MMR na dražebníka nezakleklo?

Dne 17.04.2022 jsem se obrátil jako předseda správní rady dražebníka BFT Management, a.s. i jako předseda představenstva Komory dražebníků ČR na Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj, ve věci „zakleknutí úředníků na dražebníka“. Dne 30.05.2022 přišla z MMR odpověď, že “MMR na dražebníka nezakleklo”. Přikládám oba dokumenty, aby čtenář sám posoudil, zdali bylo či nebylo “zakleknuto” a co se na Oddělení veřejných dražeb MMR za pirátů změnilo.

Text dopisu Ivanu Bartošovi, ministru MMR

Text odpovědi MMR

Jiří Bureš.

One comment on “MMR na dražebníka nezakleklo?

  • Kamil Stupka says:

    Dovoluji si reagovat na článek Jak se kontrolují dražby, aneb … (Konkursní noviny 6/2022)
    I naše firma byla postižena aktem, který nelze nenazvat jinak než šikana dražebníka v rámci kontrolní činnosti MMR.
    Ve své doušce pominu formální pochybení dražebníka (alespoň dle výkladu kontrolního orgánu), která jsou v protokolu vedena jako porušení zákona (byť by se dalo přinejmenším polemizovat o správnosti výkladu znění zákona o veřejných dražbách kontrolním orgánem, nebo lpění kontrolorů na formalismech, které nemají na vlastní akt dražby žádný vliv–s poněkud dogmatickým /scholastickým :-)/ přístupem se dle mého názoru ve svém komentáři v tomto článku již vypořádal pan doktor Bureš a to tak ,že já už k tomu nemám co dodat-snad jen, že mne mrzí, že MMR místo aby bylo dražebníkovi partnerem a řekněme hlasem poradním, tak tu vystupuje jak kápo na apel placu).), ale která nejsou vedena v režimu Hrubé porušení zákona . Tedy v režimu , na základě kterého lze dražebníkovi pozastavit činnost, případně mu zcela odejmout koncesi. Na tuto část protokolu (hrubé porušení zákona) se v této doušce soustředím (zmiňuji tedy jen tu část výstupu kontroly, která mohla mít pro dražebníka fatální dopad):
    ———————————————————————————————————————————————————————————————–
    PROTOKOL č. 1852 O KONTROLE
    (dražba dobrovolná)

    Kontrolní pracovníci: Mgr. Ing. Hana Cucuová – vedoucí kontrolní skupiny
    Mgr. Tereza Konečná – členka kontrolní skupiny

     § 6 ZVD – Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka
    „(5) Poruší-li dražebník povinnost upustit od dražby, ač tak byl povinen učinit, nebo některou
    z povinností podle odstavců 2 až 4, považuje se takové porušení za závažné porušení
    povinností podle živnostenského zákona.“
    Smlouvu o provedení dražby uzavřel dražebník s panem ………………………….., který byl ke
    dni podpisu smlouvy vlastníkem pozemku p. č. ………….. s průmyslovým objektem č. p. ……………
    v katastrálním území Ústí nad Labem. Předmětem dražby však nebyly tyto nemovité věci,
    nýbrž soubor movitých věcí nacházejících se v objektu. Vlastník předmětných movitých věcí
    není ve smlouvě o provedení dražby uveden. Je zde pouze uvedeno, že předmět dražby je
    v dispozičním oprávnění pana …………. .
    Podle § 17 odst. 1 ZVD se dražba dobrovolná provádí na návrh vlastníka, přičemž podle
    § 17 odst. 4 ZVD se vlastníkem rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby
    hospodařit a je vlastníkem zmocněna předmět dražby zcizit. Jelikož ze smlouvy o provedení
    dražby takové oprávnění navrhovatele nevyplývá, požádal kontrolní orgán dražebníka
    o doplnění této skutečnosti. Dražebník zaslal kontrolnímu orgánu smlouvu o nájmu skladové
    kóje uzavřenou dne 4. 6. 2017 pronajímatelem ……………………….. a nájemcem …………………………….. V čl. IV bodech 5 a 6 této smlouvy je ujednáno, že nájemce dává pronajímateli do
    zástavy veškeré věci, které se budou k okamžiku ukončení nájmu nacházet ve skladové kóji,
    a že pronajímatel je nájemcem zmocněn prodat věci ve veřejné dobrovolné dražbě. Z této
    smlouvy však nikterak nevyplývá, že pan ……………………… je vlastníkem movitých věcí, které
    byly předmětem dražby.
    Z výše uvedených dokumentů není zřejmé, kdo je vlastníkem předmětu dražby, a tedy chybí
    i jeho zmocnění pro pana ………………………… předmět dražby zcizit. Podle zjištěných
    informací pan …………………………….. nebyl v postavení navrhovatele dražby, tudíž dražebník porušil
    § 19 odst. 1 ZVD, když s ním uzavřel smlouvu o provedení dražby. Podle § 19 odst. 7 ZVD
    neobsahuje-li smlouva stanovené náležitosti, je neplatná. Podle § 22 odst. 1 písm. c) ZVD
    má dražebník povinnost upustit od dražby, je-li smlouva o provedení dražby neplatná, což
    dražebník neučinil. Kromě toho byl dražebník povinen upustit od dražby také podle § 22
    odst. 1 písm. b) ZVD, neboť mu bylo z jemu dostupných dokumentů zřejmé, že pan ……………….. nebyl oprávněn navrhnout provedení dražby. Dražebník tedy porušil povinnost
    upustit od dražby, ač tak byl povinen učinit, což se podle § 6 odst. 5 ZVD považuje za
    závažné porušení povinností podle živnostenského zákona.
    ———————————————————————————————————————————————————————————————
    Námitky proti kontrolním zjištěním
    obsaženým v protokole č. 1852 o kontrole

    Námitky kontrolované osoby ke kontrolním zjištěním, že dražebník:

    • porušil § 19 odst. 1 zákona o veřejných dražbách tím, že uzavřel smlouvu o provedení dražby s osobou, která nebyla podle § 17 odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách oprávněna provedení dražby navrhnout

    • porušil § 22 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných dražbách tím, že neupustil od dražby, ač mu bylo z jemu dostupných dokumentů zřejmé, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby

    • porušil § 22 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách tím, že neupustil od dražby, ač byla smlouva o provedení dražby podle § 19 odst. 7 zákona o veřejných dražbách neplatná

    Pokud se jedná o údajná porušení, vytýkaná v bodě 4 protokolu o kontrole, namítá kontrolovaná osoba, že se porušení specifikovaná v tomto bodě protokolu nedopustila a že tak nelze dovozovat závažné porušení povinností dražebníka ve smyslu ust. § 6 odst. 5 zákona o veřejných dražbách.

    K věci samé kontrolovaná osoba uvádí, že jí byla při uzavření smlouvy o provedení dražby předložena navrhovatelem, panem …………………………. nájemní smlouva, z níž lze dovozovat, že pan …………………………., coby nájemce, přenechává pronajímateli, pro případ prodlení s úhradou nájemného, do zástavy movité věci nacházející se v předmětu nájmu.

    Z úpravy zástavy obsažené v ust. § 1309 a násl. občanského zákoníku nevyplývá, že by údaj o tom, že osoba dávající třetí osobě do zástavy movitou věc je vlastníkem této věci, měl být povinnou náležitostí zástavní smlouvy (resp. smlouvy, kterou se zástavní právo zřizuje), neboli takový údaj není podstatnou náležitostí smlouvy a absence takového údaje zcela nepochybně nečiní smlouvu neplatnou. Navrhovatel dražby, pan ……………….., tedy předložil kontrolované osobě, coby dražebníkovi, platně uzavřenou nájemní smlouvu, obsahující ujednání o zřízení zástavního práva k movitým věcem. Toto ujednání bylo uzavřeno mezi panem …………………………, který jej nepochybně uzavíral z pozice vlastníka všech movitých věcí nacházejících se v předmětu nájmu, a to z důvodu, že nikdo jiný, než vlastník věci, zástavní právo k věci zřídit nemůže (kromě např. případů budoucího zástavního práva). To vyplývá ze samotné podstaty zástavního práva a zásady, že nikdo nemůže dát platně do zástavy cizí věc.

    Budoucí navrhovatel dražby, pan ………………………………, byl tak při uzavírání nájemní smlouvy v dobré víře, že ………………….. vlastníkem všech movitých věcí skutečně je a ve stejné dobré víře byla následně i kontrolovaná osoba, coby dražebník, vycházející při přípravě smlouvy o provedení dražby z podkladů, které obdržela od navrhovatele (tedy ze zmíněné nájemní smlouvy).

    Nutno podotknout, že dražebník nemá dány žádné pravomoci přezkoumávat platnost právních titulů, z nichž vyplývají práva k cizím věcem (tedy ani platnost ujednání o zřízení zástavy). Nutno taktéž podotknout, že dražebník není nadán ani oprávněním zjišťovat skutečného vlastníka dražených movitých věcí – dražebník např. nemá právo přístupu do evidence vlastníků motorových vozidel!!!

    Pokud tedy kontrolní orgán tvrdí, že „Podle zjištěných informací pan ………………….. nebyl v postavení navrhovatele dražby, tudíž dražebník porušil § 19 odst. 1 ZVD, když s ním uzavřel smlouvu o provedení dražby. Podle § 19 odst. 7 ZVD neobsahuje-li smlouva stanovené náležitosti, je neplatná“, nemůže se kontrolovaná osoba ztotožnit se správností tohoto závěru, jelikož fakt, že pan ……………………… nebyl oprávněn navrhnout dražbu proto, že zástavní smlouva nebyla platně uzavřena (když pan Tomáš Kavan nebyl vlastníkem zastavovaných movitých věcí), vyšel najevo až dlouho po provedení dražby, na základě šetření státních orgánů, zejména pak Policie ČR.

    Kontrolní orgán navíc nijak nespecifikuje, podle jakých zjištěných informací dovodil výše uvedené, kdo a kdy takové informace získal, resp. je měl získat, a z jakých zdrojů.

    Kontrolované osobě je známo, že pan ……………………………. je šetřen ze strany orgánů činných v trestním řízení pro podezření z možných podvodných jednání, přičemž jedním z takových jednání je i neplatné sjednání zástavy k movitým věcem s panem ……………………………, ačkoli zastavené movité věci panu ………………………nikdy nepatřily.

    Kontrolovaná osoba tak namítá, že při uzavření smlouvy o provedení dražby s panem ……………………………nevěděla a ani vědět nemohla, že k věcem, jež měly být draženy, nebylo platně zřízeno zástavní právo. Dražebník byl nepochybně v dobré víře, že navrhovatel dražby je oprávněn dražbu navrhnout.

    Nadto dražebník upozorňuje, že ust. § 19 odst. 2 zákona o veřejných dražbách normuje, že „Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.“

    Z této citace tak a contrario vyplývá, že údaj o tom, že navrhovatel dražby je vlastníkem, resp. osobou oprávněnou navrhnou dražbu, není povinnou náležitostí smlouvy o dražbě! Smlouva o dražbě, uzavřená v posuzovaném případě, obsahovala všechny výše citované zákonné náležitosti, jiné obsahovat nemusela a tudíž ji nelze označit za neplatnou ve smyslu ust. § 19 odst. 7 ZVD! Kontrolované osobě tak v posuzovaném případě nevznikla a ani nemohla vzniknout povinnost od dražby upustit dle ust. § 22 odst. 1 písm. c) ZVD, když smlouva o dražbě byla platně uzavřena!

    Pokud pak kontrolní orgán dovozuje, že „Kromě toho byl dražebník povinen upustit od dražby také podle § 22 odst. 1 písm. b) ZVD, neboť mu bylo z jemu dostupných dokumentů zřejmé, že pan nebyl oprávněn navrhnout provedení dražby.“, namítá kontrolovaná osoba, že z tohoto vyjádření není zřejmé, jaké dokumenty má kontrolní orgán na mysli. V každém případě platí, že kontrolované osobě nebylo před uzavřením smlouvy o provedení dražby ani z žádných dokumentů, ani z jiných skutečností vůbec známo, že by pan ……………………. nebyl oprávněn navrhnout provedení dražby. Naopak, pan …………………………… ve smlouvě o provedení dražby explicitně prohlašuje (viz čl. 1.2.), že je osobou oprávněnou prodat předmětné movité věci v dražbě. Toto své prohlášení doložil platně uzavřenou nájemní smlouvou, obsahující ujednání o zřízení zástavního práva. A jak bylo uvedeno výše, dražebník neměl žádné oprávnění, ale ani možnost ověřovat, zda toto ujednání o zřízení zástavy je či není platné, či zjišťovat a ověřovat důvody případné neplatnosti. V této souvislosti kontrolovaná osoba odkazuje též na ust. § 17 odst. 4 ZVD, dle kterého „Vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit“. V daném případě je tak nepochybné, že navrhovatel dražby, pan ……………………………….., nemusel být vlastníkem předmětných movitých věcí, přesto byl v postavení vlastníka ve smyslu právě citovaného zákonného ustanovení.
    ——————————————————————————————————————————————————————————————–

    Mgr. Jana Hanzlíková
    náměstkyně pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování

    Vyřízení námitek proti protokolu o kontrole č. 1852

    Vyřízení námitky:
    Námitce se vyhovuje.
    Odůvodnění:
    Kontrolovaná osoba namítá, že jí nemohla vzniknout povinnost od dražby upustit podle § 22 odst.
    1 písm. c) ZVD, protože smlouvu o provedení dražby nelze označit za neplatnou ve smyslu § 19
    odst. 7 ZVD, neboť údaj o tom, že navrhovatel dražby je osobou oprávněnou navrhnout dražbu,
    není povinnou náležitostí smlouvy o provedení dražby uvedenou v § 19 odst. 2 ZVD. Z protokolu
    o kontrole však vyplývá, že kontrolující neodvozují neplatnost smlouvy o provedení dražby
    z porušení § 19 odst. 2 ZVD (toto ustanovení ostatně není v protokolu o kontrole zmíněno), nýbrž
    z porušení § 19 odst. 1 ZVD, když konstatují, že smlouva o provedení dražby byla v rozporu
    s tímto ustanovením uzavřena s osobou, která nebyla v postavení navrhovatele. Kontrolované
    osobě tedy není vytýkána absence údaje o tom, že navrhovatel je osobou oprávněnou navrhnout
    dražbu.
    4 / 5
    Ostatní argumenty kontrolované osoby shledává nadřízená osoba kontrolujících důvodnými,
    a námitce proto vyhovuje, neboť nelze dostatečně prokázat porušení povinností dražebníka podle
    zákona o veřejných dražbách. Nedostatek lze podle názoru kontrolního orgánu spatřovat v rovině
    zanedbání obecné prevenční povinnosti, kdy podle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to
    okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání
    tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Nadto
    je na dražebníka nutno vztáhnout i § 5 odst. 1 občanského zákoníku: „Kdo se veřejně nebo ve
    styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu,
    dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo
    stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“ Na základě těchto ustanovení
    měl tedy dražebník vynaložit větší pečlivost a odbornou péči při ověřování vlastnictví předmětu
    dražby, např. po zjištění, že jak plyne ze znaleckých posudků, navrhovatel dražby nedisponuje
    technickým průkazem k žádné z dražených věcí.
    —————————————————————————————————————————————————————————————–

    Z výše uvedené (části) kontrolní zprávy, námitek a vyřízení námitek vyplývá až několik děsivých skutečností.
    Pomíjím (kvůli absenci důkazů), že kontrolní orgán vytvořil to co vytvořil s nekalým úmyslem (zbavit dražebníka jeho koncese). Potom ovšem nezbývá než konstatovat, že kontrolní orgán je neschopný a že jím vytvořená umělá pseudoprávní konstrukce je fatální profesní selhání. (o to děsivější je skutečnost že paní Cucuová je odpovědná za neuvěřitelný legislativní paskvil nového Zákona o veřejných dražbách, kdy tato mnou zmíněná norma je zničena obdobnou nekvalitou, která je obsažena i v nápadu paní Cucuové v rámci této konkrétní kontroly-mmj. tohle by mnohé vysvětlovalo, ale o tom snad jindy…). Osobně mi ten text (kontrola) přišel až komicky urputný,-tedy když už nemůžeme nic najít, něco vymyslíme ….. ?!

    Ani závěr paní Hanzlíkové není dle mého názoru hoden jejího postu. Mám si to vyložit tak, že když není k dispozici TP u motorového vozidla (nebo nějaká jiné evidenční listiny , např. u strojů a zařízení,) neměl by dražebník dražit? Takže polovinu věcí movitých (dopravní prostředky, stroje, apod.) v majetkových podstatách ins. řízení, nebo v rámci likvidací majetkových podstat zůstavitelů není dle závěru paní Hanzlíkové možno prodat??! Škoda , že s touto tezí ještě nepředstoupila před soudce v rámci mnou zmíněných řízení. To by bylo srandy v soudních síních …. .
    MMR místo aby zapracovalo něco tak jednoduchého jako je možnost dražebníka nahlédnout i do neveřejných rejstříků (jako je např. evidence motorových vozidel), tedy u případů dražeb konaných v rámci výkonu zástavního práva, přijde s takovýmto kontrolním závěrem!

    Nemůžu (ani nijak nechci) nějak komentovat průběh kontroly , která byla popsána ve zmíněném článku (nemám k tomu tolik podkladů, aby mé jasné vyjádření bylo dostatečně věcné), nicméně tato kontrola na mně působí jako nepřiměřeně tvrdá aplikace zákona, kdy i při (sporném) pochybení dražebníka ( a kdy nevznikla škoda!!!) ho lze připravit o koncesi! Zneužití zákona? Asi ano. – Zlá vůle. Asi ano. – Oboje je však jen velmi obtížné prokázat.
    Mohu však jasně prokázat naprostou neschopnost (když už ne záměr) kontrolního orgánu v případě výše uvedeném!

    Dovolím si ještě jednu poznámku. – V době kdy by mělo MMR napřít všechnu odbornost (která tam snad ještě je) , vůli a pracovní nasazení v rámci témat jako je např. řešení bytové krize, (a s tím v kontextu i krize energetické), matlá tak nekvalitní výstupy jako mnou zmíněná kontrola dražebníka a ještě mnohem děsivější je její umanutá snaha prosadit výše uvedený nový Zákon o veřejných dražbách , kdy jeho podstatou je likvidace podstaty veřejných dražeb -tedy výkonu zástavního práva v režimu transparentního a efektivního zpeněžení věci(škoda že si MMR nepodrželo možnost kontrolovat i RK v rámci Zákona o realitním zprostředkování-zcela určitě by neškodilo část evidentně nadbytečné energie napřít právě tam).

    Kamil Stupka
    jednatel Dražbyprost. s.r.o.

    Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.