Dne 01.08.2023 nabyde účinnosti zákon č. 171/2023, o ochraně oznamovatelů. Jde o nový předpis, který dopadne i na všechny koncesované dražebníky. Zákon je účinný od 1.8.2023 a od tohoto data musí být zaveden vnitřní oznamovací systém a přijata další procesní opatření. Komora dražebníků ČR doporučuje využití bezplatného systému qHlas, jako snadnou cestu ke splnění požadavků daných výše uvedeným zákonem.

Po kratší rozpravě schválil dne 13.07.2023 Senát nový dražební zákon s jediným hlasem proti. Veřejná dražba jako způsob uzavření smlouvy dostala “zelenou”. Praxe ukáže, zdali ztotožnění veřejné dražby s dražbou dle obč. zákoníku, fakticky s aukcí, bude efektivním nástrojem zpeněžování majetku dlužníků v insolvencích nebo při likvidaci majetku zůstavitelů. Je zde i obava v oblasti využívání nucených dražeb, kterou vyslovila senátorka Daniela Kovářová. Přikládáme kompletní stenozáznam z projednání dražebního zákona.

Návrh zákona o veřejných dražbách Tisk č. 115 – stenozáznam z jednání Senátu dne 13.07.2023

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  S tímto senátním tiskem nás seznámí pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, až se připravíte, zvu vás k mikrofonu, abyste nás seznámil s tímto návrhem zákona. Prosím.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Omluvte těch několik vteřin zpoždění, ale mám tady několik vystoupení, tak jsem si jen rovnal materiály.

Dovolte mi, abych vám krátce představil návrh nového zákona o veřejných dražbách. Návrh zákona nahrazuje stávající, již téměř čtvrtstoletí starý zákon o veřejných dražbách, který je, a na tom je asi obecná shoda, již značně zastaralý a v době svého vzniku počítal pouze s prováděním klasických dražeb.

Aktuálním trendem jsou však dražby elektronické, což návrh zákona reflektuje.

Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem. Přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně. Celkově zjednodušení dražebního procesu. Posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražebnících pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb.

Oproti dosavadnímu zákonu č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dochází k zásadní koncepční změn v otázce nabývání předmětu dražby.

V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Návrh rovněž v maximální míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku.

Dále v návrhu dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci celého dražebního procesu. Zejména u dražeb označovaných jako dražby dobrovolné, čímž se snižuje administrativní zátěž a náklady s provedením veřejné dražby.

Nově jsou zde také definovány přestupky, které jsou navázány na porušení některých podstatných povinností dražebníka. A to s cílem větší ochrany práv osob, jichž se veřejná dražba týká.

Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Návrh zákona o veřejných dražbách už byl jednou předložen minulou vládou, ale nestihl být projednán. Nyní jej už Poslanecká sněmovna schválila, a to s podporou všech politických stran. Dne 11. 7. 2023 projednal tento návrh na své 16. schůzi ÚPV Senátu a doporučil ho senátorkám a senátorům ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tak my věříme i v podporu tohoto zákona dnes v Senátu.

Asi úvodem za mě vše, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Jak už pan ministr zmínil, já potvrzuji, že organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Kordová Marvanová a já ji zvu k mikrofonu a žádám, aby nás seznámila se svou zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, dovolte mi, abych předložila zde usnesení, které přijal ÚPV po projednání návrhu zákona, senátní tisk č. 115. Doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Debata byla nekonfliktní stejně jako ve sněmovně. Takže to byly důvody, proč ÚPV takto rozhodl a doporučil zákon schválit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, paní senátorko, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat? Nevidím nikoho takového, takže otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Daniela Kovářová a já ji prosím, aby přistoupila k mikrofonu.

Senátorka Daniela Kovářová:  Dobrý den, kolegové, kolegyně. Navrhovaný zákon výrazně zhoršuje vymahatelnost zajištěné pohledávky oproti stávajícímu zákonu č. 26/2000, který se tímto zákonem ruší. Vysvětlím.

U nucené dražby zavádí § 24, odst. 2 návrhu novum, které nezná ani exekuční dražba, ani dražba podle občanského soudního řádu. Vlastnictví totiž nemá přecházet příklepem – dívám se na kolegy právníky, kteří mě poslouchají – za podmínky doplacení celé vydržené ceny, ale teprve až po doplacení vydražené ceny a následném podání návrhu na vklad do katastru.

Jenže v mezidobí mezi příklepem a návrhem na katastr, který obvykle trvá dva měsíce, může být dražený a vlastně již vydražený majetek zahrnut do exekuce kvůli úplně jiné, třeba drobné pohledávce. V takovém případě katastr nemovitostí návrh zamítne a vlastnictví nepřejde. Toto riziko je značné. V nucené dražbě se totiž draží majetek dlužníka, u kterého je vysoce pravděpodobné, že má i jiné dluhy.

A teď otázka na vás všechny, zúčastnili byste se nucené dražby, v níž byste měli vysokou pravděpodobnost, že přestože vydražíte a zaplatíte, tak vydraženou věc nezískáte do vlastnictví? Kdo vám zaplatí náklady s tím spojené? Kdo nahradí věřiteli a dražebníkovi náklady na dražbu? Toto zásadní pochybení předpokládaného zákona nelze opravit drobnou úpravou, protože tato zásadní změna prolíná celou částí zákona, který se nucených dražeb týká. Proto navrhuji zákon zamítnout a ponechat v platnosti stávající právní úpravu, tedy zákon č. 26 z roku 2000, o veřejných dražbách. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Dívám se na displej. Konstatuji, že do obecné rozpravy se nikdo další nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nikoli. Paní zpravodajka také ne. Máme zde tedy návrh ÚPV o přijetí návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu budeme hlasovat. Nejprve ale spustím znělku. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu ÚPV, který doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí návrhu je 34. A já spouštím hlasování a žádám ty, kteří souhlasí s návrhem, aby zvedli ruku a stiskli tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Při hlasování č. 5 při kvoru 34 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 49 přítomných senátorek a senátorů, proti byl 1 hlas. Konstatuji, že návrh byl schválen. Děkuji paní zpravodajce. Pan ministr zůstává.

A my přistoupíme k projednávání senátního tisku č. 116, což je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách Tisk č. 116

Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 116 a já opět požádám pana ministra Bartoše o uvedení návrhu zákona.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Já vám děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, v návaznosti na předchozí bod bych ještě rád představil návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. Tam jsou některé části. Obsahem první části návrhu je změna živnostenského zákona, respektive jeho příloh vzhledem k novému vymezení živnosti v oblasti veřejných dražeb.

Jak již bylo řečeno, pro veřejné dražby na návrh vlastníka budou nově platit jednodušší a méně administrativně náročná pravidla. Z toho důvodu se provádění těchto dražeb doporučuje přesunout z dosavadního režimu koncese do mírnějšího režimu vázané živnosti pod názvem „provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“. Nucené dražby nadále zůstanou v nejpřísnějším režimu koncese. Kromě toho bude zrušena i současná živnost „provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“, která vzhledem ke zmíněnému uvolnění pravidel pozbude praktického smyslu.

Další části návrhu obsahují další drobné změny daňových předpisů, které jsou potřeba z důvodu nového pojetí veřejné dražby jako zvláštního způsobu uzavření smlouvy. Ve vztahu k veřejným dražbám cenných papírů se navrhuje novelizace ustanovení zákona o podnikání na kapitálovým trhu a novela katastrálního zákona potom odráží změnu terminologie, namísto pojmu nedobrovolná dražba bude zaveden pojem nucená dražba. Ještě jenom k tomu, já se omlouvám, ještě do toho předchozího rozhovoru. My jsme tu diskusi o tom mezi tím vyhlášením té dražby, a třeba když vám do toho vletí nějaká exekuce nebo insolvence, řešili i na ÚPV ve sněmovně. Právě to zkrácení doby, kdy ta dražba je zveřejněna, je zveřejněna dražební vyhláška, tak se ve skutečnosti ten čas fakticky zkracuje, že to riziko, že se potkají v tom offline světě protichůdné věci, tady se naopak ta doba, kdy může ta exekuce nebo insolvence zhatit to provedení nucené dražby, tak je kratší. Ale můžeme se o tom třeba potom pobavit v kuloáru. Mám k tomu i podklady rozpracované, promiňte, že jsem odskočil, tedy zde prováděcí zákony v souvislosti s předchozím schváleným zákonem.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 116/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Kordová Marvanová. Prosím ji, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Vážené senátorky, vážení senátoři, zpravodajská zpráva ÚPV je taková, že tento tisk č. 116 samozřejmě logicky navazuje jako doprovodný tisk k námi již teď schválenému tisku č. 115. Usnesení ÚPV zní tak, že výbor doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, paní zpravodajko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho takového. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek, prosím ho, aby přistoupil k mikrofonu.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám dotaz na pana ministra ve věci toho zákona, který jsme schválili před chvílí, kdy tady paní senátorka Kovářová, nevím, jestli vznesla dotaz, nebo dala připomínku o tom, jakým způsobem budou znejistěny ti, kteří budou chtít jít do dražby v případě kolizních věcí, ale ono se to týká samozřejmě všech dražeb, a to proto, že to vlastnictví nevzniká příklepem, ale až následnou smlouvou. Pevně věřím, že většina z nás, jak jsme tady, můžu říct spíš z vás, s dražbami nemá žádnou zkušenost, já nějakou malou ano. Ačkoliv to nebylo v mé soukromé části života, ale spíš v té veřejné, to znamená z té starostenské a jiné. Přece jenom jsem vždycky vnímal, že ta jistota, kterou samozřejmě mohl potom zrušit soud, také se tak mohlo stát v nějakých velmi složitých případech, tak ta jistota, že se zúčastním dražby, dojde příklepem k tomu, že už si to nikdo nemůže rozmyslet, to si všichni měli rozmyslet předtím, ta jistota byla velká. Dražba tím pádem byla tím nejúčinnějším nástrojem, jak dosáhnout nějakého majetku bez vlastně následujících problémů, které jakákoli smlouva, průtahy, vklady a tak dále vyvolávají. Já se tedy ptám, protože na to nikdo nezareagoval, tak se ptám, proč či jaký nesoulad s občanským zákoníkem tomuto zabraňuje, protože si myslím, že ta jistota toho, že ty konfliktní majetky, které předtím jsou vyřizovány soudy a konkurzními správci, nebo dnes insolvenčními atd., že ta jistota u té dražby je strašně důležitá. Tím pádem vymáhání pohledávky nebo naopak nabývání majetku, který se potom dál může nějak problematizovat, tak si myslím, že to není dobře. Jestli pan ministr nebo někdo jiný může ještě odpovědět v souvislosti i s tímto zákonem, protože tento samozřejmě doprovází ten předcházející. Jestli byste mohli odpovědět, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Ano, děkuji. Dívám se, zda se ještě někdo hlásí do diskuse? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ještě než pozvu k mikrofonu pana ministra, omlouvám z dnešní schůze pana senátora Přemysla Rabase. Nyní, pane ministře, prosím o vaše vyjádření.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš:  Chtěl bych zareagovat k této otázce. My jsme, to byl vlastně rok, kdy jsme poprvé byli zvoleni do sněmovny, on ten návrh, který řešil ten přechod toho vlastnického práva, ten rozdíl mezi příklepem, projednávala v roce 2017 i Legislativní rada vlády. Myslím si, že právě doporučili tu změnu tak, aby bylo v souladu s občanským zákoníkem, kdy skutečně to nabytí je vázáno až na to uzavření smlouvy. Já nejsem právník, ale vycházelo to ze závěru LRV v roce 2017, že toto má být uvedeno do souladu s občanským zákoníkem. A není to tento institut přiklepnutí. I když, já nemám empirickou zkušenost s faktickým dražením, ani svého ani účastí dražby nějakého jiného majetku, kde bych byl účastníkem. Faktem je, že asi ty procesy mají své různé slabiny v momentu jistoty. Ale i ten příklep má nějaký způsob, jakým se dá zpochybnit to vydražení. Tady bych spíš požádal, jestli tady jsou nějací právníci, do hloubky, váha těchto institutů a náročnost toho následného procesu, pokud něco není v pořádku, těžko dokážu odhadnout tu závažnost nebo tu sílu toho procesu v tom či onom režimu.

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Děkuji, pane ministře, prosím paní zpravodajku o její vyjádření.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Nevím, jestli bych mohla stručně reagovat, zeptám se pana předsedajícího, na tu výhradu… Chci odkázat na poměrně podrobnou důvodovou zprávu. My jsme měli prostor na ÚPV a trošku jsme to diskutovali, ale opravdu v té podrobné důvodové zprávě, já to tady mám ve svém zpravodajské zprávě uvedeno, co se vlastně mění. Tady je přesně popsán ten postup, že uzavření kupní smlouvy, ta je uzavřena příklepem. Ale musí se ještě zaplatit kupní cena, potom je tam tedy i možnost vyslovení neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem, kdo se toho může domáhat. To znamená, ten zákon obsahuje ta pravidla, jakým způsobem přesně je dána jistota všech účastníků. Nechci to dál rozvádět, asi toto není půda na plénu, kde většina je neprávníků, abychom to zodpověděli do detailů. Ale všechny odkazuji na tu podrobnou důvodovou zprávu.

V rozpravě nebyl přednesen žádný návrh, je zde tedy návrh ÚPV na schválení zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. (Jedna ze senátorek z pléna zmiňuje, že přednesla návrh na zamítnutí zákona.) Omlouvám se, já jsem poslouchala věcně. Vy jste přednesla v rozpravě návrh na zamítnutí? Ano, dobře. Omlouvám se. Takže byl přednesen jeden návrh na zamítnutí. Je zde… Ano?

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Budeme hlasovat o návrhu ÚPV, pokud neprojde, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Senátorka Hana Kordová Marvanová:  Takže nebyl přednesen, že ano? U toho předchozího, že ano… (Probíhá krátká debata senátorů mimo mikrofon.)

1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš:  Paní kolegyně, máte-li něco ještě, prosím, abyste to pronesla na mikrofon, ale v tomto případě jsme u zákona, u senátního tisku č. 116. Tam opravdu nezazněl žádný návrh na zamítnutí. Budeme hlasovat, tak jak paní zpravodajka přednesla. Hlasujeme tedy o schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolávám kolegyně a kolegy.

V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí návrhu je 34. Spouštím hlasování. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Při hlasování č. 6, při kvóru 34 pro návrh hlasovalo 52 senátorek a senátorů, proti byl jeden hlas. Konstatuji, že návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Poslanecká sněmovna postoupila dne 15. 6. 2023 návrh nového dražebního zákona Senátu jako tisk 115, dokument 115/0. Senát může návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, nebo tak, že daný návrh zamítne. V případě přímého vrácení Poslanecká sněmovna hlasuje nejdříve o znění, které jí Senát vrací, pokud ho schválí, přijatý zákon je postoupen prezidentu republiky v novém znění. Další projednávání je možné do 15. 7. 2023 (do 30 dnů od doručení). Je předpoklad, že tento návrh zákona nevzbudí pozornost senátorů. Z dražebníků se stanou aukčníci a z aukčních síní budou dražebníci dle nového zákona. Dojde k dalšímu zaplevelení českého právního řádu, když se ztotožní dražby s aukcemi.

Dne 02.06.2023 Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový dražební zákon. Kromě dvou pozměňovacích návrhů (pardon pro aukce movitých věcí do 300 000 Kč a účinnosti zákona od 01.01.2025) nebyly žádné návrhy. Zajímavá je vzácná shoda Koalice s Opozicí. Ze 138 přítomných poslanců, pro hlasovalo 103, proti žádný. Z dražebníků se stanou aukčníci a z aukčních síní zase dražebníci.

Záznam z jednání v PS:

Budeme pokračovat tiskem číslo

105.
Vládní návrh zákona o veřejných dražbách
/sněmovní tisk 360/ – třetí čtení

A já prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodajka garančního výboru, ústavně-právního, poslankyně Zuzana Ožanová. A pan ministr pro legislativu zaskočí za pana ministra Bartoše. Pane ministře, ještě jenom připomenu, než vám dám slovo, že pozměňující návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 360/3, který byl doručen dne 18. května 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 360/4 a nyní poprosím tedy pana ministra, aby za navrhovatele vystoupil před otevřením rozpravy.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že tento zákon bude opět nekonfliktní. V zásadě tento zákon má nahradit stávající zákon o veřejných dražbách, který už tady máme z roku 2000. Zásadní změna je asi i koncepční, protože poté, co byl přijat občanský zákoník, tak se nám trošku rozchází to pojetí, protože podle stávajícího zákona o veřejných dražbách vlastnické právo k předmětu dražby se nabývá příklepem, nicméně občanský zákoník stojí na trošku jiném pojetí, že veřejná dražba je v zásadě jenom způsob uzavření nějaké smlouvy, tedy kupní smlouvy v tomto případě, takže tyto závěry se do toho promítají. Samozřejmě, že ten starý zákon o veřejných dražbách byl dělán v době, kdy ještě moc nefrčela digitalizace a elektronické dražby. Na to v zásadě reaguje i ta nová právní úprava a ona ji zpracovávala již předchozí vláda. Zpracovávala ji tím způsobem, že se snažila nějakým způsobem novelizovat ten stávající zákon. Legislativní rada vlády potom upozornila, že je lepší udělat nový. To minulá vláda opravdu nachystala, nicméně nestačila ten zákon prohnat Poslaneckou sněmovnou, proto se tady vlastně ten zákon objevuje opakovaně. Opětovně prošla tou supervizí Legislativní rady vlády, takže ten text, který už dneska dostáváte, je opravdu docela dost vycizelovaný tím opakovaným projednáváním v Legislativní radě vlády a mám za to, že tam nejsou žádné konfliktní body. Proto navrhuji, abyste ho tedy definitivně schválili.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní otevírám rozpravu, do které se zatím nikdo nepřihlásil, ale vidím, že se hlásí paní zpravodajka, tak prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěla pouze informovat, jak věc byla projednávána na ústavně-právním výboru. Ústavně-právní výbor se tímto návrhem zákona, tedy tiskem 360, zákonem o veřejných dražbách, zabýval na své schůzi dne 24. května letošního roku.

Dovolím si přečíst usnesení a po tom to mírně okomentovat: Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor pro projednání návrhu zákona po druhém čtení:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 360/3 v následujícím pořadí:

1. návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny;

2. návrh A;

3. návrh B a

4. návrh zákona jako celek;

Dále zaujímá následující stanoviska k předloženým návrhům. Já to zkrátím, doporučuje návrh A, B i zákon jako celek;

III. pověřuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhla nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

IV. pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednášela stanoviska výboru;

V. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Nyní bych se k tomu krátce vyjádřila. Pokud vidím, že zatím není nikdo přihlášen, tak jenom chci říct, že zatím nebyly žádné návrhy legislativně technických úprav předneseny, proto potom bude procedura velmi jednoduchá – návrh A, návrh B a návrh zákona jako celek. Jenom abyste věděli, o čem je návrh A. Návrh A je takzvaná, zjednodušeně řečeno, parametrická změna, kdy částka 200 tisíc, která je rozhodná pro to, jakým způsobem budou dražby prováděny ve zjednodušeném způsobu nebo běžném, se zvyšuje na částku 300 tisíc s ohledem na vývoj inflace a další, a dotkne se to především pozitivně různých aukčních portálů, tedy do 300 tisíc bude jednodušší provádění dražeb. Návrh A jsem podala společně s předkladatelem, s panem ministrem Bartošem.

Návrh B předložil pan ministr Bartoš a jedná se o posunutí účinnosti z 1. 1. 2024 na 1. 1. 2025. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní zpravodajko. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není ze strany navrhovatele, ani zpravodajky. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňujících návrzích. Poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás ještě jednou seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasování k nim sdělila stanovisko.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Dle návrhu ústavně-právního výboru, za prvé návrhy legislativně technických úprav, nicméně konstatuji, že nebyly žádné načteny. Návrh A, návrh B a zákon jako celek. Procedura velmi jednoduchá.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, ptám se, zda má někdo protinávrh k proceduře přednesené paní zpravodajkou. Pokud tomu tak není, tak myslím, že podle ní můžeme postupovat. Poprosím vás, paní zpravodajko, abyste jednotlivé návrhy přednesla.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Takže návrh A, návrh poslankyně Zuzany Ožanové a Ivana Bartoše. Jedná se o zmíněnou parametrickou změnu, kdy částka 200 tisíc se navyšuje na částku 300 tisíc. Stanovisko výboru – doporučující.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.) Pardon, ještě jednou. Nebylo rozumět. (Souhlas.) Souhlas.

Tak já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 341 bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 103, proti žádný. Návrh byl přijat. ***

Protože dražební úředníci nestíhají, ministr Ivan Bartoš jako poslanec navrhl pozměňovací návrh, kterým posouvá účinnost dražebního zákona, pokud bude přijat. Přikládáme jeho odůvodnění:

Vzhledem k době projednávání vládního návrhu zákona je potřeba posunout den nabytí účinnosti, aby byla subjektům práv a povinností poskytnuta dostatečně dlouhá legisvakanční doba. Zejména Ministerstvo pro místní rozvoj musí mít dostatek času na výběr dodavatele v transparentní veřejné soutěži a na vytvoření a zprovoznění centrální evidence veřejných dražeb jako nového informačního systému veřejné správy. Dále je vhodné i dražebníkům a tzv. „aukcionářům“ poskytnout dostatečně dlouhou dobu, aby se ve všech možných ohledech připravili na novou právní úpravu.

Ústavně právní výbor PS dne 03.05.2023 schválil 6 let starý vládní návrh dražebního zákona. Dražebníci ho odmítají. Na MMR má vzniknout nový IS za desítky mil. Kč. Stejný IS přitom provozuje Česká pošta. Deset dražebních úředníků MMR bude stát další milióny. Příklad, jak 5K bude šetřit. Usnesení

Dne 15.03.2023 Oddělení veřejných dražeb MMR uspořádalo seminář k novému dražebnímu zákonu (NZVD). Hlavním lektorem byla vedoucí oddělení veřejných dražeb Ing. Zdeňka Niklasová. Zkušenosti účastníka semináře jsou k dispozici zde. MMR vidí průběh zcela jinak, jak lze doložit odpověďmi na zaslané otázky. Dokument z MMR je ke stažení zde

Dne 15.03.2023 Oddělení veřejných dražeb MMR uspořádalo seminář k novému dražebnímu zákonu (NZVD). Bylo to již po prvním čtení v Poslanecké sněmovně (PS) dne 21.02.2023. Text zákona byl jednohlasně napříč politickým spektrem PS  doporučen do druhého čtení. Nebylo tedy pochyb, že seminář již nemůže nic změnit.

Nebudu se nijak podrobně rozepisovat o průběhu a výstupech tohoto semináře. Ani o vadách v NZVD – to jsem již opakovaně učinil. Opakování opakovaného, když posluchač je hluchý a čtenář slepý, je pro mne již jen ztrátou času. Nicméně tato douška je jakousi preambulí mých dojmů a překvapení.

Prvním překvapením bylo, že dražebníci (tedy ti co zbyli a draží) se vůbec semináře zúčastnili v počtu cca 30 osob. Nenechali na dražebních úřednicích MMR nit suchou (!!).  Obvyklí dražební kverulanti  (Radim Hasman a já) nezůstali v nápadech osamoceni.

Mgr. Ing. Hana Cucuová, hlavní expertka dražebních úředníků a údajně autorka NZVD, si postěžovala, že takovou atmosféru na semináři nečekala.  Ke cti dražebních úředníků MMR, v čele s dlouholetou vedoucí oddělení Ing. Zdeňkou Niklasovou, slouží a s povděkem jsem kvitoval, že dotazy (řekněme) technického charakteru byli schopni řádně zodpovědět.

Dokonce i mě vyvedli z několika mých (mylných?)  tvrzení o smysluplnosti evidenčního portálu pod správou MMR.  Pokud opravdu bude tato Centrální evidence dražeb zprovozněna včas a s pořizovacími náklady do 6 mil. Kč, potom již ani nepípnu.

Překvapila mě i Ing. Zdeňka Niklasová, s jakým otevřeným despektem nahlíží nejenom na dražebníky, ale i na dražební proces. Na to, že je od roku 2007 vedoucí oddělení veřejných dražeb ….. . No páni … (pokud by se Ing. Zdeňka Niklasová chtěla ohradit proti tomuto mému názoru, rád ji přehraju ze záznamu její výstupy).

Překvapilo mě, že se dražební úředníci MMR nevykrucovali ani při značně ostrých (čti konkrétních) dotazech na ty nejšílenější nesmysly, které NZVD obsahuje. Prostě prohlásili, že nevědí, i když …, občas se přeci jen kroutili. Např. na dotaz, proč nebyla oslovena v rámci příprav NZVD i Bankovní asociace, jsme se dozvěděli, že byla oslovena ČNB (!).

Překvapila mě i otevřenost a odvaha dražebních úředníků MMR. Nejstrašlivější zvěrstva v NZVD nechtěli nechat na sobě. Naprášili jiná ministerstva a Legislativní radu vlády.

Prima, tak to už víme, ale co s tím? Už asi NIC. Z platného dražebního zákona (zák. č. 26/2000 Sb.), tedy zákona, který vznikl především jako nástroj pro efektivní, korektní a transparentní zpeněžení zajištěného, nebo spravovaného majetku, nezůstane NIC.

Dražební NIC se sice bude na papíře tvářit, jako že je, ale ono nebude. Bude přijat nesmysl. Ale vadí to ještě někomu mimo té hrstce dražebníků (a to ještě ne všem), které jsem na semináři potkal? Asi ne. Což už ale vlastně zas až takové překvapení není.

Kamil Stupka, jednatel společnosti Dražbyprost. s.r.o.

PS  Z účasti se omluvil Jiří Bureš, předseda Komory dražebníků ČR, dlouholetí velký kritik Oddělení veřejných dražeb MMR a její vedoucí Ing. Zdeňky Niklasové. Neoficiálně se totiž dozvěděl, že mu byl udělen šestiměsíční „dražební distanc“. Připravuje se svým advokátem správní žalobu.  

Podobně jako je tomu ve fotbalu či jiném sportu, hráč za hrubé fauly inkasuje distanc. Jeho délka je odvislá od míry provinění. MMR udělilo společnosti BFT Management, a.s. šestiměsíční odnětí dražebních koncesí. On ten Jiří Bureš si to už zasluhoval. Od roku 2007, kdy začal kritizovat Oddělení veřejných dražeb MMR, v čele s jeho vedoucí Ing. Zdeňkou Niklasovou, “šel tomu napřed”. MMR nedovolí nikomu rozvracet veřejné dražby. Je možnost se obrátit na správní soud. Distanc uplyne až po jeho rozhodnutí. Nebude tedy lepší organizovat aukce a přejmenovat KD ČR na Komoru organizátorů aukcí ČR (KOA ČR)? Oddělení veřejných dražeb nebude mít koho kontrolovat a bude zrušeno. Uspoří se ročně mnoho desítek mil. Kč.

Minulý týden byl ve znamení velkého boje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR za přijetí snížení valorizace penzí. Tuto bitvu (zatím) vyhrála Pětikoalice. Opozice mohutně bojovala. Tato poslanecká bitva prokázala jediné. Pětikoalice si nakonec prosadí své. Lze předpokládat, že pouze dočasně a za cenu obrovských politických ztrát.

V případě nového dražebního zákona je situace daleko jednodušší. Panuje zde vzácná shoda Pětikoalice s opozicí. I kdyby se našel nějaký poslanec, který by předložil pozměňovací návrh, stejně by ho poslanecký „hlasostroj“ zamítl. Budeme se asi muset smířit, že jedinými dražebníky budou soudní exekutoři. To je i důvodem, že se Komora dražebníků nezúčastní Semináře MMR. Jistě není náhodou, že nabídka poslancům uspořádat seminář k dražbám v Poslanecké sněmovně nebyla vyslyšena. Vedla pouze k vyhlášení Semináře MMR. Zde již budou pracovníci Oddělení veřejných dražeb MMR školit dražebníky dle nového dražebního zákona. Nakonec to možná přispěje k tak nutným škrtům ve státním rozpočtu. Oddělení veřejných dražeb MMR bude zrušeno a Centrální evidence dražeb nikdy nevznikne. Ušetří se tak v roce 2024 odhadem cca 30 mil. Kč. Vždyť již od roku 2001 provozují exekutoři svoji činnost bez čerpání státních výdajů. Mnoho let provozují (bezplatně) i svůj Portál dražeb.

Jiří Bureš, předseda KDČR