Dne 01.08.2023 nabyde účinnosti zákon č. 171/2023, o ochraně oznamovatelů. Jde o nový předpis, který dopadne i na všechny koncesované dražebníky. Zákon je účinný od 1.8.2023 a od tohoto data musí být zaveden vnitřní oznamovací systém a přijata další procesní opatření. Komora dražebníků ČR doporučuje využití bezplatného systému qHlas, jako snadnou cestu ke splnění požadavků daných výše uvedeným zákonem.

Po kratší rozpravě schválil dne 13.07.2023 Senát nový dražební zákon s jediným hlasem proti. Veřejná dražba jako způsob uzavření smlouvy dostala “zelenou”. Praxe ukáže, zdali ztotožnění veřejné dražby s dražbou dle obč. zákoníku, fakticky s aukcí, bude efektivním nástrojem zpeněžování majetku dlužníků v insolvencích nebo při likvidaci majetku zůstavitelů. Je zde i obava v oblasti využívání nucených dražeb, kterou vyslovila senátorka Daniela Kovářová. Přikládáme kompletní stenozáznam z projednání dražebního zákona.

Návrh zákona o veřejných dražbách Tisk č. 115 – stenozáznam z jednání Senátu dne 13.07.2023

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  S tímto senátním tiskem nás seznámí pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, až se připravíte, zvu vás k mikrofonu, abyste nás seznámil s tímto návrhem zákona. Prosím.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Omluvte těch několik vteřin zpoždění, ale mám tady několik vystoupení, tak jsem si jen rovnal materiály.

Dovolte mi, abych vám krátce představil návrh nového zákona o veřejných dražbách. Návrh zákona nahrazuje stávající, již téměř čtvrtstoletí starý zákon o veřejných dražbách, který je, a na tom je asi obecná shoda, již značně zastaralý a v době svého vzniku počítal pouze s prováděním klasických dražeb.

Aktuálním trendem jsou však dražby elektronické, což návrh zákona reflektuje.

Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem. Přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně. Celkově zjednodušení dražebního procesu. Posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražebnících pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb.

Oproti dosavadnímu zákonu č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dochází k zásadní koncepční změn v otázce nabývání předmětu dražby.

V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Návrh rovněž v maximální míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku.

Dále v návrhu dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci celého dražebního procesu. Zejména u dražeb označovaných jako dražby dobrovolné, čímž se snižuje administrativní zátěž a náklady s provedením veřejné dražby.

Nově jsou zde také definovány přestupky, které jsou navázány na porušení některých podstatných povinností dražebníka. A to s cílem větší ochrany práv osob, jichž se veřejná dražba týká.

Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Návrh zákona o veřejných dražbách už byl jednou předložen minulou vládou, ale nestihl být projednán. Nyní jej už Poslanecká sněmovna schválila, a to s podporou všech politických stran. Dne 11. 7. 2023 projednal tento návrh na své 16. schůzi ÚPV Senátu a doporučil ho senátorkám a senátorům ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tak my věříme i v podporu tohoto zákona dnes v Senátu.

Asi úvodem za mě vše, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Jak už pan ministr zmínil, já potvrzuji, že organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Kordová Marvanová a já ji zvu k mikrofonu a žádám, aby nás seznámila se svou zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, dovolte mi, abych předložila zde usnesení, které přijal ÚPV po projednání návrhu zákona, senátní tisk č. 115. Doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Debata byla nekonfliktní stejně jako ve sněmovně. Takže to byly důvody, proč ÚPV takto rozhodl a doporučil zákon schválit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, paní senátorko, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat? Nevidím nikoho takového, takže otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Daniela Kovářová a já ji prosím, aby přistoupila k mikrofonu.

Senátorka Daniela Kovářová:  Dobrý den, kolegové, kolegyně. Navrhovaný zákon výrazně zhoršuje vymahatelnost zajištěné pohledávky oproti stávajícímu zákonu č. 26/2000, který se tímto zákonem ruší. Vysvětlím.

U nucené dražby zavádí § 24, odst. 2 návrhu novum, které nezná ani exekuční dražba, ani dražba podle občanského soudního řádu. Vlastnictví totiž nemá přecházet příklepem – dívám se na kolegy právníky, kteří mě poslouchají – za podmínky doplacení celé vydržené ceny, ale teprve až po doplacení vydražené ceny a následném podání návrhu na vklad do katastru.

Jenže v mezidobí mezi příklepem a návrhem na katastr, který obvykle trvá dva měsíce, může být dražený a vlastně již vydražený majetek zahrnut do exekuce kvůli úplně jiné, třeba drobné pohledávce. V takovém případě katastr nemovitostí návrh zamítne a vlastnictví nepřejde. Toto riziko je značné. V nucené dražbě se totiž draží majetek dlužníka, u kterého je vysoce pravděpodobné, že má i jiné dluhy.

A teď otázka na vás všechny, zúčastnili byste se nucené dražby, v níž byste měli vysokou pravděpodobnost, že přestože vydražíte a zaplatíte, tak vydraženou věc nezískáte do vlastnictví? Kdo vám zaplatí náklady s tím spojené? Kdo nahradí věřiteli a dražebníkovi náklady na dražbu? Toto zásadní pochybení předpokládaného zákona nelze opravit drobnou úpravou, protože tato zásadní změna prolíná celou částí zákona, který se nucených dražeb týká. Proto navrhuji zákon zamítnout a ponechat v platnosti stávající právní úpravu, tedy zákon č. 26 z roku 2000, o veřejných dražbách. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Dívám se na displej. Konstatuji, že do obecné rozpravy se nikdo další nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nikoli. Paní zpravodajka také ne. Máme zde tedy návrh ÚPV o přijetí návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu budeme hlasovat. Nejprve ale spustím znělku. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu ÚPV, který doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí návrhu je 34. A já spouštím hlasování a žádám ty, kteří souhlasí s návrhem, aby zvedli ruku a stiskli tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Při hlasování č. 5 při kvoru 34 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 49 přítomných senátorek a senátorů, proti byl 1 hlas. Konstatuji, že návrh byl schválen. Děkuji paní zpravodajce. Pan ministr zůstává.

A my přistoupíme k projednávání senátního tisku č. 116, což je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách Tisk č. 116

Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 116 a já opět požádám pana ministra Bartoše o uvedení návrhu zákona.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Já vám děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, v návaznosti na předchozí bod bych ještě rád představil návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. Tam jsou některé části. Obsahem první části návrhu je změna živnostenského zákona, respektive jeho příloh vzhledem k novému vymezení živnosti v oblasti veřejných dražeb.

Jak již bylo řečeno, pro veřejné dražby na návrh vlastníka budou nově platit jednodušší a méně administrativně náročná pravidla. Z toho důvodu se provádění těchto dražeb doporučuje přesunout z dosavadního režimu koncese do mírnějšího režimu vázané živnosti pod názvem „provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“. Nucené dražby nadále zůstanou v nejpřísnějším režimu koncese. Kromě toho bude zrušena i současná živnost „provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“, která vzhledem ke zmíněnému uvolnění pravidel pozbude praktického smyslu.

Další části návrhu obsahují další drobné změny daňových předpisů, které jsou potřeba z důvodu nového pojetí veřejné dražby jako zvláštního způsobu uzavření smlouvy. Ve vztahu k veřejným dražbám cenných papírů se navrhuje novelizace ustanovení zákona o podnikání na kapitálovým trhu a novela katastrálního zákona potom odráží změnu terminologie, namísto pojmu nedobrovolná dražba bude zaveden pojem nucená dražba. Ještě jenom k tomu, já se omlouvám, ještě do toho předchozího rozhovoru. My jsme tu diskusi o tom mezi tím vyhlášením té dražby, a třeba když vám do toho vletí nějaká exekuce nebo insolvence, řešili i na ÚPV ve sněmovně. Právě to zkrácení doby, kdy ta dražba je zveřejněna, je zveřejněna dražební vyhláška, tak se ve skutečnosti ten čas fakticky zkracuje, že to riziko, že se potkají v tom offline světě protichůdné věci, tady se naopak ta doba, kdy může ta exekuce nebo insolvence zhatit to provedení nucené dražby, tak je kratší. Ale můžeme se o tom třeba potom pobavit v kuloáru. Mám k tomu i podklady rozpracované, promiňte, že jsem odskočil, tedy zde prováděcí zákony v souvislosti s předchozím schváleným zákonem.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 116/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Kordová Marvanová. Prosím ji, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, zpravodajská zpráva ÚPV je taková, že tento tisk č. 116 samozřejmě logicky navazuje jako doprovodný tisk k námi již teď schválenému tisku č. 115. Usnesení ÚPV zní tak, že výbor doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, paní zpravodajko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho takového. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek, prosím ho, aby přistoupil k mikrofonu.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám dotaz na pana ministra ve věci toho zákona, který jsme schválili před chvílí, kdy tady paní senátorka Kovářová, nevím, jestli vznesla dotaz, nebo dala připomínku o tom, jakým způsobem budou znejistěny ti, kteří budou chtít jít do dražby v případě kolizních věcí, ale ono se to týká samozřejmě všech dražeb, a to proto, že to vlastnictví nevzniká příklepem, ale až následnou smlouvou. Pevně věřím, že většina z nás, jak jsme tady, můžu říct spíš z vás, s dražbami nemá žádnou zkušenost, já nějakou malou ano. Ačkoliv to nebylo v mé soukromé části života, ale spíš v té veřejné, to znamená z té starostenské a jiné. Přece jenom jsem vždycky vnímal, že ta jistota, kterou samozřejmě mohl potom zrušit soud, také se tak mohlo stát v nějakých velmi složitých případech, tak ta jistota, že se zúčastním dražby, dojde příklepem k tomu, že už si to nikdo nemůže rozmyslet, to si všichni měli rozmyslet předtím, ta jistota byla velká. Dražba tím pádem byla tím nejúčinnějším nástrojem, jak dosáhnout nějakého majetku bez vlastně následujících problémů, které jakákoli smlouva, průtahy, vklady a tak dále vyvolávají. Já se tedy ptám, protože na to nikdo nezareagoval, tak se ptám, proč či jaký nesoulad s občanským zákoníkem tomuto zabraňuje, protože si myslím, že ta jistota toho, že ty konfliktní majetky, které předtím jsou vyřizovány soudy a konkurzními správci, nebo dnes insolvenčními atd., že ta jistota u té dražby je strašně důležitá. Tím pádem vymáhání pohledávky nebo naopak nabývání majetku, který se potom dál může nějak problematizovat, tak si myslím, že to není dobře. Jestli pan ministr nebo někdo jiný může ještě odpovědět v souvislosti i s tímto zákonem, protože tento samozřejmě doprovází ten předcházející. Jestli byste mohli odpovědět, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Ano, děkuji. Dívám se, zda se ještě někdo hlásí do diskuse? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ještě než pozvu k mikrofonu pana ministra, omlouvám z dnešní schůze pana senátora Přemysla Rabase. Nyní, pane ministře, prosím o vaše vyjádření.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Chtěl bych zareagovat k této otázce. My jsme, to byl vlastně rok, kdy jsme poprvé byli zvoleni do sněmovny, on ten návrh, který řešil ten přechod toho vlastnického práva, ten rozdíl mezi příklepem, projednávala v roce 2017 i Legislativní rada vlády. Myslím si, že právě doporučili tu změnu tak, aby bylo v souladu s občanským zákoníkem, kdy skutečně to nabytí je vázáno až na to uzavření smlouvy. Já nejsem právník, ale vycházelo to ze závěru LRV v roce 2017, že toto má být uvedeno do souladu s občanským zákoníkem. A není to tento institut přiklepnutí. I když, já nemám empirickou zkušenost s faktickým dražením, ani svého ani účastí dražby nějakého jiného majetku, kde bych byl účastníkem. Faktem je, že asi ty procesy mají své různé slabiny v momentu jistoty. Ale i ten příklep má nějaký způsob, jakým se dá zpochybnit to vydražení. Tady bych spíš požádal, jestli tady jsou nějací právníci, do hloubky, váha těchto institutů a náročnost toho následného procesu, pokud něco není v pořádku, těžko dokážu odhadnout tu závažnost nebo tu sílu toho procesu v tom či onom režimu.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře, prosím paní zpravodajku o její vyjádření.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Nevím, jestli bych mohla stručně reagovat, zeptám se pana předsedajícího, na tu výhradu… Chci odkázat na poměrně podrobnou důvodovou zprávu. My jsme měli prostor na ÚPV a trošku jsme to diskutovali, ale opravdu v té podrobné důvodové zprávě, já to tady mám ve svém zpravodajské zprávě uvedeno, co se vlastně mění. Tady je přesně popsán ten postup, že uzavření kupní smlouvy, ta je uzavřena příklepem. Ale musí se ještě zaplatit kupní cena, potom je tam tedy i možnost vyslovení neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem, kdo se toho může domáhat. To znamená, ten zákon obsahuje ta pravidla, jakým způsobem přesně je dána jistota všech účastníků. Nechci to dál rozvádět, asi toto není půda na plénu, kde většina je neprávníků, abychom to zodpověděli do detailů. Ale všechny odkazuji na tu podrobnou důvodovou zprávu.

V rozpravě nebyl přednesen žádný návrh, je zde tedy návrh ÚPV na schválení zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. (Jedna ze senátorek z pléna zmiňuje, že přednesla návrh na zamítnutí zákona.) Omlouvám se, já jsem poslouchala věcně. Vy jste přednesla v rozpravě návrh na zamítnutí? Ano, dobře. Omlouvám se. Takže byl přednesen jeden návrh na zamítnutí. Je zde… Ano?

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Budeme hlasovat o návrhu ÚPV, pokud neprojde, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Takže nebyl přednesen, že ano? U toho předchozího, že ano… (Probíhá krátká debata senátorů mimo mikrofon.)

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Paní kolegyně, máte-li něco ještě, prosím, abyste to pronesla na mikrofon, ale v tomto případě jsme u zákona, u senátního tisku č. 116. Tam opravdu nezazněl žádný návrh na zamítnutí. Budeme hlasovat, tak jak paní zpravodajka přednesla. Hlasujeme tedy o schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolávám kolegyně a kolegy.

V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí návrhu je 34. Spouštím hlasování. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Při hlasování č. 6, při kvóru 34 pro návrh hlasovalo 52 senátorek a senátorů, proti byl jeden hlas. Konstatuji, že návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.