Na dotazy dražebníků obdržela KDČR odpovědi z MMR. Kromě floskulí jsou zde i některé zajímavé informace:

Nově vzniklo Oddělení veřejných dražeb a realitní činnosti, jak tomu bývalo před mnoha a mnoha lety. Toto Oddělení je nyní “ukryto” v Sekci IT, analýz a veřejného investování v rámci Odboru veřejného investování MMR. V platném (16-02-2025) Organizačním rádu MMR toto Oddělení není uvedeno. Zatím není ani ustanoven vedoucí tohoto Oddělení a již zde “nevládne” bývalá ředitelka / vedoucí Odboru / Oddělení veřejných dražeb Ing. Zdeňka Niklasová. Podle neověřených zpráv zde působí “utajeně” na DPČ. Audit tohoto Oddělení se nekoná a ani se v roce 2026 konat nebude z důvodu jiných priorit.

Systém CEVD není a ani nebude certifikován dle ISO/IEC 27001:2022, prokazující implementaci managementu bezpečnosti tohoto IS.

Zajímavá je informace, že v Záznamu o průběhu elektronické dražby (§ 30 ZVD) nemusí být účastníci dražby identifikováni dle § 11 ZVD, ale stačí pro ně uvést pouze jejich identifikátor (dražební číslo). Doporučuje se tedy tento dokument před odesláním na CEVD anonymizovat, pokud obsahuje i identifikace dražitelů s jejich RČ a ponechat tam pouze jejich identifikátory.

Kupodivu, když KDČR navrhla MMR uspořádat společný seminář “Zkušenosti s novým dražebním zákonem a jak dál“, tak stejný seminář plánuje MMR provést v polovině letošního roku.

MMR i odmítlo novelu občanského zákoníku, která by umožnila vrátit dražbám původní význam, jako nástroj přechodu práva.

Smutnou tečkou je i stanovisko MMR v oblasti nucených dražeb, že “Zatímco soudní exekutor je státem pověřen exekutorským úřadem a je v této souvislosti nadán řadou zákonných oprávnění, dražebník jako soukromý podnikatel bude vždy ve srovnání s exekutorem v nerovném postavení.”

V Konkurzních novinách č. 2/2026 vyšel článek, který shrnuje možnosti transparentního prodeje majetku dlužníků, zejména z pohledu insolvenčních správců. Ukazuje se, že neexistuje jednotná úřední deska vyhlašovaných dražeb finančními úřady, soudy, exekutory a dražebníky. Dále pro tyto vyhlašovatele dražeb není ani společný režim jejich provádění. Je zajímavé, že finanční úřady draží povinně formou elektronické dražby, další subjekty tuto povinnost nemají. Vyjma dražebníků, kteří postupují dle zák. č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách – ZVD, ostatní “dražebníci” (finanční úřady, soudy, exekutoři) nemusí při provádění e-dražeb splňovat žádné požadavky na své dražební systémy. Lze ocenit, že e-dražby prováděné dle ZVD musí splňovat celou řadu i technických požadavků. Článek je možné si stáhnout zde.

Před 3 lety jsem jako “kverulant” Bureš bojoval s MMR, které na mě zakleklo. Dokonce nechtělo vydat dražební koncesi nové společnosti, kde jsem byl pouhým společníkem. Tehdejší ministr MMR pirát Ivan Bartoš ani nepovolil projednání odvolání v rozkladové komisi MMR. Nakonec jsem této společnosti letos zajistil dražební koncesi i povinné pojištění odpovědnosti. Komora dražebníků tak má člena, který je připraven pomoci všem dražebníkům, na které bude Oddělením veřejných dražeb MMR “nakleknuto”.

KDČR dnes zaslala na MMR žádost o poskytnutí informací ve věci nového začlenění Oddělení veřejných dražeb v organizační struktuře MMR, auditu tohoto oddělní, bezpečností informací zpracovávaných na Centrální evidenci dražeb, ochrany osobních údajů, které předávají dražebníci do tohoto systému, konání společného semináře s MMR na téma „Zkušenosti s novým dražebním zákonem a jak dál“? Dále pak se dotazy týkaly novely zákona o veřejných dražbách, diskrepance a dominance provádění dražeb soudními exekutory a dražebníky. Plné znění žádosti je k dispozici ke stažení.

Město Jičín na svém Profilu zadavatele dnes uveřejnilo veřejnou zakázku: Zajištění a provedení dobrovolných veřejných dražeb nemovitostí ve vlastnictví města Jičín. Odkaz na VZ.

Už je to rok, co je účinný nový dražební zákon. Pomalu si zvykáme, že můžeme dražit pouze věci u kterých dojde k převodu výlučně vlastnického práva, že se příklepem uzavírá kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě, a tyto smlouvy se explicitně nevyhotovují. Tento dražební rok byl z pohledu dražebníků jaksi podivný. Naštěstí mnoho dražebníků ještě stihlo uzavřít smlouvu o provedení dražby dle starého zákona. Mohli tak dražit jakákoliv převoditelná práva přechodem s bezpečným “prodejem”. Jako předseda KDČR vítám změnu ve vedení MMR a pevně věřím, že po prožití letošních Vánoc a Silvestra dojde i k diskuzím, které povedou k podstatné novele dražebního zákona. KDČR připravilo dokonce paragrafované znění této novely pro diskuzi v roce 2026.

Jiří Bureš

PS V roce 2025 umřeli i všichni licitátoři na dražbách. Čest jejich památce. Nový dražební zákon pojem licitátor nezná. Na obrázku je tedy dražebník Santa Claus.

Dnes jsem obdržel od mého advokáta zprávu, že Nejvyšší správní soud vyhověl naší kasační stížnosti na MMR, fakticky oprávněné stížnosti na vedoucí oddělení veřejných dražeb Ing. Zdeňku Niklasovou, ve věci pozastavení dražební koncese zakládajícího člena Komory dražebníků ČR, z.s. – společnosti BFT Management, a.s.

Je zajímavé, že dnes, kdy jsem za KDČR poblahopřál nové ministryni MMR Zuzaně Mrázové, jsem obdržel rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým se zrušilo “zakleknutí” iniciované ze strany MMR s “požehnáním” bývalého pirátského ministra MMR Ivana Bartoše. Svévole dražebních úředníků MMR snad už bude ukončena.

Dnes zaslala Komora dražebníků ČR blahopřejný dopis nové ministryni MMR Zuzaně Mrázové. Po cca šesti letech dražebníci věří, že naváží na spolupráci s bývalou ministryní MMR, dnes europoslankyní, Klárou Dostálovou, V té době europoslankyně Klára Dostálová podpořila snahu KDČR řádně projednat a obhájit nesouhlasné stanovisko dražebníků k novému dražebnímu zákonu. Bohužel pro pirátském převzetí MMR Ivanem Bartošem byl dražební nedodělek, který mj. vznikal za zcela jiné legislativní situace a bez diskuzí s dražebníky, posvěcen Fialovou vládou a přijat Parlamentem ČR, jako zák. č. 250/2023 s účinností od 1.1.2025. Dražebníci i doufají, že nová ministryně MMR již nedopustí, aby na kritiky nového dražebního zákona úředníci MMR zaklekli a dokonce podali trestní oznámení, které Policie ČR odložila.

Jsou to již více než dva roky, když Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový dražební zákon (zák. č. 250/2023 Sb. – NZVD). Předložil ho bývalý ministr MMR a šéf Pirátů Ivan Bartoš. Nový zákon prošel Parlamentem ČR prakticky beze změn. Nahradil tak s účinností od 01.01.2025 zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. – ZVD), který byl v platnosti 25 let. Někteří dražebníci ještě stihli provést dražbu dle “starého zákona”. Protože dražebníci již letos postupují dle NZVD, bylo zajímavé, jaké jsou zkušenosti s novou dražební legislativou. Rozhovor na toto téma s Jiřím Burešem v Konkursních novinách je možné si stáhnout zde. Komora dražebníků ČR doufá, že nová vláda ani ministr MMR již nebudou “dražebním pirátem”, který zpackal několik projektů digitalizace, včetně digitalizace veřejných dražeb. Komora dražebníků ČR má připravený návrh, jak dražebního kostlivce NZVD oživit.

Protože Komora dražebníků ČR dlouhodobě spolupracuje s Ing. Davidem Wachtarczykem, účetním a daňovým expertem, zeptali jsme se ho, jaké největší změny vidí při vedení účetnictví dražebníka od 01.01.2025:

Nový zákon o veřejných dražbách přinesl řadu specifik, jako je například vedení zvláštního účtu pro peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou. Často se jedná o dražby, jejímiž navrhovateli jsou insolvenční správci či likvidátoři určeni soudem. Je třeba, aby kvalifikovaný účetní i daňový poradce znal problematiku těchto řízení. Za sebe, coby osoby s desetiletou pracovní zkušeností v oblasti insolvencí a likvidací společností, mohu říci, že je vždy nutné v účetnictví věrně zachytit na co konkrétně jsou finanční prostředky určeny a komu přísluší.  Jedná se zejména o skládání dražebních jistot, jejich vracení neúspěšným dražitelům, vyúčtování výtěžku dražby a jeho výplatu navrhovateli. Vedení účetnictví o každé jednotlivé dražbě se i komplikuje tím, že vyjma nucené dražby, může být v dražbě uzavřena příklepem kupní smlouva nebo smlouva o budoucí kupní smlouvě.

V ust. § 6 odst. 1 dražebního zákona je uvedeno, že dražebník je povinen ukládat peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou na zvláštní účet vedený v České republice u banky nebo zahraniční banky. Tyto prostředky lze použít pouze k účelu stanovenému tímto zákonem. Není tedy možné, aby dražebník své peněžité závazky hradil z přijatých peněžních prostředků jiných dražeb. Dražebník musí mít ve vztahu k vyhlášeným a nevypořádaným dražbám 100%-ní likviditu, tj. schopnost vypořádat promptně všechny dražby (mj. i v případě upuštění od dražby, ukončení dražby pro překážky v konání veřejné dražby, odročení dražby).

Ochrana „věřitelů v dražbě“ je potom předmětem ustanovení v odst. 2 výše uvedeného paragrafu: Peněžní prostředky přijaté v souvislosti s veřejnou dražbou nejsou součástí majetkové podstaty dražebníka podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí vedeným proti dražebníkovi.

Splnění výše uvedených předpokladů jsou nutnými podmínkami i pro případ ochrany navrhovatele a účastníků dražby, aby jejich peněžní prostředky byly bezpečně uloženy u dražebníka a nemohly být postiženy v případě insolvence nebo vedení exekuce na dražebníka, jak se v minulosti i stalo. Tyto osoby poté musely jako věřitelé podávat vylučovací žaloby týkající se vyjmutí výše uvedených peněžních prostředků z majetkové podstaty dlužníka, viz ust. § 204 odst. 2 insolvenčního zákona. V tomto případě jsou věřitelé tzv. “chránění“ tím, že je insolvenční správce ve smyslu ust. § 224 insolvenčního zákona, musí vyrozumět o soupisu daného majetku, k němuž uplatňuje věřitel – 3. osoba své právo a dále takového věřitele insolvenční správce poučí o jeho právech podat vylučovací žalobu ve lhůtě 30 dnů, a to ode dne, kdy insolvenční správce vyrozuměl věřitele – 3. osobu, že odmítnul vyhovět žádosti o vyjmutí daného majetku z majetkové podstaty dlužníka.  

Je však nutné brát v potaz, že insolvenční správce ne vždy má k dispozici komplexní účetnictví dlužníka a nemá tudíž povědomost o tom, komu finanční prostředky skutečně náleží. Z tohoto důvodu je vždy na místě, aby věřitel – 3. osoba neprodleně vyrozuměl insolvenčního správce o jeho právu k danému majetku, který insolvenční správce pojal do soupisu majetkové podstaty dlužníka nebo hodlá takový majetek sepsat do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Dále je vhodné v takovémto případě sledovat insolvenční rejstřík a ověřit soupis majetkové podstaty dlužníka, případně neprodleně po zahájení insolvenčního řízení a jmenování insolvenčního správce, jej kontaktovat.

Ing. Davida Wachtarczyka lze kontaktovat na tel. 736 265 094, e-mail: prouctoadane@prouctoadane.cz