Komora dražebníků obdržela dne 25.9.2015 odpověď MF ČR na podnět týkající se netransparentního výběru dražebníka pro zpeněžování státního majetku Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).  Odpověď lze shrnout tak, že MF ČR neodpovídá za činnost ÚZSVM, protože „je primárně věcí ÚZSVM, aby posoudil konkrétní okolnosti případu a zvolil adekvátní způsob naložení s majetkem státu“.  V této odpovědi se i konstatuje, že „na Vaše podání bylo vždy ze strany ÚZSVM reagováno“.  Bohužel tyto odpovědi spíše vzbudily oprávněné pochybnosti o transparentním zadání veřejné zakázky na výběr dražebníka pro ÚZSVM. Stále zde není jasná odpověď na roli ředitelky Odboru veřejných dražeb MMR při přípravě této VZ, výběru oslovených dražebníků a konstrukce kritérií ekonomické výhodnosti této VZ.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR

Dnes 25.9.2015 vyšel v deníku Právo  článek Jakuba Svobody “Dražba století se blíží, stín na ni vrhá trestní oznámení“, který shrnuje skutečnosti týkající se  netransparentního výběru dražebníka na prodej majetku.

ÚSZVN  dnes k tomuto článku vydal tiskovou zprávu.  MMR se zatím k této “mezirezortní spolupráci” nevyjádřilo. Realitní experti se nyní přou, jak dopadne tato dražba století, jejímž předmětem je bývalý klášter na náměstí Republiky v Praze. Dražba se uskuteční dne 30.09.2015 v 11:00 hod. v této budově  za nejnižší podání 790 mil. Kč. Osobně se domnívám, že prodej nebude tak snadný, jak někteří optimisté odhadují (úroveň 1 miliardy Kč).  Souhlasí se mnou i další dražební a realitní experti. Je zde totiž příklad prodeje Šporkova paláce, který je v těsném sousedství, který nakonec byl prodán za 190 mil. Kč.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR

Dne 10.09.2015 proběhlo v sídle KDČR jednání sněmu. Předseda KDČR podal zprávu o činnosti, kde hlavním bodem byla snaha urychleně novelizovat zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. – ZVD). Hlavním důvodem je to, že 15 let starý zákon., který nebyl prakticky novelizován, se stále více vzdaluje praxi a požadavkům na transparentní zpeněžování majetku, a to nejenom dlužníků. Jednání sněmu probíhalo i per rollam prostřednictvím emailů, kdy se členové KDČR vyjadřovali k předloženým základním tezím novely ZVD:

1. Kompatibilita ZVD s ostatními právními předpisy ZVD není v souladu a dokonce je i v rozporu s některými již platnými právními normami.  Zejména jde o:

• Zák. č. 254/2004 Sb., o omezení paleb v hotovosti – ZVD v mnoha případech požaduje platbu v hotovosti v rozporu s tímto zákonem;
• Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) –  ZVD neumožňuje přímý výkon práva zástavního věřitele, ale požaduje, aby zástavní věřitel byl i dražebním věřitelem. To omezuje jak práva věřitele na uspokojení se ze zástavy dle OZ, tak i dlužníka, protože jsou na něho přenášeny nadbytečné náklady.
• Zák. č. 256/2013 Sb., katastrální zákon –  ZVD mj. požaduje zasílat některé dokumenty na katastrální úřady, které jsou potom dražebníkovi vráceny, protože jsou v rozporu s tímto zákonem.

2. Implementace nástrojů proti pletichám a finančním podvodům Vyjma e-dražeb, ZVD nemá žádné nástroje pro eliminaci pletich. Např. je možné zavést do ZVD tzv. předražek, jako je tomu při dražbách konaných dle občanského soudního řádu (zák. č.99/1963 Sb. – OSŘ), možnost následného schválení vydražitele zajištěným věřitelem apod. Další oblastí je podpora elektronických dražebních systémů, vydávání koncesí, atestace tohoto nástroje, jako je tomu v případě e-tržišť. Do ZVD je třeba implementovat i opatření ke zvýšení bezpečnosti finančních operací na dražbě, např. vedení zvláštního účtu pro skládání dražebních jistot a vypořádání dražby mimo majetek dražebníka.

  3. Vymezení dobrovolných a nedobrovolných dražeb Dle ZVD se za vlastníky považují i  insolvenční správci či notáři, kteří mají pouze právo zcizit předmět dražby. Navrhuje se, aby dražby dobrovolné byly konány výlučně na návrh vlastníků nebo subjektů., které mají právo hospodařit s předmětem dražby. V ostatních případech, kdy navrhovatelem je pouze subjekt s právem zpeněžit předmět dražby  – insolvenční správce, notář, zástavní věřitel by šlo o dražby nedobrovolné (ND). Je však třeba upravit proces provádění ND na podmínky, které jsou nyní akceptované např. insolvenčními správci, jako navrhovateli dražeb.

4. Stanovení tarifní odměny dražebníka v nedobrovolné dražbě Navrhuje se, aby v případě nedobrovolné dražby – zpeněžení majetkové podstaty insolvenčním správcem, likvidace dědictví notářem, uspokojení zástavního věřitele veřejnou dražbou, ZVD stanovil tarifní odměňování dražebníků, a to i s přihlédnutím k fixním nákladům, které musí dražebník v dražbě hradit. (mj. plnění informačních povinností na tzv. Centrální adrese www.centralniadresa.cz). Zabránilo by se i excesům, kdy dochází ke zpeněžování majetků dlužníků za nepřiměřeně vysoké náklady.

5. Zjednodušení konání dražby ZVD ukládá dražebníkovi mnoho informačních povinnosti i v případě, že navrhovatelem je vlastník předmětu dražby. Dražebník je povinen mj. zasílat kompletní znění dražebních vyhlášek a dalších dokumentů na různé úřední desky, mnoha subjektům. Nejsou ani stanoveny formuláře pro plnění informačních povinností, jako je tomu např. při zadávání veřejných zakázek. Nákladné je i konání povinných dvou prohlídek v případě dražby věcí nemovitých aj.

 6. Odstranění šikanózních důvodů pro upuštění od dražby Často se často dlužník brání výkonu práva zástavního věřitele podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení, kde pouhé podání návrhu vede k povinnosti dražebníka upustit od dražby. Navrhuje se, aby bylo od dražby upuštěno až po usnesení soudu, kterým se zjišťuje úpadek dlužníka. Podobně je třeba přeformulovat i další ustanovení ZVD.

7. Sjednocení režimů konání dražeb v ČR V zájmu transparentnosti zpeněžování dlužníků, mj. i dle shora uvedené Hypoteční směrnice, by bylo žádoucí informačně a procesně sjednotit provádění dražeb dle ZVD, OSŘ, OZ.  Tak např. v případě dražeb konaných dle OSŘ nemají dražebníci povinnost uveřejňovat informace o dražbách na Centrální adrese aj.

Závěrem sněmu KDČR bylo přijetí všech výše uvedených programových bodů novely ZVD. Někteří dražebníci měli připomínky k bodu 3 – vymezení dobrovolných (DD) a nedobrovolných dražeb (ND) a poukazovali, že v případě ND je dražební proces komplikovanější. V tomto smyslu došlo k úpravě tohoto bodu s tím, že  proces ND by byl fakticky stejný, jako je tomu v případě DD dle platné legislativy. Účastníci sněmu se i vyjadřovali k netransparentnímu zadání veřejné zakázky na dražebníka pro zpeněžování majetku Úřadu pro zastupování státu ve věci majetkových (ÚZSVM).

Závěrem sněmu KDČR bylo, aby KDČR podala oznámení o skutečnostech, že mohly být spáchány trestné činy Ing. Zdeňkou Niklasovou, ředitelkou Odboru veřejných dražeb a dalšími osobami dle  ust. § 256 Trestního zákoníku, „Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě“ a dle ust. § 256 Trestního zákoníku „Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži“.  Důvodem byla zejména „osobní angažovanost“ shora uvedené Ing. Zdeňky Niklasové a odpovědí MMR a ÚZSVM na zaslané otázky KDČR.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR

Dne 25.08.2015 uveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na svých stránkách tiskovou zprávu „ÚZSVM odmítá účelovou kritiku předsedy Komory dražebníků“ jako reakci na kritiku Komory dražebníků ČR (KDČR) ve věci způsobu prodeje státního majetku obálkovou metodou a výběru dražebníka pro zpeněžování státního majetku. ÚZSVM nejprve uvedl, že „snahou pana Jiřího Bureše je zřejmě prosadit za použití kritiky stávajícího způsobu zpeněžování majetku provádění elektronických dražeb či aukcí a jak při jednání poukázal, za použití jeho elektronického nástroje.“  Ovšem ÚZSVM jaksi opomenul skutečnost, že obálkové metodě se vysmíval sám „nejvyšší správce státního majetku“, Ondřej Závodský, náměstek ministra financí, když na společném jednání s generální ředitelkou ÚZSVM  Kateřinou Arajmu a Jiřím Burešem, předsedou KDČR dne 25.05.2015 uvedl:  „a po otevření obálek se najednou najde ještě další obálka zapadlá v trezoru“ J

ÚZSVM nemá pravdu, že veřejná zakázka „Provádění dobrovolných dražeb nemovitého majetku pro ÚZSVM“ vyla vypsána jako otevřená. Nešlo totiž o otevřené zadávací řízení dle platné legislativy, ale pouze o zakázku malého rozsahu s plněním do 2 mil. Kč. V tomto případě je zákon o zadávání VZ skutečně benevolentnější. Požaduje pouze dodržení tří zásad:

 – zásadu transparentnosti – zadavatel musí postupovat tak, aby nevznikla pochybnost o objektivním výběru vítězné nabídky, a musí předem jasně stanovit kritéria výběru

 – zásadu rovného zacházení – zadavatel nesmí neoprávněně zvýhodnit nebo znevýhodnit žádného z možných dodavatelů, všichni by měli mít stejnou příležitost zakázku získ

– zásadu zákazu diskriminace – zadavatel smí vybírat mezi dodavateli jen na základě objektivních a relevantních kritérií

ÚZSVM má pravdu v tom, že stačilo vhodným způsobem uveřejnit výzvu a zadávací dokumentaci k této VZ na webu ÚZSVM. Pokud zadavatel nemá předem svého oblíbeného favorita, standardně se postupuje, že se i tato výzva uveřejní na profilu zadavatele.  (ÚZSVM tak neučinil, viz jeho profil  na https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/69797111) Potom se o této VZ dozví široká „dodavatelská“ veřejnost, protože profily zadavatelů jsou „čmuchány hlídacími psy“ a je možné si jako službu nechat zasílat vhodné VZ.

Domníváme se, že kdyby na  ÚZSVM pilně nedocházela Ing. Zdeňka Niklasová, ředitelka Odboru veřejných dražeb a realitní činnosti MMR před vyhlášením VZ na dražebníka ÚZSVM a tento správce našeho státního majetku by neobeslal svojí výzvou k účasti „vyvolené dražebníky“, nikdo by se pouhým uveřejněním VZ na webových stránkách ÚZSVM do této VZ nepřihlásil a nezvítězil by bývalý zaměstnavatel ředitelky Ing. Zdeňky Niklasové. Proto i sněm KDČR konaný dne 10.09.2015 uložil předsedovi KDČR Jiřímu Burešovi, aby jménem Komory dražebníků ČR podal trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byly spáchány skupinou osob trestné činy dle  § 257 TZ Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži a  dle § 256 TZ Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě

 RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva KDČR

Pro jednání sněmu Komory dražebníků ČR jsem opětovně požádal dle zákona o svobodném přístupu k informacím o zodpovězení otázek ve věci „součinnosti“ některých úředníků MMR a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) při výběru dražebníka pro prodej státního majetku – viz též Jak byl (náhodně) vybrán dražebník pro zpeněžování státního majetku. Celkem KDČR obdržela dvě odpovědi od UZSVM a dvě od MMR.

Informace dle klasické definice snižuje entropii příjemce, tj. snižuje jeho míru neurčitosti, zvyšuje jeho informovanost. Nechť každý posoudí odpovědi – poskytnutí informací k položeným otázkám z poslední žádosti podané na MMR. Totiž ke všem níže uvedeným otázkám:

 Kdo a jakým způsobem z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (identifikace pracovníka ÚZSVM) kontaktoval MMR ve věci přípravy veřejné zakázky?

 Kdo byl z MMR kontaktován ze strany ÚZSVM?

Byla to žádost generální ředitelky ÚZSVM adresovaná přímo ministryni MMR Ing. Karle Šlechtové, některému náměstkovi MMR nebo přímo ředitelce Odboru veřejných dražeb MMR Ing. Zdeňce Niklasové?

Kteří pracovníci MMR se účastnili konzultací na ÚZSVM ve věci VZ?

MMR poskytlo jedinou odpověď:  Kontaktování proběhlo pouze telefonicky, nebyl o něm pořízen žádný záznam.

Ani odpovědi na další otázky nepřinesly snížení entropie příjemce:

Otázka: Jaký byl rozsah těchto konzultaci na ÚZSVM ve věci VZ? Co bylo obsahem konzultací na ÚZSVM ve věci VZ?

Odpověď MMR: Konzultace proběhly ústně, nebyl o nich pořízen žádný záznam.

Otázka: Jednala ředitelka Odboru veřejných dražeb MMR Ing. Zdeňka Niklasová ve věci VZ osobně přímo s generální ředitelkou ÚZSVM Mgr. Ing. Kateřinou Arajmu?

Odpověď: Ve věci předmětné veřejné zakázky ředitelka Odboru veřejných dražeb a realitní činnosti nejednala osobně přímo s generální ředitelkou  ÚZSVM.

Inu čím více se ptáš, tím méně se toho dovíš. Možná budou odpovědí jiné, až se začne ptát Ministerstvo financí či další kompetentní osoba.  V tomto smyslu je zde příslib od ředitelky Odboru hospodaření s majetkem státu JUDr. Tyšerové.

 RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR