Dne 02.06.2023 Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový dražební zákon. Kromě dvou pozměňovacích návrhů (pardon pro aukce movitých věcí do 300 000 Kč a účinnosti zákona od 01.01.2025) nebyly žádné návrhy. Zajímavá je vzácná shoda Koalice s Opozicí. Ze 138 přítomných poslanců, pro hlasovalo 103, proti žádný. Z dražebníků se stanou aukčníci a z aukčních síní zase dražebníci.

Záznam z jednání v PS:

Budeme pokračovat tiskem číslo

105.
Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 360/ – třetí čtení

A já prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodajka garančního výboru, ústavně-právního, poslankyně Zuzana Ožanová. A pan ministr pro legislativu zaskočí za pana ministra Bartoše. Pane ministře, ještě jenom připomenu, než vám dám slovo, že pozměňující návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 360/3, který byl doručen dne 18. května 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 360/4 a nyní poprosím tedy pana ministra, aby za navrhovatele vystoupil před otevřením rozpravy.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že tento zákon bude opět nekonfliktní. V zásadě tento zákon má nahradit stávající zákon o veřejných dražbách, který už tady máme z roku 2000. Zásadní změna je asi i koncepční, protože poté, co byl přijat občanský zákoník, tak se nám trošku rozchází to pojetí, protože podle stávajícího zákona o veřejných dražbách vlastnické právo k předmětu dražby se nabývá příklepem, nicméně občanský zákoník stojí na trošku jiném pojetí, že veřejná dražba je v zásadě jenom způsob uzavření nějaké smlouvy, tedy kupní smlouvy v tomto případě, takže tyto závěry se do toho promítají. Samozřejmě, že ten starý zákon o veřejných dražbách byl dělán v době, kdy ještě moc nefrčela digitalizace a elektronické dražby. Na to v zásadě reaguje i ta nová právní úprava a ona ji zpracovávala již předchozí vláda. Zpracovávala ji tím způsobem, že se snažila nějakým způsobem novelizovat ten stávající zákon. Legislativní rada vlády potom upozornila, že je lepší udělat nový. To minulá vláda opravdu nachystala, nicméně nestačila ten zákon prohnat Poslaneckou sněmovnou, proto se tady vlastně ten zákon objevuje opakovaně. Opětovně prošla tou supervizí Legislativní rady vlády, takže ten text, který už dneska dostáváte, je opravdu docela dost vycizelovaný tím opakovaným projednáváním v Legislativní radě vlády a mám za to, že tam nejsou žádné konfliktní body. Proto navrhuji, abyste ho tedy definitivně schválili.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní otevírám rozpravu, do které se zatím nikdo nepřihlásil, ale vidím, že se hlásí paní zpravodajka, tak prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěla pouze informovat, jak věc byla projednávána na ústavně-právním výboru. Ústavně-právní výbor se tímto návrhem zákona, tedy tiskem 360, zákonem o veřejných dražbách, zabýval na své schůzi dne 24. května letošního roku.

Dovolím si přečíst usnesení a po tom to mírně okomentovat: Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor pro projednání návrhu zákona po druhém čtení:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 360/3 v následujícím pořadí:

1. návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny;

2. návrh A;

3. návrh B a

4. návrh zákona jako celek;

Dále zaujímá následující stanoviska k předloženým návrhům. Já to zkrátím, doporučuje návrh A, B i zákon jako celek;

III. pověřuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhla nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

IV. pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednášela stanoviska výboru;

V. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Nyní bych se k tomu krátce vyjádřila. Pokud vidím, že zatím není nikdo přihlášen, tak jenom chci říct, že zatím nebyly žádné návrhy legislativně technických úprav předneseny, proto potom bude procedura velmi jednoduchá – návrh A, návrh B a návrh zákona jako celek. Jenom abyste věděli, o čem je návrh A. Návrh A je takzvaná, zjednodušeně řečeno, parametrická změna, kdy částka 200 tisíc, která je rozhodná pro to, jakým způsobem budou dražby prováděny ve zjednodušeném způsobu nebo běžném, se zvyšuje na částku 300 tisíc s ohledem na vývoj inflace a další, a dotkne se to především pozitivně různých aukčních portálů, tedy do 300 tisíc bude jednodušší provádění dražeb. Návrh A jsem podala společně s předkladatelem, s panem ministrem Bartošem.

Návrh B předložil pan ministr Bartoš a jedná se o posunutí účinnosti z 1. 1. 2024 na 1. 1. 2025. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní zpravodajko. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není ze strany navrhovatele, ani zpravodajky. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňujících návrzích. Poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás ještě jednou seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasování k nim sdělila stanovisko.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Dle návrhu ústavně-právního výboru, za prvé návrhy legislativně technických úprav, nicméně konstatuji, že nebyly žádné načteny. Návrh A, návrh B a zákon jako celek. Procedura velmi jednoduchá.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, ptám se, zda má někdo protinávrh k proceduře přednesené paní zpravodajkou. Pokud tomu tak není, tak myslím, že podle ní můžeme postupovat. Poprosím vás, paní zpravodajko, abyste jednotlivé návrhy přednesla.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Takže návrh A, návrh poslankyně Zuzany Ožanové a Ivana Bartoše. Jedná se o zmíněnou parametrickou změnu, kdy částka 200 tisíc se navyšuje na částku 300 tisíc. Stanovisko výboru – doporučující.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.) Pardon, ještě jednou. Nebylo rozumět. (Souhlas.) Souhlas.

Tak já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 341 bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 103, proti žádný. Návrh byl přijat. ***

Protože dražební úředníci nestíhají, ministr Ivan Bartoš jako poslanec navrhl pozměňovací návrh, kterým posouvá účinnost dražebního zákona, pokud bude přijat. Přikládáme jeho odůvodnění:

Vzhledem k době projednávání vládního návrhu zákona je potřeba posunout den nabytí účinnosti, aby byla subjektům práv a povinností poskytnuta dostatečně dlouhá legisvakanční doba. Zejména Ministerstvo pro místní rozvoj musí mít dostatek času na výběr dodavatele v transparentní veřejné soutěži a na vytvoření a zprovoznění centrální evidence veřejných dražeb jako nového informačního systému veřejné správy. Dále je vhodné i dražebníkům a tzv. „aukcionářům“ poskytnout dostatečně dlouhou dobu, aby se ve všech možných ohledech připravili na novou právní úpravu.

Ústavně právní výbor PS dne 03.05.2023 schválil 6 let starý vládní návrh dražebního zákona. Dražebníci ho odmítají. Na MMR má vzniknout nový IS za desítky mil. Kč. Stejný IS přitom provozuje Česká pošta. Deset dražebních úředníků MMR bude stát další milióny. Příklad, jak 5K bude šetřit. Usnesení

Dne 15.03.2023 Oddělení veřejných dražeb MMR uspořádalo seminář k novému dražebnímu zákonu (NZVD). Hlavním lektorem byla vedoucí oddělení veřejných dražeb Ing. Zdeňka Niklasová. Zkušenosti účastníka semináře jsou k dispozici zde. MMR vidí průběh zcela jinak, jak lze doložit odpověďmi na zaslané otázky. Dokument z MMR je ke stažení zde

Dne 15.03.2023 Oddělení veřejných dražeb MMR uspořádalo seminář k novému dražebnímu zákonu (NZVD). Bylo to již po prvním čtení v Poslanecké sněmovně (PS) dne 21.02.2023. Text zákona byl jednohlasně napříč politickým spektrem PS  doporučen do druhého čtení. Nebylo tedy pochyb, že seminář již nemůže nic změnit.

Nebudu se nijak podrobně rozepisovat o průběhu a výstupech tohoto semináře. Ani o vadách v NZVD – to jsem již opakovaně učinil. Opakování opakovaného, když posluchač je hluchý a čtenář slepý, je pro mne již jen ztrátou času. Nicméně tato douška je jakousi preambulí mých dojmů a překvapení.

Prvním překvapením bylo, že dražebníci (tedy ti co zbyli a draží) se vůbec semináře zúčastnili v počtu cca 30 osob. Nenechali na dražebních úřednicích MMR nit suchou (!!).  Obvyklí dražební kverulanti  (Radim Hasman a já) nezůstali v nápadech osamoceni.

Mgr. Ing. Hana Cucuová, hlavní expertka dražebních úředníků a údajně autorka NZVD, si postěžovala, že takovou atmosféru na semináři nečekala.  Ke cti dražebních úředníků MMR, v čele s dlouholetou vedoucí oddělení Ing. Zdeňkou Niklasovou, slouží a s povděkem jsem kvitoval, že dotazy (řekněme) technického charakteru byli schopni řádně zodpovědět.

Dokonce i mě vyvedli z několika mých (mylných?)  tvrzení o smysluplnosti evidenčního portálu pod správou MMR.  Pokud opravdu bude tato Centrální evidence dražeb zprovozněna včas a s pořizovacími náklady do 6 mil. Kč, potom již ani nepípnu.

Překvapila mě i Ing. Zdeňka Niklasová, s jakým otevřeným despektem nahlíží nejenom na dražebníky, ale i na dražební proces. Na to, že je od roku 2007 vedoucí oddělení veřejných dražeb ….. . No páni … (pokud by se Ing. Zdeňka Niklasová chtěla ohradit proti tomuto mému názoru, rád ji přehraju ze záznamu její výstupy).

Překvapilo mě, že se dražební úředníci MMR nevykrucovali ani při značně ostrých (čti konkrétních) dotazech na ty nejšílenější nesmysly, které NZVD obsahuje. Prostě prohlásili, že nevědí, i když …, občas se přeci jen kroutili. Např. na dotaz, proč nebyla oslovena v rámci příprav NZVD i Bankovní asociace, jsme se dozvěděli, že byla oslovena ČNB (!).

Překvapila mě i otevřenost a odvaha dražebních úředníků MMR. Nejstrašlivější zvěrstva v NZVD nechtěli nechat na sobě. Naprášili jiná ministerstva a Legislativní radu vlády.

Prima, tak to už víme, ale co s tím? Už asi NIC. Z platného dražebního zákona (zák. č. 26/2000 Sb.), tedy zákona, který vznikl především jako nástroj pro efektivní, korektní a transparentní zpeněžení zajištěného, nebo spravovaného majetku, nezůstane NIC.

Dražební NIC se sice bude na papíře tvářit, jako že je, ale ono nebude. Bude přijat nesmysl. Ale vadí to ještě někomu mimo té hrstce dražebníků (a to ještě ne všem), které jsem na semináři potkal? Asi ne. Což už ale vlastně zas až takové překvapení není.

Kamil Stupka, jednatel společnosti Dražbyprost. s.r.o.

PS  Z účasti se omluvil Jiří Bureš, předseda Komory dražebníků ČR, dlouholetí velký kritik Oddělení veřejných dražeb MMR a její vedoucí Ing. Zdeňky Niklasové. Neoficiálně se totiž dozvěděl, že mu byl udělen šestiměsíční „dražební distanc“. Připravuje se svým advokátem správní žalobu.  

Podobně jako je tomu ve fotbalu či jiném sportu, hráč za hrubé fauly inkasuje distanc. Jeho délka je odvislá od míry provinění. MMR udělilo společnosti BFT Management, a.s. šestiměsíční odnětí dražebních koncesí. On ten Jiří Bureš si to už zasluhoval. Od roku 2007, kdy začal kritizovat Oddělení veřejných dražeb MMR, v čele s jeho vedoucí Ing. Zdeňkou Niklasovou, “šel tomu napřed”. MMR nedovolí nikomu rozvracet veřejné dražby. Je možnost se obrátit na správní soud. Distanc uplyne až po jeho rozhodnutí. Nebude tedy lepší organizovat aukce a přejmenovat KD ČR na Komoru organizátorů aukcí ČR (KOA ČR)? Oddělení veřejných dražeb nebude mít koho kontrolovat a bude zrušeno. Uspoří se ročně mnoho desítek mil. Kč.

Minulý týden byl ve znamení velkého boje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR za přijetí snížení valorizace penzí. Tuto bitvu (zatím) vyhrála Pětikoalice. Opozice mohutně bojovala. Tato poslanecká bitva prokázala jediné. Pětikoalice si nakonec prosadí své. Lze předpokládat, že pouze dočasně a za cenu obrovských politických ztrát.

V případě nového dražebního zákona je situace daleko jednodušší. Panuje zde vzácná shoda Pětikoalice s opozicí. I kdyby se našel nějaký poslanec, který by předložil pozměňovací návrh, stejně by ho poslanecký „hlasostroj“ zamítl. Budeme se asi muset smířit, že jedinými dražebníky budou soudní exekutoři. To je i důvodem, že se Komora dražebníků nezúčastní Semináře MMR. Jistě není náhodou, že nabídka poslancům uspořádat seminář k dražbám v Poslanecké sněmovně nebyla vyslyšena. Vedla pouze k vyhlášení Semináře MMR. Zde již budou pracovníci Oddělení veřejných dražeb MMR školit dražebníky dle nového dražebního zákona. Nakonec to možná přispěje k tak nutným škrtům ve státním rozpočtu. Oddělení veřejných dražeb MMR bude zrušeno a Centrální evidence dražeb nikdy nevznikne. Ušetří se tak v roce 2024 odhadem cca 30 mil. Kč. Vždyť již od roku 2001 provozují exekutoři svoji činnost bez čerpání státních výdajů. Mnoho let provozují (bezplatně) i svůj Portál dražeb.

Jiří Bureš, předseda KDČR

Dne 15.03.2023 MMR uspořádá seminář k návrhu nového zákona o veřejných dražbách. Na základě dotazu KDČR MMR mj. sdělila, že neumožní, aby účastníci semináře zformulovali stanovisko k tomuto návrhu zákona. Namísto toho, aby MMR vyšlo z diskuze s dražebníky při návrhu nového dražebního zákona, MMR předkládá tento legislativní paskvil jako svoji definitivní verzi. Někoho by mohla napadnou i paralela s datem 15.03.1939. Dopis MMR je k dispozici ZDE.

Jiří Bureš, předseda KDČR

Opět naprosto mimo zájem médií  hladce prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně , dle mého názoru, nejotřesnější návrh zákona ( tedy pokud nepočítám zákon o realitním zprostředkování, nebo různé hrůzné přílepky do exekučního řádu, insolvenčního zákona, nebo některá ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, či katastrálního zákona) , který má co dočinění s občanským právem.

Nemá smysl vracet se k neochotě MMR a nyní i poslanců věnovat se a věcně reagovat na nápady, kterých se (nejen) ode mne této nové normě dostalo. S ohledem na úspěšnou strategii MMR , nesmysly jimi předložené prostě, vysedět´, jsem se již smířil s tím, že se veřejnosti dostane (opět) normy, která evidentně nevznikla ku prospěchu společnosti, ale jako platforma pro legalizaci pletich (čti okrádání věřitelů a dlužníků). Osobně je mi vlastně jedno, zda za tím stojí nekalé úmysly, nebo je to jen další děsivý důkaz neschopnost předkladatele orientovat se v této problematice. Výsledek je stejný. Zrůdný.

Co mne (pokolikáté již ?) dostalo do kolen, byla uhlazená shoda napříč ,,politickým“ spektrem. Nějaký kritický náhled opozice? Nic. – Nějaká reakce kohokoli na floskule (tedy květnaté fráze, naučené věty, bezobsažná sdělení) našich zákonodárců? Nic. – Alespoň nějaký náznak kritického myšlení? No tak to už vůbec Nic. – Nicméně, i to lze pochopit s ohledem na to, jakého prostoru se  zdůvodnění podstaty NZVD dostalo. Co je ovšem opravdu děsivé, je až poněkud nehezky zavánějící shoda navrhovatele a opozice. Je to jasné – jedná se o tak ,,dokonalou“ předlohu, o které není absolutně žádný důvod jakkoli polemizovat. No a pak už jen proběhla kratičká fraška, která se udála zřejmě jen proto, že to jednací řád PSP vyžaduje. Řečníci opakovaně opakovali teze MMR, aniž by zmínili jedinou (!!) výtku, která by směřovala byť k jedinému ustanovení NZVD. Ale třeba to celé bylo geniálním zastíracím manévrem opozice, jak co nejrychleji takhle špatný návrh zákona dostat do Ústavně právního výboru PS, kde to projde tak očistnou kúrou, že se až budeme divit …. . Nebo ne …. .

A na závěr dva opravdu trpké,,bonbónky“ za všechny: ,,Částečná liberalizace pravidel pro vlastnické, tedy dobrovolné dražby a nové způsoby možné licitace přispějí i k vyššímu zájmu o dražby“ – autorem tohoto žblebtu je poslankyně MUDr. Iveta Štefanová (SPD) – naprosto dokonalý příklad neznalosti problematiky veřejných dražeb! Neznalého čtenáře si dovolím poučit: v pojetí MMR jsou dobrovolné dražby i ty, které jsou iniciovány i mimo vůli vlastníka!! Tedy dražby iniciované insolvenčními správci , soudními komisaři, z podnětů soudů, zajištěných věřitelů podávajících návrh na dražbu v souladu s § 1359 OZ, likvidačními správci, apod.! Aneb dokonalý protimluv argumentace MMR (liberalizace pravidel), jakým zdůvodnila vznik jiného legislativního paskvilu-zákona o realitním zprostředkování.

Potom se pan ministr Ivan Bartoš nezapomněl zmínit, že měl možnost se bavit i s odbornou komunitou, která se pohybuje v té oblasti různých elektronických dražeb a eBayů – ano! Konečně identifikovatelní odborníci, kteří mu zcela určitě pomohli vysvětlit naléhavost předkládaného zákona, kterým se bude v oblasti dražeb vstupovat do dalšího tisíciletí.

Já už ani vlastně nepočítám s nějakou iniciativní (sebe)reflexí zákonodárců na vady NZVD. Ale moc prosím, mohl by už někdo věcně reagovat na mé nápady??? (jako věcnou reakci nepočítám případnou další kontrolu nějaké mé dražby…., anebo že je vše v pořádku, protože to MMR říká ….).

Kamil Stupka

Jednatel Dražbyprost s.r.o.

Dne 21.02.2022 projednala PS návrh nového dražebního zákona (Tisk 360). Bohužel zde nezazněl žádný z bodů tezí předložených poslankyni Zuzaně Ožanové. Všichni poslanci (i z opozice ANO, SPD) tento návrh podpořili. Dokonce ani nikdo z poslanců nereagoval na informaci týkající se nákladů na vybudování a provoz nového informačního systému – Centrální evidence dražeb v řádu desítek miliónů. Praxe ukáže, že se jedná o špatné rozhodnutí PS. Nelze totiž předpokládat, že by Ústavně právní výbor PS něco podstatného v návrhu zákona změnil.

Průběh jednání v PS k Tisku 360:

Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 360/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Tak pana ministra nevidím. Zeptám se, jestli je tu jiný člen vlády, který by návrh zákona uvedl? (Poznámky poslance Michálka a poslankyně Ožanové mimo mikrofon.) Tak pan ministr si běžel pro podklady podle mých informací. Tak já poprosím pana předsedu, možná by si vzal přestávku do té doby.

 Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já poprosím o přestávku na poradu klubu v délce čtyři minuty.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přerušuji naše jednání na čtyři minuty. Budeme pokračovat v 18.40.

 (Jednání přerušeno v 18.36 hodin.)

 ***

 (Jednání pokračovalo v 18.40 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak je 18.40, budeme pokračovat. Jak už jsem řekl, projednáváme Vládní návrh zákona o veřejných dražbách, sněmovní tisk 360, jsme v prvém čtení. A já poprosím, aby pan místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přednesl svoji úvodní řeč. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s návrhem nového zákona o veřejných dražbách, který nahrazuje dosavadní již téměř čtvrt století starou právní úpravu. Ten aktuálně platný zákon o veřejných dražbách je již ze své povahy značně zastaralý a v době svého vzniku nepočítal například s prováděním dražeb elektronickým způsobem, což je v současné době převažující varianta.

Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem, přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně, posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zjednodušení dražebního procesu a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražební pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb. Oproti tomu dosavadnímu zákonu číslo 26/2000 Sb. o veřejných dražbách dochází k zásadní koncepční změně v otázce nabývání předmětu dražby. V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Ten návrh rovněž v maximální možné míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku.

Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Dále dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci samotného dražebního procesu, zejména u dražeb dnes označovaných jako dražby dobrovolné. Tím se významně sníží administrativní zátěž a náklady související s provedením veřejné dražby. Nově se zavádějí pokuty za porušení některých podstatných povinností dražebníka, aby byla lépe chráněna práva osob, jichž se ta veřejná dražba týká. Návrh zákona o veřejných dražbách byl už jednou předložen Poslanecké sněmovně, konkrétně v červnu 2020. Ač byl v minulém období mnohokrát zařazen na projednání, řada na něj bohužel nevyšla a nestihl být tedy v minulém volebním období projednán.

Návrh zákona je nyní předkládán opětovně, pouze s minimálními úpravami. Jedná se o změny v návaznosti na nově přijatou legislativu a i několika legislativně technických úprav, včetně posunu data nabytí účinnosti. V rámci meziresortního připomínkového řízení byly vypořádány všechny připomínky a já věřím, že ten návrh zákona si získá vaši širokou podporu a brzy tak postoupí do další fáze legislativního procesu. Tolik za mě vše úvodem.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh zákona o veřejných dražbách, kterým se vzrušuje zákon 26/ 2000 Sb., o veřejných dražbách a zcela jej nahrazuje. Návrh zákona byl poprvé předložen v červnu roku 2020, avšak nebyl do konce volebního období projednán. To je zřejmě důvod, proč nyní byla materiálu udělena výjimka z meziresortního připomínkového řízení. Hned v úvodu je zapotřebí zmínit, že ročně u nás dochází k více než tisícům dražbám. V roce 2020 to bylo 1 493 dražeb. V roce 2021 to bylo 1 225 dražeb a v roce 2022 to bylo 1 067 dražeb. Počet dražeb zjevně postupně klesá. (Poslankyně se odmlčí kvůli hluku v sále.)

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám rozumím, paní kolegyně. Vážení páni poslanci, paní poslankyně, prosím, abyste se utišili, abychom mohli vyslechnout v klidu zprávu zpravodaje. Tak prosím.

 Poslankyně Zuzana Ožanová: Důvody předložení návrhu jsou především problémy, které se při aplikaci zákona 26/ 2000 Sb., o veřejných dražbách vyskytly v praxi. Za prvé je to nesoulad s občanským zákoníkem, zejména odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle zákona o veřejných dražbách a dražbě podle § 1771 občanského zákoníku. Nadbytečnost některých částí zákona o veřejných dražbách po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Neaplikovatelnost některých ustanovení zákona o veřejných dražbách po přijetí nového občanského zákoníku a neaktuálnost některých pojmů. Dalším důvodem předložení návrhu je nedostatečná úprava dražeb prováděných elektronicky. Možnost provádět dražby i elektronicky byla zavedena zákonem číslo 396/2012 Sb., který zavedl postupy, které však v procesní úpravě podle zákona o veřejných dražbách nebyly aplikovatelné. Pozdější novelou bylo ministerstvo zmocněno k vydání prováděcí vyhlášky, která měla stanovit podmínky postupu při elektronické dražbě. Vyhláška číslo 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě nabyla účinnosti 30. ledna roku 2014.

V průběhu legislativního procesu týkajícího se uvedené vyhlášky byl gestor zákona upozorněn na skutečnost, že samotný proces elektronické dražby by měl být upraven přímo v zákoně a vyhláška by měla řešit pouze technické a bezpečnostní požadavky na elektronické dražební systémy. Proto je úprava procesu elektronických dražeb zákonem jednou z priorit nově připravovaného návrhu zákona. Dalším důvodem předložení návrhu je neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností, což přispívá k situaci, kdy někteří dražebníci vědomě nedodržují některá ustanovení zákona o veřejných dražbách s tím, že jim za toto chování nehrozí žádný postih ze strany dozorového orgánu. Dalším důvodem předložení návrhu je nadbytečná administrativní zátěž adresátů zákona. Tolik k důvodům předložení návrhu zákona.

Při posuzování návrhu zákona je nutné mít na zřeteli také ekonomický dopad na státní rozpočet. Nová právní úprava totiž počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Náklady na vytvoření tohoto systému jsou uvažovány ve výši 8 131 200 korun. Velmi překvapivým se jeví takto velmi přesná částka, ale pro mě je to spíš takové úsměvné a potom se zeptám pana ministra, jak to dokázali, tak přesně spočítat. Roční náklady na provoz mají činit přibližně 500 000 korun. Tyto náklady budou pokryty v rámci rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Návrh nepředpokládá zvýšení personálních kapacit a souvisejícího objemu prostředků na platy zaměstnanců.

Návrh zákona předpokládá vydání prováděcího právního předpisu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška má obsahovat podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence prostřednictvím elektronického formuláře. Způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do centrální evidence. Dále má obsahovat technické a bezpečnostní požadavky. Důležitým prvkem předloženého návrhu zákona jsou také přechodná ustanovení, která řeší postup u dražeb konaných na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nakládání s údaji o dražbách konaných na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nabytí účinnosti je navrženo na 1. leden roku 2024.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde i já vyjádřila k předloženému návrhu novely zákona o veřejných dražbách.

Hlavním cílem předloženého návrhu je především harmonizace právní úpravy veřejných dražeb s obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Mezi další cíle tohoto návrhu patří přesnější úprava elektronických dražeb, posílení právní jistoty subjektů dotčených v rámci dražebního procesu a vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zefektivnění dražebního procesu a odstranění nadbytečné administrativní zátěže. Návrh zákona bude koncipován tak, aby bylo možné za porušení podstatných zákonem stanovených povinností udělit sankci v podobě peněžité pokuty. Příjem z těchto pokut je uvažován až ve výši jednoho milionu korun ročně do státní pokladny. Pro dražebníky navržená právní úprava bude znamenat především zjednodušení dražebního procesu, odstranění zbytečné administrativní zátěže a snížení nákladů souvisejících s přípravou a realizací dražby. Částečná liberalizace pravidel pro vlastnické, tedy dobrovolné dražby a nové způsoby možné licitace přispějí i k vyššímu zájmu o dražby podle této zákonné úpravy, což se mimo jiné pozitivně promítne i do příjmů dražebníků, potažmo také do příjmů státu z odvodů této skupiny podnikatelů.

Odstranění nesouladu občanského zákoníku a zákona upravujícího veřejné dražby přispěje k vyšší právní jistotě spotřebitele, tedy účastníka dražby nebo osoby, jejíž práva jsou bou dotčena. Nová zákonná úprava zároveň rozšíří okruh osob, které mohou podat k soudu návrh na vyslovení neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem. Za stávající úpravy to byl velmi striktně vymezený okruh osob, které splňovaly zákonem stanovené podmínky, a do jisté míry limitující. A dále budou přímo v zákoně komplexněji zakotvena pravidla pro realizaci elektronických dražeb. SPD obecně podporuje snižování administrativní zátěže a zvyšování právní jistoty pro podnikatele i občany, proto tento návrh podpoříme. Děkuji za pozornost.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít příležitost vystoupit k tomuto návrhu zákona, protože ten vyšel ještě z mojí – tak trošku neskromně – dílny, neboť jsem v tu dobu byla ministryně pro místní rozvoj. Je potřeba říci, že oproti návrhu předloženému Sněmovně naší vládou, to znamená vládou Andreje Babiše, dochází v nyní předkládaném návrhu pouze k nepodstatným změnám souvisejícím s přijetím zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. To znamená, vypuštění § 59 a úprava v § 3, který na něj odkazoval. Pak dochází i k opravě několika legislativně technických chyb, například nedůsledného užívání legislativní zkratky centrální evidence, a k posunu data účinnosti.

Možná bych tady ještě skutečně vypíchla, co je vlastně předmětem té právní úpravy. Je to zhruba takových čtyři pět bodů. První je tedy nesoulad s občanským zákoníkem. Tam jde o to, že je odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle stávajícího zákona a podle občanského zákoníku. Takže to se samozřejmě musí dát do souladu.

Dále tam je nedostatečná úprava dražeb prováděná elektronicky. Ta úprava je v současné době v zákoně velmi kusá a je provedena pouze ve vyhlášce, takže to se nově dává také do nového zákona o veřejných dražbách.

Dále potom reaguje tento nový zákon na neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností a samozřejmě odstraňuje nadbytečnou administrativní zátěž adresátů zákona. Pro dražebníky bude navržená právní úprava znamenat především zjednodušení dražebního procesu, odstranění zbytečné administrativní zátěže a snížení nákladů souvisejících s přípravou a realizací veřejné dražby. Návrh bude mít na územní samosprávné celky, což jsou dražebníci přímo ze zákona… Návrh bude mít pozitivní dopady jako na soukromé dražebníky, neboli podnikatele, podnikatelský sektor. Nová právní úprava počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj.

O nákladech na vytvoření tohoto systému už tady hovořila paní zpravodajka. Možná jenom pro připomenutí – 8,1 milionů jednorázově, roční náklady na provoz pak zhruba 500 tisíc korun. Příjem z pokut je uvažován ve výši jednoho milionu korun ročně. Celkové přínosy soukromého sektoru spočívající zejména v úpravě zveřejňování dražebních dokumentů, zrušení povinnosti odhadu ceny předmětu veřejné dražby a prohlídek u veřejných dražeb na návrh vlastníka, úpravě doručování a v některých případech zrušení požadavků na úřední ověření podpisů představující v absolutních číslech přínosy ve výši zhruba 28 milionů ročně. Zejména pro tzv. aukcionáře, kteří realizovali dražbu mimo režim stávajícího zákona, může nová právní úprava představovat náklady související s plněním povinností podle nově přijatého zákona o veřejných dražbách. Jedná se například o povinnost být pojištěn pro případ vzniku odpovědnosti za škodu nebo uvedení elektronických dražebních systémů do souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou. Splnění těchto povinností bude představovat náklady, které jsou odhadovány ve výši zhruba 7 milionů jednorázově a pak zhruba 2 miliony korun ročně.

Nicméně jsem přesvědčena o tom, že by stálo za to, a my už jsme se o tom s paní zpravodajkou bavili, udělat seminář na téma, protože to jsou samozřejmě věci, které zajímají zejména územní samosprávné celky, dražba, aukce, burza. Je opravdu důležité se o těch věcech pobavit, protože tady spousta vlastně územních samosprávních celků se v době drahých energií atd. nebaví o veřejných dražbách, ale spíše o té aukci nebo burze. A je samozřejmě dobré, aby se tyto věci provázaly a aby se skutečně ten život územním samosprávním celkům v tomto ulehčil. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, dívám se ještě do sálu, jestli se někdo nehlásí z místa. Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu k tomuto bodu. Ptám se na zájem o závěrečná slova pana předkladatele a paní zpravodajky. Pane ministře, zájem o závěrečné slovo není. Paní zpravodajka také nemá… Tak přece jenom. Prosím, pane ministře.

 Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Možná jenom zareaguji. Já jsem to tam i zmiňoval, že ten návrh je z toho předchozího období, že ty změny byly spíše technického rázu a ve smyslu účinnosti. Mě vlastně potěšilo, když jsem měl možnost se bavit i s odbornou komunitou, která se pohybuje v té oblasti různých elektronických dražeb a eBayů, kdy vlastně říkali, že to i odpovídá nějakým standardům, které jsou běžné v tom řekněme komerčním světě různých on-line akcií (aukcí?).

A jenom jsem chtěl zareagovat na tu výzvu ohledně toho možného semináře na tyto typy pro samosprávy. U mě se tím zabývá Honza Fuksa a to téma si bereme za své, takže velmi rádi tady v tomhle vyhovíme. Děkuji.

 Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji, pane ministře. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 103, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

 A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, popřípadě výborům k projednání? Nikoho nevidím.

Pokud tomu tak není, tak končím projednávání bodu, respektive vládního návrhu zákona o veřejných dražbách, respektive jeho prvého čtení. A děkuji panu ministrovi i paní zpravodajkyni. ***