Nový dražební zákon bude projednán v Senátu

Poslanecká sněmovna postoupila dne 15. 6. 2023 návrh nového dražebního zákona Senátu jako tisk 115, dokument 115/0. Senát může návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, nebo tak, že daný návrh zamítne. V případě přímého vrácení Poslanecká sněmovna hlasuje nejdříve o znění, které jí Senát vrací, pokud ho schválí, přijatý zákon je postoupen prezidentu republiky v novém znění. Další projednávání je možné do 15. 7. 2023 (do 30 dnů od doručení). Je předpoklad, že tento návrh zákona nevzbudí pozornost senátorů. Z dražebníků se stanou aukčníci a z aukčních síní budou dražebníci dle nového zákona. Dojde k dalšímu zaplevelení českého právního řádu, když se ztotožní dražby s aukcemi.

Jak Poslanecká sněmovna “zařízla” dražby

Dne 02.06.2023 Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový dražební zákon. Kromě dvou pozměňovacích návrhů (pardon pro aukce movitých věcí do 300 000 Kč a účinnosti zákona od 01.01.2025) nebyly žádné návrhy. Zajímavá je vzácná shoda Koalice s Opozicí. Ze 138 přítomných poslanců, pro hlasovalo 103, proti žádný. Z dražebníků se stanou aukčníci a z aukčních síní zase dražebníci.

Záznam z jednání v PS:

Budeme pokračovat tiskem číslo

105.
Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 360/ – třetí čtení

A já prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodajka garančního výboru, ústavně-právního, poslankyně Zuzana Ožanová. A pan ministr pro legislativu zaskočí za pana ministra Bartoše. Pane ministře, ještě jenom připomenu, než vám dám slovo, že pozměňující návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 360/3, který byl doručen dne 18. května 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 360/4 a nyní poprosím tedy pana ministra, aby za navrhovatele vystoupil před otevřením rozpravy.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že tento zákon bude opět nekonfliktní. V zásadě tento zákon má nahradit stávající zákon o veřejných dražbách, který už tady máme z roku 2000. Zásadní změna je asi i koncepční, protože poté, co byl přijat občanský zákoník, tak se nám trošku rozchází to pojetí, protože podle stávajícího zákona o veřejných dražbách vlastnické právo k předmětu dražby se nabývá příklepem, nicméně občanský zákoník stojí na trošku jiném pojetí, že veřejná dražba je v zásadě jenom způsob uzavření nějaké smlouvy, tedy kupní smlouvy v tomto případě, takže tyto závěry se do toho promítají. Samozřejmě, že ten starý zákon o veřejných dražbách byl dělán v době, kdy ještě moc nefrčela digitalizace a elektronické dražby. Na to v zásadě reaguje i ta nová právní úprava a ona ji zpracovávala již předchozí vláda. Zpracovávala ji tím způsobem, že se snažila nějakým způsobem novelizovat ten stávající zákon. Legislativní rada vlády potom upozornila, že je lepší udělat nový. To minulá vláda opravdu nachystala, nicméně nestačila ten zákon prohnat Poslaneckou sněmovnou, proto se tady vlastně ten zákon objevuje opakovaně. Opětovně prošla tou supervizí Legislativní rady vlády, takže ten text, který už dneska dostáváte, je opravdu docela dost vycizelovaný tím opakovaným projednáváním v Legislativní radě vlády a mám za to, že tam nejsou žádné konfliktní body. Proto navrhuji, abyste ho tedy definitivně schválili.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní otevírám rozpravu, do které se zatím nikdo nepřihlásil, ale vidím, že se hlásí paní zpravodajka, tak prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěla pouze informovat, jak věc byla projednávána na ústavně-právním výboru. Ústavně-právní výbor se tímto návrhem zákona, tedy tiskem 360, zákonem o veřejných dražbách, zabýval na své schůzi dne 24. května letošního roku.

Dovolím si přečíst usnesení a po tom to mírně okomentovat: Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor pro projednání návrhu zákona po druhém čtení:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 360/3 v následujícím pořadí:

1. návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny;

2. návrh A;

3. návrh B a

4. návrh zákona jako celek;

Dále zaujímá následující stanoviska k předloženým návrhům. Já to zkrátím, doporučuje návrh A, B i zákon jako celek;

III. pověřuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhla nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

IV. pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednášela stanoviska výboru;

V. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Nyní bych se k tomu krátce vyjádřila. Pokud vidím, že zatím není nikdo přihlášen, tak jenom chci říct, že zatím nebyly žádné návrhy legislativně technických úprav předneseny, proto potom bude procedura velmi jednoduchá – návrh A, návrh B a návrh zákona jako celek. Jenom abyste věděli, o čem je návrh A. Návrh A je takzvaná, zjednodušeně řečeno, parametrická změna, kdy částka 200 tisíc, která je rozhodná pro to, jakým způsobem budou dražby prováděny ve zjednodušeném způsobu nebo běžném, se zvyšuje na částku 300 tisíc s ohledem na vývoj inflace a další, a dotkne se to především pozitivně různých aukčních portálů, tedy do 300 tisíc bude jednodušší provádění dražeb. Návrh A jsem podala společně s předkladatelem, s panem ministrem Bartošem.

Návrh B předložil pan ministr Bartoš a jedná se o posunutí účinnosti z 1. 1. 2024 na 1. 1. 2025. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní zpravodajko. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není ze strany navrhovatele, ani zpravodajky. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňujících návrzích. Poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás ještě jednou seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasování k nim sdělila stanovisko.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Dle návrhu ústavně-právního výboru, za prvé návrhy legislativně technických úprav, nicméně konstatuji, že nebyly žádné načteny. Návrh A, návrh B a zákon jako celek. Procedura velmi jednoduchá.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, ptám se, zda má někdo protinávrh k proceduře přednesené paní zpravodajkou. Pokud tomu tak není, tak myslím, že podle ní můžeme postupovat. Poprosím vás, paní zpravodajko, abyste jednotlivé návrhy přednesla.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Takže návrh A, návrh poslankyně Zuzany Ožanové a Ivana Bartoše. Jedná se o zmíněnou parametrickou změnu, kdy částka 200 tisíc se navyšuje na částku 300 tisíc. Stanovisko výboru – doporučující.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.) Pardon, ještě jednou. Nebylo rozumět. (Souhlas.) Souhlas.

Tak já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 341 bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 103, proti žádný. Návrh byl přijat. ***

MMR navrhuje posun účinnosti dražebního zákona na 1.1.2025

Protože dražební úředníci nestíhají, ministr Ivan Bartoš jako poslanec navrhl pozměňovací návrh, kterým posouvá účinnost dražebního zákona, pokud bude přijat. Přikládáme jeho odůvodnění:

Vzhledem k době projednávání vládního návrhu zákona je potřeba posunout den nabytí účinnosti, aby byla subjektům práv a povinností poskytnuta dostatečně dlouhá legisvakanční doba. Zejména Ministerstvo pro místní rozvoj musí mít dostatek času na výběr dodavatele v transparentní veřejné soutěži a na vytvoření a zprovoznění centrální evidence veřejných dražeb jako nového informačního systému veřejné správy. Dále je vhodné i dražebníkům a tzv. „aukcionářům“ poskytnout dostatečně dlouhou dobu, aby se ve všech možných ohledech připravili na novou právní úpravu.

Seminář k novému dražebnímu zákonu

Dne 15.03.2023 Oddělení veřejných dražeb MMR uspořádalo seminář k novému dražebnímu zákonu (NZVD). Bylo to již po prvním čtení v Poslanecké sněmovně (PS) dne 21.02.2023. Text zákona byl jednohlasně napříč politickým spektrem PS  doporučen do druhého čtení. Nebylo tedy pochyb, že seminář již nemůže nic změnit.

Nebudu se nijak podrobně rozepisovat o průběhu a výstupech tohoto semináře. Ani o vadách v NZVD – to jsem již opakovaně učinil. Opakování opakovaného, když posluchač je hluchý a čtenář slepý, je pro mne již jen ztrátou času. Nicméně tato douška je jakousi preambulí mých dojmů a překvapení.

Prvním překvapením bylo, že dražebníci (tedy ti co zbyli a draží) se vůbec semináře zúčastnili v počtu cca 30 osob. Nenechali na dražebních úřednicích MMR nit suchou (!!).  Obvyklí dražební kverulanti  (Radim Hasman a já) nezůstali v nápadech osamoceni.

Mgr. Ing. Hana Cucuová, hlavní expertka dražebních úředníků a údajně autorka NZVD, si postěžovala, že takovou atmosféru na semináři nečekala.  Ke cti dražebních úředníků MMR, v čele s dlouholetou vedoucí oddělení Ing. Zdeňkou Niklasovou, slouží a s povděkem jsem kvitoval, že dotazy (řekněme) technického charakteru byli schopni řádně zodpovědět.

Dokonce i mě vyvedli z několika mých (mylných?)  tvrzení o smysluplnosti evidenčního portálu pod správou MMR.  Pokud opravdu bude tato Centrální evidence dražeb zprovozněna včas a s pořizovacími náklady do 6 mil. Kč, potom již ani nepípnu.

Překvapila mě i Ing. Zdeňka Niklasová, s jakým otevřeným despektem nahlíží nejenom na dražebníky, ale i na dražební proces. Na to, že je od roku 2007 vedoucí oddělení veřejných dražeb ….. . No páni … (pokud by se Ing. Zdeňka Niklasová chtěla ohradit proti tomuto mému názoru, rád ji přehraju ze záznamu její výstupy).

Překvapilo mě, že se dražební úředníci MMR nevykrucovali ani při značně ostrých (čti konkrétních) dotazech na ty nejšílenější nesmysly, které NZVD obsahuje. Prostě prohlásili, že nevědí, i když …, občas se přeci jen kroutili. Např. na dotaz, proč nebyla oslovena v rámci příprav NZVD i Bankovní asociace, jsme se dozvěděli, že byla oslovena ČNB (!).

Překvapila mě i otevřenost a odvaha dražebních úředníků MMR. Nejstrašlivější zvěrstva v NZVD nechtěli nechat na sobě. Naprášili jiná ministerstva a Legislativní radu vlády.

Prima, tak to už víme, ale co s tím? Už asi NIC. Z platného dražebního zákona (zák. č. 26/2000 Sb.), tedy zákona, který vznikl především jako nástroj pro efektivní, korektní a transparentní zpeněžení zajištěného, nebo spravovaného majetku, nezůstane NIC.

Dražební NIC se sice bude na papíře tvářit, jako že je, ale ono nebude. Bude přijat nesmysl. Ale vadí to ještě někomu mimo té hrstce dražebníků (a to ještě ne všem), které jsem na semináři potkal? Asi ne. Což už ale vlastně zas až takové překvapení není.

Kamil Stupka, jednatel společnosti Dražbyprost. s.r.o.

PS  Z účasti se omluvil Jiří Bureš, předseda Komory dražebníků ČR, dlouholetí velký kritik Oddělení veřejných dražeb MMR a její vedoucí Ing. Zdeňky Niklasové. Neoficiálně se totiž dozvěděl, že mu byl udělen šestiměsíční „dražební distanc“. Připravuje se svým advokátem správní žalobu.  

Předseda Komory dražebníků dostal od MMR půlroční “dražební distanc”

Podobně jako je tomu ve fotbalu či jiném sportu, hráč za hrubé fauly inkasuje distanc. Jeho délka je odvislá od míry provinění. MMR udělilo společnosti BFT Management, a.s. šestiměsíční odnětí dražebních koncesí. On ten Jiří Bureš si to už zasluhoval. Od roku 2007, kdy začal kritizovat Oddělení veřejných dražeb MMR, v čele s jeho vedoucí Ing. Zdeňkou Niklasovou, “šel tomu napřed”. MMR nedovolí nikomu rozvracet veřejné dražby. Je možnost se obrátit na správní soud. Distanc uplyne až po jeho rozhodnutí. Nebude tedy lepší organizovat aukce a přejmenovat KD ČR na Komoru organizátorů aukcí ČR (KOA ČR)? Oddělení veřejných dražeb nebude mít koho kontrolovat a bude zrušeno. Uspoří se ročně mnoho desítek mil. Kč.

Komora dražebníků ponechá nový dražební zákon jeho osudu

Minulý týden byl ve znamení velkého boje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR za přijetí snížení valorizace penzí. Tuto bitvu (zatím) vyhrála Pětikoalice. Opozice mohutně bojovala. Tato poslanecká bitva prokázala jediné. Pětikoalice si nakonec prosadí své. Lze předpokládat, že pouze dočasně a za cenu obrovských politických ztrát.

V případě nového dražebního zákona je situace daleko jednodušší. Panuje zde vzácná shoda Pětikoalice s opozicí. I kdyby se našel nějaký poslanec, který by předložil pozměňovací návrh, stejně by ho poslanecký „hlasostroj“ zamítl. Budeme se asi muset smířit, že jedinými dražebníky budou soudní exekutoři. To je i důvodem, že se Komora dražebníků nezúčastní Semináře MMR. Jistě není náhodou, že nabídka poslancům uspořádat seminář k dražbám v Poslanecké sněmovně nebyla vyslyšena. Vedla pouze k vyhlášení Semináře MMR. Zde již budou pracovníci Oddělení veřejných dražeb MMR školit dražebníky dle nového dražebního zákona. Nakonec to možná přispěje k tak nutným škrtům ve státním rozpočtu. Oddělení veřejných dražeb MMR bude zrušeno a Centrální evidence dražeb nikdy nevznikne. Ušetří se tak v roce 2024 odhadem cca 30 mil. Kč. Vždyť již od roku 2001 provozují exekutoři svoji činnost bez čerpání státních výdajů. Mnoho let provozují (bezplatně) i svůj Portál dražeb.

Jiří Bureš, předseda KDČR

MMR neumožní na svém semináři formulovat stanovisko dražebníků k návrhu nového dražebního zákona

Dne 15.03.2023 MMR uspořádá seminář k návrhu nového zákona o veřejných dražbách. Na základě dotazu KDČR MMR mj. sdělila, že neumožní, aby účastníci semináře zformulovali stanovisko k tomuto návrhu zákona. Namísto toho, aby MMR vyšlo z diskuze s dražebníky při návrhu nového dražebního zákona, MMR předkládá tento legislativní paskvil jako svoji definitivní verzi. Někoho by mohla napadnou i paralela s datem 15.03.1939. Dopis MMR je k dispozici ZDE.

Jiří Bureš, předseda KDČR

Nová Národní fronta (?), aneb v jednom šiku ……

Opět naprosto mimo zájem médií  hladce prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně , dle mého názoru, nejotřesnější návrh zákona ( tedy pokud nepočítám zákon o realitním zprostředkování, nebo různé hrůzné přílepky do exekučního řádu, insolvenčního zákona, nebo některá ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, či katastrálního zákona) , který má co dočinění s občanským právem.

Nemá smysl vracet se k neochotě MMR a nyní i poslanců věnovat se a věcně reagovat na nápady, kterých se (nejen) ode mne této nové normě dostalo. S ohledem na úspěšnou strategii MMR , nesmysly jimi předložené prostě, vysedět´, jsem se již smířil s tím, že se veřejnosti dostane (opět) normy, která evidentně nevznikla ku prospěchu společnosti, ale jako platforma pro legalizaci pletich (čti okrádání věřitelů a dlužníků). Osobně je mi vlastně jedno, zda za tím stojí nekalé úmysly, nebo je to jen další děsivý důkaz neschopnost předkladatele orientovat se v této problematice. Výsledek je stejný. Zrůdný.

Co mne (pokolikáté již ?) dostalo do kolen, byla uhlazená shoda napříč ,,politickým“ spektrem. Nějaký kritický náhled opozice? Nic. – Nějaká reakce kohokoli na floskule (tedy květnaté fráze, naučené věty, bezobsažná sdělení) našich zákonodárců? Nic. – Alespoň nějaký náznak kritického myšlení? No tak to už vůbec Nic. – Nicméně, i to lze pochopit s ohledem na to, jakého prostoru se  zdůvodnění podstaty NZVD dostalo. Co je ovšem opravdu děsivé, je až poněkud nehezky zavánějící shoda navrhovatele a opozice. Je to jasné – jedná se o tak ,,dokonalou“ předlohu, o které není absolutně žádný důvod jakkoli polemizovat. No a pak už jen proběhla kratičká fraška, která se udála zřejmě jen proto, že to jednací řád PSP vyžaduje. Řečníci opakovaně opakovali teze MMR, aniž by zmínili jedinou (!!) výtku, která by směřovala byť k jedinému ustanovení NZVD. Ale třeba to celé bylo geniálním zastíracím manévrem opozice, jak co nejrychleji takhle špatný návrh zákona dostat do Ústavně právního výboru PS, kde to projde tak očistnou kúrou, že se až budeme divit …. . Nebo ne …. .

A na závěr dva opravdu trpké,,bonbónky“ za všechny: ,,Částečná liberalizace pravidel pro vlastnické, tedy dobrovolné dražby a nové způsoby možné licitace přispějí i k vyššímu zájmu o dražby“ – autorem tohoto žblebtu je poslankyně MUDr. Iveta Štefanová (SPD) – naprosto dokonalý příklad neznalosti problematiky veřejných dražeb! Neznalého čtenáře si dovolím poučit: v pojetí MMR jsou dobrovolné dražby i ty, které jsou iniciovány i mimo vůli vlastníka!! Tedy dražby iniciované insolvenčními správci , soudními komisaři, z podnětů soudů, zajištěných věřitelů podávajících návrh na dražbu v souladu s § 1359 OZ, likvidačními správci, apod.! Aneb dokonalý protimluv argumentace MMR (liberalizace pravidel), jakým zdůvodnila vznik jiného legislativního paskvilu-zákona o realitním zprostředkování.

Potom se pan ministr Ivan Bartoš nezapomněl zmínit, že měl možnost se bavit i s odbornou komunitou, která se pohybuje v té oblasti různých elektronických dražeb a eBayů – ano! Konečně identifikovatelní odborníci, kteří mu zcela určitě pomohli vysvětlit naléhavost předkládaného zákona, kterým se bude v oblasti dražeb vstupovat do dalšího tisíciletí.

Já už ani vlastně nepočítám s nějakou iniciativní (sebe)reflexí zákonodárců na vady NZVD. Ale moc prosím, mohl by už někdo věcně reagovat na mé nápady??? (jako věcnou reakci nepočítám případnou další kontrolu nějaké mé dražby…., anebo že je vše v pořádku, protože to MMR říká ….).

Kamil Stupka

Jednatel Dražbyprost s.r.o.