Dne 21.02.2022 projednala PS návrh nového dražebního zákona (Tisk 360). Bohužel zde nezazněl žádný z bodů tezí předložených poslankyni Zuzaně Ožanové. Všichni poslanci (i z opozice ANO, SPD) tento návrh podpořili. Dokonce ani nikdo z poslanců nereagoval na informaci týkající se nákladů na vybudování a provoz nového informačního systému – Centrální evidence dražeb v řádu desítek miliónů. Praxe ukáže, že se jedná o špatné rozhodnutí PS. Nelze totiž předpokládat, že by Ústavně právní výbor PS něco podstatného v návrhu zákona změnil.

Průběh jednání v PS k Tisku 360:

Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 360/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Tak pana ministra nevidím. Zeptám se, jestli je tu jiný člen vlády, který by návrh zákona uvedl? (Poznámky poslance Michálka a poslankyně Ožanové mimo mikrofon.) Tak pan ministr si běžel pro podklady podle mých informací. Tak já poprosím pana předsedu, možná by si vzal přestávku do té doby.

 Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já poprosím o přestávku na poradu klubu v délce čtyři minuty.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přerušuji naše jednání na čtyři minuty. Budeme pokračovat v 18.40.

 (Jednání přerušeno v 18.36 hodin.)

 ***

 (Jednání pokračovalo v 18.40 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak je 18.40, budeme pokračovat. Jak už jsem řekl, projednáváme Vládní návrh zákona o veřejných dražbách, sněmovní tisk 360, jsme v prvém čtení. A já poprosím, aby pan místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přednesl svoji úvodní řeč. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s návrhem nového zákona o veřejných dražbách, který nahrazuje dosavadní již téměř čtvrt století starou právní úpravu. Ten aktuálně platný zákon o veřejných dražbách je již ze své povahy značně zastaralý a v době svého vzniku nepočítal například s prováděním dražeb elektronickým způsobem, což je v současné době převažující varianta.

Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem, přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně, posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zjednodušení dražebního procesu a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražební pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb. Oproti tomu dosavadnímu zákonu číslo 26/2000 Sb. o veřejných dražbách dochází k zásadní koncepční změně v otázce nabývání předmětu dražby. V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Ten návrh rovněž v maximální možné míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku.

Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Dále dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci samotného dražebního procesu, zejména u dražeb dnes označovaných jako dražby dobrovolné. Tím se významně sníží administrativní zátěž a náklady související s provedením veřejné dražby. Nově se zavádějí pokuty za porušení některých podstatných povinností dražebníka, aby byla lépe chráněna práva osob, jichž se ta veřejná dražba týká. Návrh zákona o veřejných dražbách byl už jednou předložen Poslanecké sněmovně, konkrétně v červnu 2020. Ač byl v minulém období mnohokrát zařazen na projednání, řada na něj bohužel nevyšla a nestihl být tedy v minulém volebním období projednán.

Návrh zákona je nyní předkládán opětovně, pouze s minimálními úpravami. Jedná se o změny v návaznosti na nově přijatou legislativu a i několika legislativně technických úprav, včetně posunu data nabytí účinnosti. V rámci meziresortního připomínkového řízení byly vypořádány všechny připomínky a já věřím, že ten návrh zákona si získá vaši širokou podporu a brzy tak postoupí do další fáze legislativního procesu. Tolik za mě vše úvodem.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh zákona o veřejných dražbách, kterým se vzrušuje zákon 26/ 2000 Sb., o veřejných dražbách a zcela jej nahrazuje. Návrh zákona byl poprvé předložen v červnu roku 2020, avšak nebyl do konce volebního období projednán. To je zřejmě důvod, proč nyní byla materiálu udělena výjimka z meziresortního připomínkového řízení. Hned v úvodu je zapotřebí zmínit, že ročně u nás dochází k více než tisícům dražbám. V roce 2020 to bylo 1 493 dražeb. V roce 2021 to bylo 1 225 dražeb a v roce 2022 to bylo 1 067 dražeb. Počet dražeb zjevně postupně klesá. (Poslankyně se odmlčí kvůli hluku v sále.)

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám rozumím, paní kolegyně. Vážení páni poslanci, paní poslankyně, prosím, abyste se utišili, abychom mohli vyslechnout v klidu zprávu zpravodaje. Tak prosím.

 Poslankyně Zuzana Ožanová: Důvody předložení návrhu jsou především problémy, které se při aplikaci zákona 26/ 2000 Sb., o veřejných dražbách vyskytly v praxi. Za prvé je to nesoulad s občanským zákoníkem, zejména odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle zákona o veřejných dražbách a dražbě podle § 1771 občanského zákoníku. Nadbytečnost některých částí zákona o veřejných dražbách po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Neaplikovatelnost některých ustanovení zákona o veřejných dražbách po přijetí nového občanského zákoníku a neaktuálnost některých pojmů. Dalším důvodem předložení návrhu je nedostatečná úprava dražeb prováděných elektronicky. Možnost provádět dražby i elektronicky byla zavedena zákonem číslo 396/2012 Sb., který zavedl postupy, které však v procesní úpravě podle zákona o veřejných dražbách nebyly aplikovatelné. Pozdější novelou bylo ministerstvo zmocněno k vydání prováděcí vyhlášky, která měla stanovit podmínky postupu při elektronické dražbě. Vyhláška číslo 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě nabyla účinnosti 30. ledna roku 2014.

V průběhu legislativního procesu týkajícího se uvedené vyhlášky byl gestor zákona upozorněn na skutečnost, že samotný proces elektronické dražby by měl být upraven přímo v zákoně a vyhláška by měla řešit pouze technické a bezpečnostní požadavky na elektronické dražební systémy. Proto je úprava procesu elektronických dražeb zákonem jednou z priorit nově připravovaného návrhu zákona. Dalším důvodem předložení návrhu je neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností, což přispívá k situaci, kdy někteří dražebníci vědomě nedodržují některá ustanovení zákona o veřejných dražbách s tím, že jim za toto chování nehrozí žádný postih ze strany dozorového orgánu. Dalším důvodem předložení návrhu je nadbytečná administrativní zátěž adresátů zákona. Tolik k důvodům předložení návrhu zákona.

Při posuzování návrhu zákona je nutné mít na zřeteli také ekonomický dopad na státní rozpočet. Nová právní úprava totiž počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Náklady na vytvoření tohoto systému jsou uvažovány ve výši 8 131 200 korun. Velmi překvapivým se jeví takto velmi přesná částka, ale pro mě je to spíš takové úsměvné a potom se zeptám pana ministra, jak to dokázali, tak přesně spočítat. Roční náklady na provoz mají činit přibližně 500 000 korun. Tyto náklady budou pokryty v rámci rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Návrh nepředpokládá zvýšení personálních kapacit a souvisejícího objemu prostředků na platy zaměstnanců.

Návrh zákona předpokládá vydání prováděcího právního předpisu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška má obsahovat podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence prostřednictvím elektronického formuláře. Způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do centrální evidence. Dále má obsahovat technické a bezpečnostní požadavky. Důležitým prvkem předloženého návrhu zákona jsou také přechodná ustanovení, která řeší postup u dražeb konaných na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nakládání s údaji o dražbách konaných na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nabytí účinnosti je navrženo na 1. leden roku 2024.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde i já vyjádřila k předloženému návrhu novely zákona o veřejných dražbách.

Hlavním cílem předloženého návrhu je především harmonizace právní úpravy veřejných dražeb s obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Mezi další cíle tohoto návrhu patří přesnější úprava elektronických dražeb, posílení právní jistoty subjektů dotčených v rámci dražebního procesu a vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zefektivnění dražebního procesu a odstranění nadbytečné administrativní zátěže. Návrh zákona bude koncipován tak, aby bylo možné za porušení podstatných zákonem stanovených povinností udělit sankci v podobě peněžité pokuty. Příjem z těchto pokut je uvažován až ve výši jednoho milionu korun ročně do státní pokladny. Pro dražebníky navržená právní úprava bude znamenat především zjednodušení dražebního procesu, odstranění zbytečné administrativní zátěže a snížení nákladů souvisejících s přípravou a realizací dražby. Částečná liberalizace pravidel pro vlastnické, tedy dobrovolné dražby a nové způsoby možné licitace přispějí i k vyššímu zájmu o dražby podle této zákonné úpravy, což se mimo jiné pozitivně promítne i do příjmů dražebníků, potažmo také do příjmů státu z odvodů této skupiny podnikatelů.

Odstranění nesouladu občanského zákoníku a zákona upravujícího veřejné dražby přispěje k vyšší právní jistotě spotřebitele, tedy účastníka dražby nebo osoby, jejíž práva jsou bou dotčena. Nová zákonná úprava zároveň rozšíří okruh osob, které mohou podat k soudu návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem. Za stávající úpravy to byl velmi striktně vymezený okruh osob, které splňovaly zákonem stanovené podmínky, a do jisté míry limitující. A dále budou přímo v zákoně komplexněji zakotvena pravidla pro realizaci elektronických dražeb. SPD obecně podporuje snižování administrativní zátěže a zvyšování právní jistoty pro podnikatele i občany, proto tento návrh podpoříme. Děkuji za pozornost.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít příležitost vystoupit k tomuto návrhu zákona, protože ten vyšel ještě z mojí – tak trošku neskromně – dílny, neboť jsem v tu dobu byla ministryně pro místní rozvoj. Je potřeba říci, že oproti návrhu předloženému Sněmovně naší vládou, to znamená vládou Andreje Babiše, dochází v nyní předkládaném návrhu pouze k nepodstatným změnám souvisejícím s přijetím zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. To znamená, vypuštění § 59 a úprava v § 3, který na něj odkazoval. Pak dochází i k opravě několika legislativně technických chyb, například nedůsledného užívání legislativní zkratky centrální evidence, a k posunu data účinnosti.

Možná bych tady ještě skutečně vypíchla, co je vlastně předmětem té právní úpravy. Je to zhruba takových čtyři pět bodů. První je tedy nesoulad s občanským zákoníkem. Tam jde o to, že je odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle stávajícího zákona a podle občanského zákoníku. Takže to se samozřejmě musí dát do souladu.

Dále tam je nedostatečná úprava dražeb prováděná elektronicky. Ta úprava je v současné době v zákoně velmi kusá a je provedena pouze ve vyhlášce, takže to se nově dává také do nového zákona o veřejných dražbách.

Dále potom reaguje tento nový zákon na neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností a samozřejmě odstraňuje nadbytečnou administrativní zátěž adresátů zákona. Pro dražebníky bude navržená právní úprava znamenat především zjednodušení dražebního procesu, odstranění zbytečné administrativní zátěže a snížení nákladů souvisejících s přípravou a realizací veřejné dražby. Návrh bude mít na územní samosprávné celky, což jsou dražebníci přímo ze zákona… Návrh bude mít pozitivní dopady jako na soukromé dražebníky, neboli podnikatele, podnikatelský sektor. Nová právní úprava počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj.

O nákladech na vytvoření tohoto systému už tady hovořila paní zpravodajka. Možná jenom pro připomenutí – 8,1 milionů jednorázově, roční náklady na provoz pak zhruba 500 tisíc korun. Příjem z pokut je uvažován ve výši jednoho milionu korun ročně. Celkové přínosy soukromého sektoru spočívající zejména v úpravě zveřejňování dražebních dokumentů, zrušení povinnosti odhadu ceny předmětu veřejné dražby a prohlídek u veřejných dražeb na návrh vlastníka, úpravě doručování a v některých případech zrušení požadavků na úřední ověření podpisů představující v absolutních číslech přínosy ve výši zhruba 28 milionů ročně. Zejména pro tzv. aukcionáře, kteří realizovali dražbu mimo režim stávajícího zákona, může nová právní úprava představovat náklady související s plněním povinností podle nově přijatého zákona o veřejných dražbách. Jedná se například o povinnost být pojištěn pro případ vzniku odpovědnosti za škodu nebo uvedení elektronických dražebních systémů do souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou. Splnění těchto povinností bude představovat náklady, které jsou odhadovány ve výši zhruba 7 milionů jednorázově a pak zhruba 2 miliony korun ročně.

Nicméně jsem přesvědčena o tom, že by stálo za to, a my už jsme se o tom s paní zpravodajkou bavili, udělat seminář na téma, protože to jsou samozřejmě věci, které zajímají zejména územní samosprávné celky, dražba, aukce, burza. Je opravdu důležité se o těch věcech pobavit, protože tady spousta vlastně územních samosprávních celků se v době drahých energií atd. nebaví o veřejných dražbách, ale spíše o té aukci nebo burze. A je samozřejmě dobré, aby se tyto věci provázaly a aby se skutečně ten život územním samosprávním celkům v tomto ulehčil. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, dívám se ještě do sálu, jestli se někdo nehlásí z místa. Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu k tomuto bodu. Ptám se na zájem o závěrečná slova pana předkladatele a paní zpravodajky. Pane ministře, zájem o závěrečné slovo není. Paní zpravodajka také nemá… Tak přece jenom. Prosím, pane ministře.

 Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Možná jenom zareaguji. Já jsem to tam i zmiňoval, že ten návrh je z toho předchozího období, že ty změny byly spíše technického rázu a ve smyslu účinnosti. Mě vlastně potěšilo, když jsem měl možnost se bavit i s odbornou komunitou, která se pohybuje v té oblasti různých elektronických dražeb a eBayů, kdy vlastně říkali, že to i odpovídá nějakým standardům, které jsou běžné v tom řekněme komerčním světě různých on-line akcií (aukcí?).

A jenom jsem chtěl zareagovat na tu výzvu ohledně toho možného semináře na tyto typy pro samosprávy. U mě se tím zabývá Honza Fuksa a to téma si bereme za své, takže velmi rádi tady v tomhle vyhovíme. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, pane ministře. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 103, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

 A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, popřípadě výborům k projednání? Nikoho nevidím.

Pokud tomu tak není, tak končím projednávání bodu, respektive vládního návrhu zákona o veřejných dražbách, respektive jeho prvého čtení. A děkuji panu ministrovi i paní zpravodajkyni. ***

Návrh nového dražebního zákona (sněmovní tisk 360) je v poslanecké sněmovně. Byl zařazen na program jednání 53. schůze PS. Má být projednán dne 21.02.2023 v prvém čtení. MMR asi předpokládá, že vše půjde hladce a do 15.03.2023 bude tento zákon PS přijat. Jak jinak si vysvětlit, že dne 08.02.2023 rozeslalo MMR pozvánku na Seminář k novému dražebnímu zákonu.

Dne 01.02.2023 se uskutečnilo jednání mezi poslankyní Ing. Zuzanou Ožanovou, která je mj. místopředsedkyní Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předsedou KD ČR Jiřím Burešem. Poprvé  po neúspěšných kontaktech s MMR, ministrem MMR Ivanem Bartošem, členy vlády i oslovení premiéra Petra Fialy dopisem měli dražebníci možnost přednést svoje stanovisko k návrh nového dražebního zákona, který má být v PS projednán. Pro jednání byly připraveny TEZE, které byly paní poslankyni předány pro diskuzi.

Tak nějak v pozadí prezidentského klání je projednávání nového zákona o veřejných dražbách, který nakonec doputoval do Poslanecké sněmovny. Marné byly výzvy či dopisy ministrům či předsedovi vlády Petru Fialovi. Organizační výbor PS projednání návrhu zákona doporučil 11. 1. 2023 a určil zpravodaje Ing. Zuzanu Ožanovou a navrhl Ústavně-právní výbor jako garanční. Projedávání tohoto návrhu lze sledovat zde.

Se souhlasem vydavatele Konkursních novin si dovolujeme přetisknout rozhovor s Kamilem Stupkou, jednatelem Dražbyprost, s.r.o.:

Ačkoliv novelizovaný občanský zákoník je ve svých pasážích týkajících se aukcí a dražeb už 10 let starý, jeho kritika – resp. kritika údajné nečinnosti ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a chaotičnosti kroků jeho Odboru veřejných dražeb, vedeného Ing. Zdeňkou Miklasovou, stále neustává. A faktem je, že podle dražební bubliny je MMR dlouhodobě zkostnatělé a nic nového pro dražební svět už snad 15 let neudělalo; také mnoho argumentů tohoto resortu je opravdu úsměvných. Například MMR nedávno odůvodňovalo vznik Realitního zákona tím, že reality u nás dělá kde kdo, a tak je nutné toto prostředí kultivovat, dát mu řád a eliminovat nekalé živly. Ačkoliv se na tomto poli u nás za čtvrt století udělalo nemálo a také trh se mezi tím už sám od sebe vytříbil, má nyní MMR za sebe potřebu to po tak dlouhé době začít regulovat zákonem a předpisy. Stejná situace nyní podle redakcí Konkursních novin oslovených dražebníků nastává, když MMR tvrdí, že zákon o veřejných dražbách (ZVD) zjednoduší přístup k dražební živnosti, takže dražby bude moci de facto dělat každý. A do třetice- když Česká asociace dražebníků tlačila na MMR, aby se zavedly jednotné formuláře, aby se více pracovalo elektronicky, nechtělo na nic z toho MMR ani slyšet – aby nyní s tímtéž přišlo jako (se svou) s převratnou novinkou. Přesto však dražebníci nyní doufají, že pokud návrh nového ZVD z pera MMR vůbec půjde do nějakého projednávání, zasáhne tam do něj ještě dost různých poslaneckých návrhů a v této fázi tam do něj přibude nějaký paragraf nebo formulace, která bude pro ně výhodnější.

A právě na to, co i po tak dlouhé době dražebníky nejvíce tíží, jsme se zeptali jednatele severočeské dražební společnosti Dražbyprost s.r.o. Kamila Stupky.

Říkáte, že iks věcí je v novele špatně – co tedy konkrétně a jak byste to jinak definoval?

V současnosti je potřeba rozlišovat dva druhy dražeb; třetí způsob dražby podle OSŘ nezmiňuji s ohledem na to, že mé nápady nijak nesouvisí s dražbami konanými na základě výkonu rozhodnutí. Má kritika tak jde pouze za dražbami konanými v rámci výkonu zástavního práva plus dalšími dražbami konanými mimo vůli vlastníka a dražbami konanými z podnětu vlastníka,  a s tím i související dvě koncepce změny vlastnického práva. Platí totiž nové ustanovení nového občanského zákoníku (NOZ) § 1771, které obecně upravuje institut dražby. V tomto ustanovení chápe občanský zákoník dražbu jako zvláštní způsob uzavírání smlouvy. Zákonodárce tak rozlišuje  dražbu v režimu soukromoprávním podle § 1771 NOZ, která představuje zvláštní způsob kontraktace, tedy převod vlastnického práva a vedle toho dražbu v režimu veřejného práva (podle ZVD), která představuje zvláštní právní skutečnost (tedy přechod vlastnictví příklepem). Zákonodárce, i když ne zcela systematicky v celém zákoně, o dražbě dle § 1771 NOZ hovoří jako „dražba“, zatímco dražbu dle ZVD nazývá „veřejná dražba“. V některých případech má ale i pod pojmem veřejná dražba v NOZ na mysli dražbu soukromoprávní v širším slova smyslu jako jakékoli dražební jednání určené veřejnosti, a nikoli jen dražbu podle ZVD. Je tak nutné rozlišovat o který typ dražby se jedná. Jestli se jedná o veřejnoprávní dražbu veřejnou podle zákona o veřejných dražbách, který pojem dražba samostatně definuje v ustanovení § 2 písm. a) nebo jako o soukromoprávní dražbu podle občanského zákoníku, kde se jedná o blíže nespecifikovaný způsob uzavíraní smluv – převod vlastnictví.

V případě veřejné dražby dle ZVD jde o přechod vlastnického práva, tedy o originární nabytí práva nezávislé na vůli původního vlastníka, tak jak je to definováno v ust. § 2 písm. a) ZVD. Stejně tak i ust. § 30 odst. 1 ZVD hovoří o tom, že vlastnictví k předmětu dražby „přechází“. I ohledně pojetí veřejné dražby se stanovisko judikatury postupně vyvíjelo, a to přes chápání dražby jako zvláštní smlouvy (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 1996, sp. zn. Odon 9/95- pozn. red). až k názoru současnému, že veřejná dražba je zvláště upraveným způsobem přechodu vlastnického práva. I po začátku platnosti OZ se Nejvyšší soud (NS) opakovaně vyjádřil k tomuto postupu (přechodu vlastnictví v rámci ZVD) – jako například: 29 Cdo 2462/2013 ze dne 30.9.2015 , nebo 21 Cdo 4197/2018-136 – kdy NS nijak nezpochybnil přechod vlastnictví jako důležitý institut v případě zpeněžení věci mimo vůli vlastníka i po platnosti NOZ.

Nově přijatá úprava v ust. § 1771 NOZ pak opět zavádí určitý druh dražby, ve které se vlastnické právo převádí na základě smlouvy. Toto je třeba odlišovat od postupu dle ZVD. Tento druh dražby je možné označit v praxi např. pojmem „aukce“. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR – pozn. red.) však i přes výše uvedené přichází s vlastní tezí, kdy dražba bez ohledu na to, zda se jedná o dražbu z vůle vlastníka  – tam má ovšem ustanovení § 1771 OZ své místo – nebo je nabytí vlastnictví nezávislé na vůli původního vlastníka. Jedná se o strašlivou chybu, která bude mít nedozírné následky zvláště v těch řízeních, kdy nabytí vlastnictví (přechod) bylo nesporně stvrzeno příklepem jako projev vůle osoby s právem věc prodat, aniž by tato osoba byla vlastníkem věci.

V čem tedy podle vás MMR pochybilo?

Domnívám se, že základní vadou je, že MMR místo toho, aby využila jedinečného momentu, kdy bylo možné  veřejné dražby skutečně modernizovat, a tak pomoci věřitelům a dlužníkům v těchto řízeních, přišlo místo toho s podivným legislativním paskvilem. V něm je do jedné normy namíchána smluvní volnost režimu prodejů věcí z vůle vlastníka a MMR disfunkčně nastavenými postupy dražeb věcí mimo vůli vlastníka. Vznikl tu tak podivný legislativní kočkopes, který bude jen nadále prohlubovat možnosti pletich, podvodů, přednostního uspokojování osob, které na těchto řízeních parazitují a která ve svém důsledku bude tak otřesně asociální normou.

Minimálně matoucí jsou pak i protimluvy, které paní Niklasová uvedla v nedávném rozhovoru ve vašich Konkursních novinách. Například, že přechod vlastnictví zůstane jen tam, kde se jedná o přechod mimo vůli vlastníka,- analogicky dle jejího tvrzení tedy i zpeněžení z vůle soudu nebo jiného orgánu statní moci -viz nabytí vlastnictví dle § 1114 OZ. A co pak tedy výkon zástavního práva nebo konkurzy, popřípadě likvidace majetkových podstat zůstavitelů, nebo oddlužení formou prodeje majetkové podstaty? Argumentace, že oddlužení , nebo konkurs jsou někdy iniciována z vůle vlastníka, nemůže obstát. Následné zpeněžení věcí se pak již děje mimo vůli vlastníka. A co výkon zástavního práva? Tam je snad dražba v souladu s vůlí vlastníka?

Dalším tvrzením paní Niklasové je , že budou z veřejného prostoru odstraněny pletichy , protože postupy u tzv. aukce budou metodicky svázané novým ZVD. To považuji za vtip, protože  je samozřejmé, že se z veřejného prostoru nikam nevytratí takzvané prodeje mimo dražbu formou licitace. Nebo to humorné zdůvodnění, proč je tak málo využíván institut výkonu zástavního práva – paní Niklasová uvádí, že je to proto, že si banky vedou skvěle a při 1% množství zesplatněných úvěrů vlastně není co dražit. Pravdou ovšem je, že výkon zástavního práva dražebníkem je téměř nemožný kvůli § 46 (1)g stávajícího ZVD. A už vůbec nerozumím tomu, s jakým nadšením vysvětluje MMR ukončení povinnosti koncesování veřejných tzv. dobrovolných dražeb. Argumentace , že se tak konečně otevře možnost mnohem většímu množství zájemců o konání veřejných dražeb je v přímém rozporu s argumentací MMR pro vznik Zákona o realitním zprostředkování, takže tady se MMR opravdu střelilo do vlastní nohy.

Takže pokud by se ještě toto podařilo v rámci NOZ opravit, jednalo by se podle vás jinak už o kvalitní právní normu?

Ne, nejde jen o výše uvedenou chybnou premisu. I potom co by byla překonána, jsou totiž v návrhu nového ZVD zásadní pochybení. Tyto vady lze rozdělit do třech skupin. V prvé řadě to jsou neodstraněné vady ze stávající normy, které neumožňují řádný výkon zástavního práva. A dále pak vady, které podpoří pleticháře  a ustanovení, které místo aby zvýšily komfort účastníků řízení, poslouží  naopak k odrazování zájemců o tento způsob zpeněžení věcí. Případně vnáší zásadní právní nejistotu pro účastníky řízení.

Tu první vadu lze nejlépe vysvětlit na § 45: Překážky v konání nucené dražby, odst. 1 c. : Zatímco správci daně nebo veřejná správa, pokud zvažuje zpeněžení zajištěného majetku, se raději přihlásí do dražby jako zajištěný věřitel, tak exekutoři standardně zneužívají tohoto blábolu. Praxe je taková, že exekutor i u případů, kdy jeho oprávněný nemá šanci mít jakékoli plnění z výnosu dražby, dražebníkovi zastaví dražbu vydáním exekučního příkazu k prodeji – a následně si nárokuje odměnu z výnosu dražby jako dražebník. Dále třeba podle § 45 odst. 1 d. – neexistuje žádný rozumný důvod, proč zastavit dražbu, pokud je pouze zahájeno insolvenční řízení. Natož aby byla definována majetková podstata dlužníka. Nic by totiž přitom nebránilo správci požádat  dražebníka o vydání výnosu dražby do majetkové podstaty úpadce nebo té části, která zůstala po vypořádání dražby jako hyperocha ve prospěch dlužníka. Podle mého by dražba měla být zastavena pouze v tom případě, že je pravomocně rozhodnuto o konkurzu, kdy by mohla nastat kolize řešení konkurzního řízení, např. u reorganizace podniku. Tím kdo tady zásadně tratí, jsou věřitel a dlužník, kdy nastává často zdlouhavý, nákladný a mnohdy netransparentní proces zpeněžení.

Nebo třeba § 11 odst. 1 d. se tak jako celý návrh zákona  nevypořádává s judikáty NS, tentokrát s 20 Cdo 1961/2020. NS totiž upřednostňuje prodej celku před prodeji podílů, a to i v případě , že některý z podílů postihuje exekuce. V praxi ovšem za stávajícího  i nového znění ZVD nelze takovou dražbu, jenž by zcelila majetek, provést v režimu ZVD. A takových paragrafů, které podle mého odrazují navrhovatele dražeb  byť jen začít se započetím dražby je více. Alespoň jeden příklad za všechny: ustanovení § 51 odst. 1 d) nemá jiný smysl, než odradit od dražeb zajištěné věřitele. Navíc je v rozporu nejen s dobrými mravy ale i s veškerou kdy zveřejněnou judikaturou, protože navrhovatel dražby, který bude v pozici zajištěného věřitele  jako první v pořadí, bude podle něj upozaděn v rámci rozvrhu před pohledávkami z hypotečních úvěrů.

Svého času RNDr. Bureš deklaroval, že vlastnické dražby a dražby insolvenčních správců by neměly být ve stejném režimu, že insolvence by měly být spíše dražbou nedobrovolnou. Ale co možnost je napadat, co delší lhůty pro zveřejnění?

S ohledem na NOZ je rozdělení na dražby tzv. dobrovolné a nedobrovolné již poněkud archaické. Logickým rozdělením dražeb  v souladu  s NOZ by bylo na dražby konané  z vůle vlastníka a na dražby konané mimo vůli vlastníka, do kterých patří třeba dražby konané  v rámci výkonu zástavního práva, dražby  z vůle soudů, ale i dražby v rámci insolvenčních řízení. MMR se však vydalo cestou do pekla, kdy možnost konat dražby pro insolvenční správce a soudy otevírá co možná největšímu počtu zájemců o tuto živnost. Pokud by se skutečně MMR  chtělo dobrat jednoduchého řešení, tedy aby ZVD bylo v souladu s § 1771, postačilo by vyjmou  z dražby pro vlastníky ze ZVD a v ZVD sloučit tzv. dražby dobrovolné a nedobrovolné do jedné normy. Třeba tak, jako to udělali Slováci.

Dražby konané  v souladu s § 1771 podle mého názoru ani žádnou metodiku nepotřebují. Pro vlastníky je spíše vhodnější zachovat  v co největší míře smluvní volnost v souladu  s OZ, což jsou nyní  v podstatě aukce.

Když jsme u nedobrovolných dražeb, není to o tom, že MMR nemá odvahu jít proti exekutorům, když je v novele řečeno, že nedobrovolná dražba se zruší, pokud dlužník spadne do insolvence či exekuce? Vždyť přece ten navrhovatel dražby je většinou i ten největší věřitel, takže se stejně ten samý majetek zpeněží, ale později  v insolvenci neb  v exekuci. Jenže věřitel tím ztrácí čas a dostane méně peněz, když kromě odměny dražebníka ještě bude odečtena odměna insolvenčního správce. Nebo odměna exekutora, která je výrazně vyšší než kolik dostane dražebník?

Ono nejen MMR nemá odvahu jít proti exekutorské lobby… Paradoxem je, že lze jednoduše procesně nastavit řízení v exekucích a insolvencích  tak, aby exekutoři ani správci nijak výrazně netratily na svých odměnách. A to i přesto, že do majetkové podstaty jejich dlužníků nespadne majetek zpeněžován  v jimi zastavených dražbách. Co se samotných odměn týká, budu-li vycházet  z návrhu nového ZVD  podle tabulky odměn, bude průměrná odměna dražebníka  cca 3,5 % z výnosu dražby. Tím, že předmět dražby spadne pod insolvenční řízení, se náklady zvednou na  až 9 % odměny pro správce plus dalších až 4 procenta na správu předmětu dražby. U exekutorů v případě, že zruší veřejnou dražbu vydáním výkonu rozhodnutí, je disproporce nákladů dražby ještě výraznější: 10 % z výnosu dražby  pro exekutora, plus 5 %  z výnosu odměny exekutora z provedené dražby. Ale nejedná se jen o náklady. Dražby konané dle OSŘ by především měly být mimořádným prostředkem tam, kdy už není možné konat jinak. To že se z takové dražby stal nadužívaný prostředek, je zase jen důsledek úspěšného nekalého lobbingu exekutorů.

MMR nyní hovoří o tom, že zruší Centrální adresu (CA) a zavede svůj systém evidence. Není zbytečné vyvíjet už něco, co je vyvinuté? MMR říká, že tím sníží náklady dražebníkům, že to bude zdarma, zatímco za CA se platí poplatky. Ale není to tak, že věci zdarma jsou vždy podezřelé a někde je zakopaný pes?

Je to naprosto zbytečné. Centrální adresa dlouhodobě funguje skvěle, stačily by jen drobné úpravy, aby se zvýšil komfort pro uživatele, a je dobře etablovaná pro účely, kterým slouží. Tento záměr MMR je tak jako mnohé jiné zdůvodněn, že tomu tak bude „protože proto“. Nikde jsem pro zrušení CA nedohledal jediný rozumný důvod. Argument MMR , že tak koná proto, aby dražebníkům snížilo náklady, je trapně směšný už s ohledem na to, jak bez řádného zdůvodnění MMR snížilo odměny o 50 procent v případech dražeb konaných v rámci výkonu zástavního práva. Co ovšem považuji za vrchol arogance je úvaha MMR, jak zaplatit provoz nového portálu, a to z vybraných pokut od dražebníků, tedy od některých, protože neexistující zveřejňování konkrétních kontrol  jen umožní je mít takto nastavené jako bič na kverulanty. Tento záměr, tak jako celý koncept nového ZVD, zapáchá klientismem.

MMR argumentuje i tím, že bude tato evidence namísto CA více digitalizovaná. Ale přece RNDr. Bureš dávno navrhoval digitalizaci, elektronické formuláře atd. Tím by se snížila chybovost, proces se zrychlil… Nedomníváte se, že nyní MMR přichází s objevením Ameriky a tváří se jako by to vše vymysleli oni zrovna včera?

Tak MMR spoustu ustanovení předkládá, s tím, že vzešlo z jejich dílny, i když například elektronické dražby byly vloženy do ZVD nikoli z jeho iniciativy, ale poslaneckou iniciativou. To, že následně bylo MMR v podstatě ,,donuceno“ na to reagovat vyhláškou o elektronických dražbách, bych skutečně jako iniciativu nenazval. Ani mnou kritizované ustanovení stávajícího § 46 odst.1 (g) ZVD nevzešlo z MMR, ale jako zvrhlý přílepek v rámci poslanecké iniciativy. Zkrátka, to že si MMR přisvojí zásluhu, není pro mne zas až takovým překvapením. Bohužel ještě méně si umím představit, že by právě MMR utrpělo něco jako závan sebereflexe a přistoupilo by na fakt, že jimi předložená norma bude sice v rámci zákonnosti v pořádku, ale nůžky mezi asociálním zákonem a právem budou ještě více rozevřeny.

Tak nám zabili zákon o veřejných dražbách, pane Jozef. Jakej zákon? Zákon o dražbách, paní Müllerová? Vo tom nic nevím, povídá pan Jozef.

Výše uvedený, samozřejmě fiktivní dialog v podstatě shrnuje diktát MMR ohledně nového zákona o veřejných dražbách i obecném povědomí o této normě.

Tak nejen MMR prostřednictvím svých úředníků, ale nově i Legislativní rada vlády (LRV) a Vláda ČR si uznale potichu (interně) zatleskali, jak že se ta nová norma bude skvěle vyjímat na tablu českých zákonů.

Jak je nutný , moderní a prospěšný tento nový dražební zákon halasně avšak potichu vytrubuje pouze MMR. Jedinými, ale o to ,,silnějšími“ argumenty je tvrzení, že to takhle chtěli činitelé z Ministerstva spravedlnosti, a že je vše v naprostém souladu se vším, protože to MMR říká, a protože proto!

Jak úžasně je přehledná, zálibně zdůraznilo LRV (to jako že se dobře čte??!).

No a my – Vláda jsme to jednohlasně odsouhlasili. Tak …. .

Nebudu se v této krátké úvaze o ignorantství a aroganci nijak vracet k celé řadě mých nápadů této nové normy (dotyčné výše uvedené osoby je mají k dispozici). Ani zde nebudu rozebírat, komu všemu tato legislativní zrůdnost prospěje (a proč jsou tak jako v insolvenčním zákonu a OSŘ upozaděny zájmy dlužníků a věřitelů, před zájmy pletichářů). Nicméně se musím pozastavit nad TICHEM, které panuje i mimo zdi MMR, LRV a Vlády ve vztahu ke vzniku a obsahu této normy.

TICHO v rámci legislativního procesu, za kterého tato nová norma vznikala po dobu 5 let a byla prosazena až do parlamentu, ještě dokážu pochopit. Umím si představit, že podstatná část odpovědných osob ani netuší, co tu vlastně vzniklo (kde jsou všichni ti proklamovaní ,,odborníci“, kdo to je?, kdo za LRV byl ochoten tuhle čuňačinu posvětit?). A těch pár dotčených, kteří moc dobře vědí proč a co tu vzniká a kteří se na tomto podíleli, si přeci nějakou polemikou nenakálí do vlastního hnízda (čti peněženky).

Co mne ale naprosto odbouralo, je absolutní ignorace a nezájem médií (čest výjimkám jako jsou např. Konkurzní noviny). A že jsem oslovil celou řadu tzv. nezávislých redakcí. A NIC. Sem tam letmý kontakt, rozhovor, někdy omluva, že toho mají moc, ale jinak naprosto bez zájmu! Za to  se denně z médií opakovaně dozvídám opravdu ,,zásadní“ novinky. Díky tomu již vím, že příliš mnoho snědeného vánočního cukroví škodí, že vleky nejezdí, protože je málo sněhu,  že ….

Že tu bude prosazena nová ničemná norma s až děsivým asociálním dopadem na společnost někoho zajímá? Asi ne. A tak si autoři nového ZVD mnou ručičky a společnost NIC. Díky TICHU.

Kamil Stupka

Jednatel společnosti Dražbyprost s.r.o.

U mnoha i bývalých předních dražebníků převládá skepse. Přeorientovali se na organizování aukcí a na další typy výběrových řízení. Jestliže podle některých údajů se ročně zpeněžuje v insolvencích cca 30 miliard Kč majetku, potom objem vydraženého majetku prokazuje, že více než 90% majetku dlužníků se zpeněžuje mimo dražbu. V tomto odhadu nejsou zahrnuty exekuční dražby, jejímiž navrhovateli jsou insolvenční správci.

Téměř celý loňský rok Komora dražebníků ČR bojovala, aby byl přepracován 5 let starý návrh nového dražebního zákona. Marně KDČR prokazovala i na statistikách, že by měla být vyvozena i personální odpovědnost za dlouholetou krizi na dražebním trhu. Ministr MMR Ivan Bartoš s dražebníky nekomunikuje a ani u ostatních členů vlády, včetně premiéra Petra Fialy, dražebníci nenalezli podporu, výzvy zůstaly bez odpovědi.

Domnívám se, že následující dva roky budou pro dražebníky přelomovým obdobím. Vláda schválila tři dny před Štědrým dnem a bez zájmu medií návrh staronového dražebního zákona, který v minulé Poslanecké sněmovně byl „u ledu“ téměř 2 roky.  KDČR se pokusí přesvědčit poslance, že mj. dražba není aukcí, že příklepem se neuzavírá kupní smlouva.  Je škoda vyhazovat desítky miliónů Kč na nový státní informační systém a další dražební úředníky, kteří by „dohlíželi“ ročně na cca 1 000 dražeb od cca 20 dražebníků. Nebo snad někdo přijde s pozměňovacím návrhem, aby se tímto zákonem řídily všechny subjekty provádějící dražby, tj. soudy, exekutoři či finanční úřady?

Nedovedu si ani vysvětlit, že návrh dražebního zákona nevadí realitkám. Totiž budou muset se stát koncesovanými dražebníky, aby mohly vyhlašovat aukce, dle nového zákona dražby. Vzpomínám si, jak před 20 lety aukční síně bojovali za to, aby jejich aukce nepodléhaly dražebnímu zákonu. Cesta se vždy našla a najde. Jedna z největších aukčních síní mně potvrdila, že pro jistotu aukce organizuje jejich mateřská společnost v zahraničí.

Jsem (zatím) dražebníkem, nevím, jak dopadne několikeré zakleknutí na mě ze strany Pirátů, kteří mají v gesci MMR. Jsem zatím i aukčníkem, protože pro realitní aukce mám koncesovanou živnost realitního zprostředkovatele. Mám i připravený produkt, který umožní efektivní a transparentní prodej majetku dlužníků, pokud bude výše uvedený legislativní paskvil přijat. Můj odhad je, že letos, kromě sociálních bouří, bude (zatím) na dražebním a aukčním trhu klid. 

Statistika dražeb

Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR

Dne 21.12.2022 Vláda schválila 5 let starý návrh nového dražebního zákona. Komora dražebníků ČR (KD ČR) několikrát vyzvala Vládu i předkladatele ministra Ivana Bartoše, aby tento legislativní kostlivec byl znovu projednán s dražebníky a v meziresortním řízení. Vláda tak projevila v oblasti provádění dražeb a aukcí naprostou nekompetentnost i aroganci. Doplatí na to nejenom dlužníci při zpeněžování svých majetků, ale i státní rozpočet. Nový dražební zákon předpokládá vybudování a provozování nového informačního systému MMR v desítkách milionů Kč ročně a nárůst „dražebních“ úředníků.

Od roku 2000, kdy byl přijat platný dražební zákon, bylo provedeno k 31.12.2021 celkem 60 151 dražeb s objemem draženého majetku více než 184 miliard Kč. Bohužel postupně počet dražeb i draženého majetku klesá. Letošní dražební rok bude naprosto tristní. Počet dražeb i draženého majetku bude nejnižší od roku 2000. To vše se děje bez zájmu médií a veřejnosti. Mj. na TK po jednání Vlády dne 21.12.2022 nebyl zaznamenán jediný dotaz na schválený dražební zákon.

Místo toho, aby se zejména elektronické dražby staly povinným nástrojem zpeněžování majetku dlužníků, Vláda schválila legislativní paskvil, který mj. ztotožňuje dražby s aukcemi. Tím, že nově vymezuje veřejnou dražbu jako zvláštní způsob uzavření kupní smlouvy, velmi ztíží její využití v praxi. Navíc MMR při kontrole bude zmocněno pokutovat dražebníky miliónovými sankcemi (MMR předpokládá, že půjde o hlavní zdroj financování nového informačního systému). To spolu s nejistotou „platnosti“ dražby povede k využívání jiných forem zpeněžování mimo dražbu či aukce.

Již v této době zvažují někteří dražebníci i organizátoři aukcí ukončení svojí činnosti. Praxe nakonec najde jiné nástroje zpeněžování majetku dlužníků. Bude potom jenom na věřitelích, insolvenčních správcích, likvidátorech či soudních komisařích,  jak a s kým budou realizovat transparentní zpeněžování majetku dlužníků či zůstavitelů v desítkách miliard Kč ročně. Na MMR možná nějakou dobu přežijí “dražební” úředníci s nově vybudovaným informačním systémem – Centrální evidencí dražeb.

Jiří Bureš, předseda KDČR

PS Doporučuji se podívat na tiskovou zprávu na MMR k novému zákonu. Jako bývalý volič a podporovatel Pirátů jsem velmi zklamán. Za 23 let “koexistence” dražebníků s MMR jsem takovou mediální hloupost a aroganci nezažil (osobní šikanu i trestní oznámení).

Dne 27.11.2022 Komora dražebníků ČR (KD ČR) zaslala premiérovi Petru Fialovi stanovisko dražebníků k návrhu zákona o veřejných dražbách. Vláda ho měla projednat dne 30.11.2022. Dražebníci doporučili, aby tento návrh byl vrácen ministru MMR Ivanu Bartošovi. Tento bod programu Vlády byl vypuštěn. Ani v následujících dvou jednáních Vlády nebyl zařazen. Jako vánoční překvapení má být tuto středu dne 21.12.2022 Vládou projednán.  

KD ČR v zaslaném dopisu premiérovi Petru Fialovi doporučila vrátit ministru MMR Ivanu Bartošovi návrh zákona o veřejných dražbách, protože:

– vznikl již v roce 2017 bez širší diskuze s dražebníky, organizátory aukcí či aukčními síněmi ve zcela jiném sociálně právním prostředí;

– předpokládá zbytečné výdaje v desítkách milionů Kč na vybudování a provoz nového informačního systému státní správy, když obdobný systém provozuje 23 let Česká pošta;

– zpeněžování zejména majetku dlužníků (odhad cca 30 miliard Kč ročně) se dostane do šedé zóny výběrových řízení;

– je v rozporu s celou řadou právních norem;

– neřeší problém pletich a korupce.

KD ČR několik let nabízí paragrafované znění novely zákona o veřejných dražbách. Nezatěžovala by státní rozpočet, vedla by ke snížení počtu úředníků na MMR. Nedocházelo by k netransparentnímu zpeněžování majetku dlužníků. Výsledkem je, že na některé kritiky MMR zakleklo. Navrhlo jim odebrat dražební koncese i podalo trestní oznámení. Ani premiér Petr Fiala, ani ministr Ivan Bartoš na výzvy dražebníků nereagují. Třeba nakonec Ježíšek vánoční dárek dražebníkům nenadělí.

Jiří Bureš, předseda KDČR

Vláda měla na své schůzi dne 30.11.2022 jako první bod k projednání s rozpravou Návrh nového zákona o veřejných dražbách, který měl být předložen předsedou pirátů – ministrem Bartošem. V neděli dne 27.11.2022 zaslala Komora dražebníků všem nepirátským ministrům dopis s výzvou, aby bylo projednání tohoto návrhu dražebního zákona odloženo. Vláda skutečně tento návrh nového dražebního zákona neprojednala. Tento bod zcela zapadl i v tiskovce vlády. Ani na další schůzi vlády dne 07.12.2022 nebyl tento návrh zákona projednán. Není ani na programu Vlády dne 14.12.2022. Třeba zůstane u ledu, jak tomu bylo v minulé poslanecké sněmovně, kde tam byl téměř dva roky.

Text dopisu zaslaného premiérovi vlády