I ochranné známky lze dražit

Navrhovaný nový zákon o veřejných dražbách předpokládá, že v dražbě se uzavře výlučně kupní smlouva. Nešlo by tedy mj. dražit ochranné známky. Zpestřením českého dražebního trhu by mohly být dražby ochranných známek Oktagon, FIGHT NIGHT GLOBAL, FIGHT NIGHT WEST a ABSOLUTE CHAMPIONSHIP BERKUT. Předpokládá se zejména dražební boj o Oktagon, který užívá největší Česko – Slovenská organizace bojových sportů. Známka je oceněna na téměř 3 mil. Kč.

 Vlastníkem ochranných známek je společnost HACK LENDING SE v likvidaci. Jedná se o skutečný „zásek“ (anglicky hack) zejména do organizace OKTAGON MMA, která pořádá mediálně velmi sledované eventy. Loni v listopadu se uskutečnil OKTAGON 15 jako duel bojovníků Karlose Vémoly vs Attily Végha ve vyprodané O2 aréně v Praze. V letošním roce se plánované akce z důvodu korona viru přesunuly na září a říjen (viz www.oktagonmma.cz).

Zatímco Oktagon je ochranná známka platná pouze v ČR, pak FIGHT NIGHT GLOBAL je již evropská ochranná známka. I to je dobrý „zásek“, protože tuto ochrannou známku užívá jedna z největších ruských organizací bojových sportů. Pořádá zejména ve městech bývalého SSSR turnaje špičkových bojovníků (viz www.fightnights.ru). V roce 2018 uspořádala event „Fight Nights Global 84“ i v Bratislavě.

FIGHT NIGHT WEST je také evropská ochranná známka. Je užívána pro turnaje bojových sportů v Karlových Varech. Poslední galavečer se uskutečnil loni říjnu jako „MMA Fight Night West 5“ v Grandhotelu Ambassador v Karlových varech (viz FB: fight.night.west).

ABSOLUTE CHAMPIONSHIP BERKUT je dnes již neužívaná evropská ochranná známka. Možná osloví pamětníky začátků bojových sportů. Původně šlo o aktivity Mairbeka Khasieva, sportovního aktivisty, který v roce 2009 v Grozném založil Klub bojů Berkut. V září 2018 Mairbek Khasiev převedl všechny aktivity na Absolute Championship Akhmat (viz www.aca-mma.com).

Dražební boj o Oktagon začne v úterý dne 15.09.2020 v 15:00 hod. na Prodej-drazbou.cz. Téhož dne v 16:00 hod. začne dražební klání o FIGHT NIGHT GLOBAL.

 

Stanovisko Komory dražebníků ČR k návrhu zákona o veřejných dražbách

Komora dražebníků ČR doporučuje Poslanecké sněmovně, aby předložený návrh zákona byl vrácen MMR a namísto toho došlo k novele platného zákona o veřejných dražbách. Důvodem jsou kromě zbytečného vynaložení prostředků ze státního rozpočtu minimálně ve výši 5 mil. Kč na vybudování nového státního informačního systému i zcela zásadní připomínky:

  1. Vymezení „veřejné dražby“ v § 1 odst. 2 je chybné, protože:

1.1. nabytí vlastnictví k předmětu dražby vydražitelem by se mohlo dít nejenom na základě kupní smlouvy, ale i jiných typů smluv (např. smlouvou o postoupení pohledávky, převodu obchodního podílu, práv k ochranné známky aj.);

1.2. se zde uvádí „nejlepší nabídka“; ve veřejné dražbě by tedy šlo i nakupovat (např. nejlepší nabídka = nejnižší cena).

  1. V § 3 se nově zakotvuje zřízení a provozování dalšího informačního systému veřejné správy „Centrální evidence veřejných dražeb“. Jednalo by se o neúčelné vynaložení veřejných prostředků minimálně ve výši jednorázových investic 5 mil. Kč + náklady na provoz systému, protože již 20 let obdobný systém provozuje Česká pošta, s.p. jako tzv. Centrální adresu (viz www.centralniadresa.cz). Pro dražebníky by to znamenalo další náklady na provádění dražeb, zejména nutnost změnit IT nástroje pro komunikaci s tímto novým systémem. Je třeba si dále uvědomit, že tento systém by se týkal pouze malé části vyhlášených dražeb v ČR (za rok 2019 bylo uveřejněno na Centrální adrese pouze 1 649 dražeb), protože dražby vyhlášené soudními exekutory se zde nebudou uveřejňovat.
  1. Protože v návrhu zákona byl vypuštěn požadavek na zaslání dražební vyhlášky na úřední desku v místě nemovitosti i obesláni subjektů s právem na předmětu dražby, dále zkrácení uveřejnění dražební vyhlášky na pouhých 15 dnů, negativně by se to projevilo na informovanosti o dražbách (obecní či městské úřady nebudou vědět, že se u nich draží nemovitosti), zvýší to možnost pletich na dražbách.
  1. Návrh zákona nerozlišuje dražby navrhované vlastníky od dražeb subjektů, které mají právo zpeněžit předmět dražby (insolvenční správci, likvidační správci pozůstalosti, likvidátoři jmenovaní soudem při zrušení společností), přestože v původním návrhu MMR byly tyto dražby zahrnuty do tzv. nucených dražeb, jejichž provádění vyžaduje státní koncesi na provádění tzv. nedobrovolných dražeb.
  1. Návrh zákona neřeší pletichy, které se zejména na kamenných insolvenčních dražbách objevují. Opakovaně jsme MMR navrhovali, aby nucené dražby byly výlučně prováděny elektronicky a byl i využit institut předražku. Bylo by to i ve prospěch dlužníků, kterým je často prodáván jejich majetek pod cenou.
  1. Přijetí návrhu zákona by dále negativně ovlivnilo konání dražeb v ČR, jejichž počet dlouhodobě klesá, včetně objemů vydraženého majetku. Stále více se provádí aukce, jako způsob zpeněžení majetku dlužníků mimo dražbu, které nejsou platnou legislativou podrobně upraveny.

Komora dražebníků je připravena předložit novelu platného zákona o veřejných dražbách (většina textu v návrhu je totiž fakticky přímo převzata z platného zákona) a zabránit tak plýtvání veřejnými prostředky ve výši mnoho miliónů Kč.

V Praze dne 28.06.2020

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

předseda představenstva

Vládní návrh nového zákona o veřejných dražbách začne projednávat Poslanecká sněmovna

Vláda schválila návrh ZVD a předala ho k projednání do Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 24.6.2020 jako sněmovní tisk 913/0. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 25. 6. 2020 (usnesení č. 300). Určil zpravodaje: Mgr. Ing. Taťána Malá a navrhl Ústavně právní výbor jako garanční. 

Ke stažení: Vládní návrh zákona o veřejných dražbách

Hlavním cílem návrhu zákona je dle MMR harmonizace právní úpravy veřejných dražeb s obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku.

Mezi další cíle patří:
 přesnější úprava elektronických dražeb
 posílení právní jistoty subjektů dotčených v rámci dražebního procesu a vymahatelnosti zákonem stanovených povinností,
 zefektivnění dražebního procesu a odstranění nadbytečné administrativní zátěže.

V širším smyslu je cílem navrhované úpravy:
 vytvořit spolehlivý, efektivní a transparentní systém pro zpeněžování majetku,
 přispět k ekonomickému nakládání s veřejným majetkem podle jasných zákonem stanovených pravidel,
 podpořit ekonomickou prosperitu a podnikatelské prostředí.

 

 

 

Dražební doba koronavirová

Pandemie koronaviru dopadla na všechny, i na dražebníky. Komora dražebníků ČR (KDČR) připravovala konferenci k 20. výročí zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb., nabyl účinnosti 01.05.2000). Na ní měla proběhnout i diskuse k návrhu nového zákona o dražbách. Od kamenných dražeb muselo být upuštěno. Elektronické dražby však většinou dopadly skvěle. Např. v dražbách konaných v době vrcholící pandemie na prodej-drazbou.cz byly dosaženy dvoj i trojnásobky odhadů cen. KDČR v Poslanecké sněmovně prohrála boj o elektronický podpis.

Počet konaných dražeb v letošním roce k 07.05. je 543, dle údajů z Centrální adresy (www.centralniadresa.cz), s objemem draženého majetku 1,162 miliard Kč. Byl vydražen majetek ve výši 474 mil. Kč. V loňskem roce 2019 je za stejné období k 07.05.2019 prakticky stejná úroveň, a to 511 dražeb, s objemem draženého majetku 1,191 miliard Kč. Objem vydraženého majetku byl však loni cca 713 mil. Kč, tj. téměř dvojnásobný. Domnívám se, že je to důsledkem současné pandemie, protože muselo být od kamenných dražeb (tvoří necelou polovinu všech dražeb) upuštěno. Inu krize dostihla i pleticháře, kterým kamenná podoba dražeb vyhovuje.

Pandemie s utlumením naší ekonomiky, home office a další „překážky v práci“ umožnily více sledovat inzerci na realitních serverech a účastnit se elektronických dražeb, z poklidu domova dražitelů. Domnívám se, že pandemie tak podpořila nejenom e-shopy, ale i elektronické dražby, které velmi eliminují pletichy. Mimochodem KDČR navrhuje, aby v novém zákonu o dražbách byla povinnost provádět nucené dražby (navrhovatel není vlastníkem) výlučně elektronicky.

KDČR několik let bojuje, aby dražebníci opět mohli podepisovat své dokument kvalifikovaným elektronickým podpisem, namísto úředně ověřeného podpisu. Bohužel v této oblasti Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR – vykonává státní dozor v oblasti provádění veřejných dražeb) dlouhodobě nic nekoná. Argumentuje, že problematika elektronického podpisu je v kompetenci Ministerstva vnitra.

Doufám, že pandemie výrazně neovlivní práce na novém dražebním zákonu, který Legislativní rada vlády vrátila v prosinci loňského roku MMR k dopracování. Letos v září by měl být tento návrh zákona předložen poslancům.

Osobně jsem si ověřil, když jsem stál v předepsané „distanční“ frontě před pobočkou České pošty, s.p. (ČP) a následně ověřoval 26 podpisů na dražebních dokumentech, že to v současné koronavirové krizi je náročné. Některé pobočky ČP jsou uzavřené, ty zbylé mají zkrácené úřední hodiny. Když jsem se dostal k přepážce Czech point na ČP a frontu „zašpuntoval“, hrozil „lynč lidu“. Porušil jsem i vládní nařízení, protože jsem si musel sundat roušku na pokyn pracovnice, aby ověřila moji totožnost.

KDČR dne 02.04.2020 oslovila premiéra Andreje Babiše, na základě doporučení předsedy Senátu RNDr. Miloše Vystrčila, aby Vláda ČR projednala návrh KDČR, který by umožnil elektronicky podepisovat dokumenty i v případě, že platná legislativa požaduje úředně ověřený podpis. Ve stejné věci KDČR oslovila i ministryni MMR Kláru Dostálovou, ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a další poslance. Bohužel odpovědi byly formální. Oslovení si to přehazovali jako horký brambor.

Jediným poslancem, který si „osvojil“ meritum návrhu KDČR, byl místopředseda Ústavněprávního výboru PS ČR, poslanec Jakub Michálek viz Návrh.

Dne 09.04.2020 Poslanecká sněmovna v rámci projednávání Koronavirového zákona hlasovala i o pozměňovacím návrhu poslance Jakuba Michálka. Stanovisko ministryně spravedlnosti Marie Benešové bylo nesouhlasné. V hlasování č. 214 z 95 přítomných poslanců bylo pro 41 poslanců, proti 21. Návrh nebyl přijat. Bohužel chybělo 7 hlasů přítomných poslanců.

Zajímavé je, jak hlasovali zástupci jednotlivých parlamentních stran. Poslanci za ANO tento návrh vůbec nepodpořili. Z 12 přítomných poslanců ODS jich 10 návrh podpořilo. Piráti, SPD, KDU-ČSL a STAN podpořili návrh všemi svými přítomnými poslanci. Nakonec rozhodla „mlčící většina“, když se k poslancům ANO, kteří se zdrželi hlasování, přidali i poslanci ČSSD a KSČM.

Domnívám se, že pozměňovací návrh nebyl přijat, protože ho předložil zástupce opozice, Jakub Michálek, poslanec za stranu Piráti.

Je škoda, že v době, kdy se omezuje fyzický kontakt lidí, všude je masivní elektronizace, nepoužila většina poslanců „selský rozum“. Využívání elektronického podpisu by velmi zjednodušilo nejenom zprocesování provádění dražeb, ale pomohlo by to i insolvenčním správcům, realitním makléřům a dalším, kteří by nemuseli ověřovat podpisy na mnoha dokumentech, zjednodušila by se i komunikace s katastrálními úřady apod.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva KDČR

 

KDČR oslovila premiéra Andreje Babiše

Na základě doporučení předsedy Senátu RNDr. Miloše Vystrčila, aby Vláda ČR projednala návrh novely, která by umožnila elektronicky podepisovat dokumenty i v případě, že platná legislativa požaduje úředně ověřený podpis, KDČR zaslala premiéru Andreji Babišovi dopis.

 

 

 

 

KDČR zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu návrh elektronického ekvivalentu úředně ověřenému podpisu

Za možnost elektronicky podepisovat dokumenty místo úředně ověřeného podpisu bojuje KDČR několik let. Bohužel stále bezvýsledně. K problematice užívání e-podpisů se dne 12.10.2018 vyjádřilo i MMR, viz Existence alternativ úředně ověřeného podpisu v elektronické podobě. Bohužel se stále nic v této oblasti neděje. I v době „coronavirové“ musí dražebníci, insolvenční správci i další si osobně nechat úředně ověřit dokumenty na České poště, obecním či městskému úřadu či u notáře.

Včera jsem ve frontě na ověření strávil skoro hodinu. Když jsem se dostal na řadu a požadoval ověření mého podpisu na 26 dokumentech, zaskočil jsem příslušnou pracovnici. Obával jsem se, že budu dalšími lidmi ve frontě lynčován. Při ověřování totožnosti jsem si musel na pokyn úřednice sundat roušku. Trochu jsem váhal. Mám porušit vládní nařízení?  Avšak bez toho bych razítka na dokumenty nezískal.

Uvědomil jsem si, že je třeba znovu apelovat zejména na poslance a senátory, když příslušná ministerstva nekonají. Uznal jsem i názory některých dražebníků, že dopisy zaslané ministryni spravedlnosti Mgr. Marii Benešové a mistryni MMR Ing. Kláře Dostálové nebudou mít žádný efekt. Proto KDČR dnes zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny  Mgr. Radku Ondráčkovi a předsedovi Senátu RNDr. Miloši Vystrčilovi a dalším poslancům návrh jednoduché novely zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (zák. č. 297/2016), jak následuje – viz poslední věta vyznačena tučně:

_________________________________________________________________

§ 7

K podepisovaní elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronicky dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. V případě, že je požadován na dokumentu úředně ověřený podpis, potom ho lze nahradit tím, že dokument je opatřen zaručeným elektronickým podpisem a kvalifikovaným elektronickým razítkem.

_________________________________________________________________

Pomoc podnikatelům nespočívá jenom ve „finančních odpustcích“. Je třeba jim i umožnit, aby mohli efektivně pracovat on line, včetně eliminace časově náročného ověřování listinných dokumentů.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva KDČR

KDČR zaslala ministryni Benešové a ministryni Dostálové návrhy do novely insolvenčního a dražebního zákona

Na COVID-19 reagoval i Vrchní soud v Praze. Zaslal ministerstvu spravedlnosti vlastní návrh novely insolvenčního zákona, který by měl zabránit „tsunami“ dlužníků. Není pochyb, že se i zvýší administrativa s tím spojená. Je i předpoklad, že bude ve větší míře docházet ke zpeněžování majetku dlužníků. Jedinou transparentní cestou jsou elektronické dražby.

Domnívám se, že projednávání nového dražebního zákona je v nedohlednu. Celá naše společnost stojí dle mého názoru na „nulté“ startovací pozici. Vše bude zcela jiné. Kamenné dražby musely být skrečovány a budou konečně nahrazeny elektronickými dražbami. Omezení služeb v oblasti ověřování podpisů a dokumentů (Česká pošta, s.p., městské či obecní úřady, notáři) vede k tomu, že bude potřeba nahradit těžkopádný „listinný styk“ elektronickou komunikací. Proto i KDČR dnes oslovila dopisem Mgr. Marii Benešovou, ministryni spravedlnosti a Ing. Kláru Dostálovou, ministryni MMR s návrhem doplnit připravenou novelu insol. zákona, jak následuje:

Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění násl. změn a doplňků, se mění takto:

V § 300 se na konci paragrafu doplňuje věta: „V případě vyhotovení v elektronické podobě musí být toto potvrzení opatřeno kvalifikovaným elektronickým podpisem insolvenčního správce a časovým razítkem vydanými akreditovanou osobou.

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění, se mění takto:

V § 2a se vkládá nový odst. 3 ve znění: „(3) Všechny dokumenty vyhotovené dražebníkem dle tohoto zákona mohou být též v elektronické podobě a musí být opatřeny kvalifikovanými elektronickými podpisy dražebníka a jednajících osob a časovým razítkem vydanými akreditovanou osobou.“

Účelem výše uvedených návrhů je to, aby bylo možné komunikovat s insolvenčními správci,  katastry, ale i dražebními navrhovateli elektronicky. Tento text píšu před pondělním ránem, kdy se zítra chystám do fronty na úředně ověření 26 podpisů …

Pevné zdraví všem přeje Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR