníků ministru Ivanu Bartošovi

     Vážený pane ministře,

po Vašem příchodu do čela MMR jsme doufali, že se konečně změní i výkon státního dozoru v oblasti dražeb. Uvěřili jsme Vašim slibům, že i jako předseda Pirátů budete prosazovat transparentnost, čestnost a boj proti korupci. Ve Vaší kompetenci je i Oddělení veřejných dražeb (OVD). Její vedení je dlouhodobě kritizováno, že nepřispívá k rozvoji dražebního trhu, transparentnímu zpeněžování majetku, a to zejména dlužníků. Počet a objem dražeb klesá, stále více majetku dlužníků (cca 30 miliard Kč ročně) je zpeněžováno netransparentně mimo dražbu či aukci pod cenou.

     Vážený pane ministře,

     Komora dražebníků ČR Vám zaslala podnět ke kontrole činnosti OVD a žádost, aby byl stažen návrh nového zákona o veřejných dražbách. MMR ho má předložit Vládě ČR v těchto dnech. Jedná se o legislativní paskvil z roku 2017, který nebyl s širokou dražební obcí vůbec projednán. Jeho největším nedostatkem je, že ztotožňuje dražby s aukcemi. Jestliže dražba vždy byla nabytí práva příklepem, potom aukce je nabytí práva uzavřením smlouvy.  Přijetí nového zákona by způsobilo legislativní chaos, nejistotu pro účastníky dražeb, poškodilo by aukční síně a organizátory realitních aukcí. Nový dražební zákon by umožňoval dražebním úředníkům ukládat až miliónové pokuty, se kterými MMR počítá jako s příjmem pro provozování nového systému centrální evidence dražeb. To by vedlo k motivaci vybrat maximum dražebních pokut a k vytvoření korupčního prostředí. MMR totiž počítá s vybudováním nového informačního systému – Centrální evidence dražeb za cca 10 mil. Kč. Přitom obdobný systém provozuje Česká pošta, s.p. již od roku 2000 k plné spokojenosti dražebníků.

     Vážený pane ministře,

     o výše uvedených skutečnostech jsem se snažil Vás dvakrát informovat dopisem do vlastních rukou. Předpokládám, že k Vám ani nedorazily, že neprošly kohortou úředníků. Výsledkem dlouhodobé kritiky vedení OVD a návrhu nového zákona o veřejných dražbách je zakleknutí na mě jako dražebníka i na další kritiky OVD. Od roku 2000 bojuji za transparentní provádění dražeb. V roce 2016 se nám podařilo i přes odpor ředitelky OVD prosadit elektronické dražby formou „přílepku“ k novele občanského soudního řádu. Budeme i nadále prosazovat, aby se elektronické veřejné dražby a aukce staly transparentním způsobem prodeje a zpeněžování majetku dlužníků. Budeme bojovat proti korupční zlovůli dražebních úředníků, kteří by rádi pokutovali dražebníky a „smočili si zobáček“ při budování nového zbytečného IT systému veřejných dražeb.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva KDČR

Sazebník pokut pro dražebníky

Léto je pro mě skutečné horké. Řeším zakleknutí MMR a možná bude i následovat další. Není tedy divu, že až se zpožděním jsem zaregistroval zprávu v médiích, že ministr dopravy Martin Kupka předloží vládě ČR na podzim nový sazebník pokut pro řidiče (viz Novinky.cz ze dne 18.07.2022). Měl by platit od ledna 2024. MMR má již dávno sazebník pokut pro dražebníky připraven.  Hodlá ho jako součást nového zákona o veřejných dražbách v září předložit Vládě ČR. Měl by také platit od ledna 2024.

MMR připravilo sazebník pokut, které bude MMR vybírat od dražebníků. V návrhu nového zákona o veřejných dražbách (NZVD) jsou přestupky a výše pokut uvedeny § 58 NZVD, jak následuje:

Pokuta do 250 000 Kč:

Dražebník se dopustí přestupku tím, že dle NZVD:

– neuvede v dražební vyhlášce povinné údaje,

– dodatečně změní dražební vyhlášku,

– nepředá do centrální evidence záznam o průběhu elektronické dražby,

– nezašle protokol o uspokojení pohledávek povinným osobám.

Pokuta do 500 000 Kč:

Dražebník se dopustí přestupku tím, že dle NZVD:

– nezajistí uveřejnění dražební vyhlášky,

– nepředá stejnopis potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem s povinnými náležitostmi,

– neuvede v dražební vyhlášce nucené dražby povinné údaje,

– dodatečně změní dražební vyhlášku nucené dražby,

– nepředá do centrální evidence záznam o průběhu elektronické nucené dražby,

– neuveřejní dražební vyhlášku nucené dražby,

– nezašle dražební vyhlášku nucené dražby dotčeným osobám nebo orgánům,

– nesloží částky odpovídající výši uspokojených pohledávek do soudní úschovy.

Pokuta do 1 000 000 Kč:

Dražebník se dopustí přestupku tím, že dle NZVD:

– není pojištěn nebo nemá ujednanou výši limitu pojistného plnění,

– provede veřejnou dražbu nebo nucenou dražbu v rozporu s platnou legislativou,

– nezajistí uveřejnění dražební vyhlášky nucené dražby,

– nerozvrhne pohledávky.

Konečně dražební úředníci budou mít moc pokutovat dražebníky, což s sebou mj. nese velké riziko korupce. Třeba když úředník „přimhouří očičko … „.

Pikantní je, že v důvodové zprávě k NZVD je v této souvislosti uvedeno na str. 5 : „Návrh zákona bude koncipován tak, aby bylo možné za porušení podstatných zákonem stanovených povinností udělit sankci v podobě peněžité pokuty. Příjem z těchto pokut je uvažován ve výši 1 mil. Kč ročně.“

Mimochodem výše uvedený příjem je fakticky uvažován jako „příspěvek“ na vybudování a provoz nového informačního systému e-dražeb, které hodlá MMR pořídit za cca 8 mil. Kč s ročními výdaji na provoz cca 500 tis. Kč (viz tamtéž). Motivace dražebních úředníků bude zřejmá: Vybrat co nejvíc pokut od dražebníků. Obávám se však, aby bylo vůbec od koho tyto pokuty vybírat.

Jiří Bureš

Mlha nad Centrální evidencí dražeb zhoustla

Oprášený návrh nového zákona o veřejných dražbách, které hodlá MMR předložit Vládě ČR po prázdninách v září předpokládá, že s účinností tohoto zákona dne 01.01.2024 bude i nahrazena Centrální adresa, úřední deska veřejných dražeb, kterou od roku 2000 provozuje Česká pošta, s.p. Tento zákon předpokládá vybudování nového informačního systému tzv. Centrální evidence dražeb, jehož provozovatelem bude MMR. V této souvislosti se Komora dražebníků ČR obrátila na MMR s dotazy, které se týkají přípravy a zajištění provozu tohoto systému v případě, že by byl přijat tento nový zákon o veřejných dražbách. Odpovědi úředníků MMR přikládáme ZDE.

Jak se kontrolují dražby, aneb když úředník zaklekne na dražebníka

Stále je úředník “lesapán”, zvláště pak, když může udělovat licence, koncese, kontrolovat či dávat razítko. My kontrolovaní se musíme bránit viz Konkursní noviny 6/2022. Text článku je k dispozici ZDE.

P.S. Vzpomněl jsem si na povídku Bohumila Hrabala “Prokopnutý buben”, kde se uvádí: “Jediný člověk, s kterým jsem kamarádil, byl můj švára, kterej dával razítka na pasy do ciziny a se kterým jsme často chodívali do restaurací, když jsme měli volno, a bavili jsme se tím, že já jsem dělal zasedací pořádek v tý restauraci, říkal jsem švárovi, kdo do tý restaurace patří a koho bych vyhodil, koho kam posadil a koho bych vyvedl, když už měl dost, anebo kdo se napil a přiopil jinde, ale do týhle restaurace se šel dorazit nebo dělat incidenty. A můj švára, ten zase jen seděl a díval se na přicházející hosty a říkal mi tiše: „Tomu bych dal razítko na pas do ciziny a tomu bych nedal…“ Švára, ten třídil občany na ty, který by do ciziny pustil a který by do ciziny nepustil.” 

MMR na dražebníka nezakleklo?

Dne 17.04.2022 jsem se obrátil jako předseda správní rady dražebníka BFT Management, a.s. i jako předseda představenstva Komory dražebníků ČR na Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj, ve věci „zakleknutí úředníků na dražebníka“. Dne 30.05.2022 přišla z MMR odpověď, že “MMR na dražebníka nezakleklo”. Přikládám oba dokumenty, aby čtenář sám posoudil, zdali bylo či nebylo “zakleknuto” a co se na Oddělení veřejných dražeb MMR za pirátů změnilo.

Text dopisu Ivanu Bartošovi, ministru MMR

Text odpovědi MMR

Jiří Bureš.

MMR “opráší” návrh zákona o veřejných dražbách

MMR v červnu 2020 MMR předložilo Poslanecké sněmovně návrh nového zákona o veřejných dražbách (Tisk 913), kde je dražba vymezena jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Dražebníci by v dražbách uzavírali smlouvy, jak se to děje na aukcích. Z aukčních síní by se staly dražebníci. Domníval jsem se, že tento návrh definitivně spadl pod stůl. Z odpovědí na dotazy naší KDČR vyplynulo, že dražební úředníci jenom “opráší” zákon, který vznikl již v roce 2017 a předloží ho Vládě ČR viz ODPOVĚĎ

Návrh na vymezení dražby a aukce v novele občanského zákoníku a zákona o veřejných dražbách

V časopisu Blesk byl uveřejněn rozhovor s generální ředitelkou ÚZSVM, jak byl tento Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových úspěšný při vydražení majetku v roce 2021. Opět mě pozdvihlo “patlání” dražeb a aukcí. Možná skutečně se ÚZSVM podařilo zpeněžit “několik cenných skvostů”, ale určitě ne dražbou, jak lze doložit. ÚZSVM totiž v roce 2021 vyhlásil pouze 7 dražeb a vydražil majetek za pouhých 76 mil. Kč.

Již v roce 2011 jsem při přípravě nového občanského zákoníku (ObčZ) upozorňoval, že návrh vymezení dražby zde odpovídá pojmu aukce, jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Byl jsem odbyt argumentem, že aukce je moderní výraz pro dražbu. Nakonec dražba je v ObčZ definována v § 1771, jako zvláštní způsob uzavření smlouvy (tj. převod vlastnického či jiného práva), což je v rozporu s platným zákonem o veřejných dražbách, kde je dražba vymezena jako přechod vlastnického či jiného práva.

Dražba vždy byla a doufám i bude “prodej udělením příklepu”, jak je i dražba (auction) definována v zahraniční legislativě. Oproti aukce (tender) je forma uzavření smlouvy nejvýhodnější nabídce. Proto také oproti dražbě se v aukci i nakupuje – viz aukce vymezená v zákonu o veřejných zakázkách.

Oddělení veřejných dražeb MMR, jako gestor zákona o veřejných dražbách, řešilo mnoho let, co s tím? V dražbě je přechod nebo převod? Nakonec vymyslel bizardní hybrid – nový zákon o veřejných dražbách: v souladu s ust. § 1771 ObčZ se “vymyslelo”, že v dražbě se uzavírá kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě. Naštěstí tento legislativní paskvil předložený v létě 2020 do Poslanecké sněmovny se neprojednal a “spadl pod stůl”. Úředník však má “sto životů” a není pro něho snazší, než tento paskvil předložit nové vládě znovu.

V současné době se nám tady rozmohl takový “mimodražební” nešvar (slovy klasika). Stále více se zpeněžuje majetek dlužníků v insolvencích aukcí. Nejsou totiž upraveny, tudíž mohou být “rájem pro lidovou tvořivost”. V této souvislosti je zajímavý i rozhovor s vedoucím Oddělní realitní činnosti MMR Ing. Bc. Pavlem Rakoušem v Konkurzních novinách 9/2021.

Avšak abychom byli konstruktivní. KDČR navrhuje tyto úpravy v platné legislativě:

Oddíl 6

Zvláštní způsoby uzavírání smlouvy a nabytí práva

§ 1771

Dražba

(1) Při dražbě je smlouva uzavřena nabude právo  příklepem osoba, která za stanovených podmínek učinila na dražbě nejvyšší nabídku.

(2) Již učiněné podání nabídka se zruší, pokud je učiněno na dražbě podána další platné podání nabídka, nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem.

§ 1771a

Aukce

(1) V aukci je smlouva uzavřena příklepem, a to za podmínek stanovených v aukci.

(2) Již učiněné podání se zruší, pokud je učiněno na aukci platné podání, které za podmínek stanovených v aukci je výhodnější, nebo pokud se aukce ukončí jinak než příklepem.

ZVD

a) veřejnou dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod  nabytí vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž osoba na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, nabude přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání (dále jen „dražba“).

Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR

V roce 2021 se uskutečnilo nejméně dražeb za posledních 22 let

V loňském roce se konalo pouze 1 225 dražeb dle zákona o veřejných dražbách. Na první pohled by tento údaj mohl vést k optimismu. Čím méně dražeb, tím menší počet „postižených“ dlužníků zpeněžením jejich majetku. Většinu těchto dražeb však vyhlašují insolvenční správci na základě pokynu zajištěného věřitele. Platí tedy, že čím méně dražeb, tím více se prodává majetek dlužníků „JINAK“.

     Dražba je historicky prověřeným způsobem transparentního prodeje majetku, pokud má i nástroje na eliminaci pletich. Již za starého Rakouska-Uherska zde by tzv. předražek – možnost i po dražbě učinit vyšší podání. Velmi účinným nástrojem proti pletichám jsou elektronické dražby. Dražitelé nejsou spolu v osobním kontaktu, neznají se, nemohou se tedy předem domluvit.

     Mnoho let dražebníci bojovali za elektronické dražby. Naráželi přitom na odpor Odboru veřejných dražeb Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které má „dražební“ legislativu ve své gesci.  Nakonec se podařilo dražebníkům na konci roku 2012 formou „přílepku“ k novele občanského soudního řádu tento institut právně zakotvit. Velkou zásluhu na tom má ministerstvo spravedlnosti s jeho tehdejším a současným ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a jeho bývalým náměstkem pro legislativu Františkem Korbelem.

     Komora dražebníků ČR, z.s. (KDČR) na datech prokazuje, že zpeněžování majetku dlužníků dražbou stále klesá. V loňském roce se uskutečnil nejmenší počet dražeb od roku 2000, účinnosti zákona o veřejných dražbách (viz podrobně Statistika dražeb.)

V roce 2021 prvních 20 největších dražebníků zpeněžilo cca 86 % vydraženého majetku viz tabulka:

     Stále častěji dostávají insolvenční správci pokyn od zajištěných věřitelů, aby byl majetek dlužníka prodán mimo dražbu realitní kanceláří, a to „nejvyšší nabídce“. Jak nalezne realitní kancelář nejvyšší nabídku, nikdo neřeší. Bohužel insolvenční správce se dle platné legislativy musí tímto pokynem řídit. Pokyn vydává „specialista“ – zaměstnanec zajištěného věřitele, často velké banky, který již „spolupracuje“ s vybranými realitními kancelářemi. I zde platí přísloví jednoho dražitele: „Inu každý si chce smočit zobáček“.     Novým „hitem“ realitních kanceláří jsou aukce. Ty však oproti dražbám vůbec nejsou v naší legislativně upraveny. Dle stanoviska MMR se nepředpokládá, že by měly být nějak regulovány.

    Pozitivem dražebního roku 2021 je, že objem draženého majetku se meziročně zvýšil o 15 % a dosáhl tak téměř 4,6 miliardy Kč s objemem vydražení cca 2,3 miliardy Kč. Výtěžnost dražeb tak činila cca 50 %, což je však dlouhodobý průměr.

     Negativním rysem je vysoký podíl kamenných dražeb. Ty jsou rájem pletichářů. V roce 2021 se pouze 63 % dražeb konalo elektronicky. Bohužel se setkáváme v praxi i s požadavkem, aby byla dražba provedena jako kamenná. Potom zde může navrhovatel dražby spolu s dalšími „zájemci“ zpeněžit majetek dlužníka netransparentně, poškodit tak dlužníka i věřitele.

     Před dvěma lety Oddělení veřejných dražeb MMR zpracovalo návrh nového dražebního zákona, který v létě 2021 „doputoval“ do Poslanecké sněmovny (PS). Bylo štěstím pro dražebníky, že tento „legislativní paskvil“ nakonec nebyl v PS projednán.

     KDČR oslovila nového ministra MMR Ivana Bartoše, aby i tento dražební kostlivec byl „pohřben“. Kromě návrhu na personální změny a snížení výdajů na Oddělní veřejných dražeb (7 pracovníků při ročních provozních nákladech cca 60 mil. Kč) je třeba stávající zákon o veřejných dražbách a další zákony novelizovat.

     KDČR předpokládá, že dojde k podpoře zpeněžování majetku dlužníků transparentně elektronickou dražbou a nově se vymezí pojmy dražba a aukce v občanském zákoníku. Je paradoxem, že občanský zákoník institut aukce nezná, a naopak dražbu definuje jako aukci.

     Není to jenom teorie. KDČR je připravena navrhnout i paragrafované znění novely zákona o veřejných dražbách. Bohužel zatím zde není politická vůle, aby se majetek dlužníků zpeněžoval transparentně.

Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR