V loňském roce se konalo pouze 1 225 dražeb dle zákona o veřejných dražbách. Na první pohled by tento údaj mohl vést k optimismu. Čím méně dražeb, tím menší počet „postižených“ dlužníků zpeněžením jejich majetku. Většinu těchto dražeb však vyhlašují insolvenční správci na základě pokynu zajištěného věřitele. Platí tedy, že čím méně dražeb, tím více se prodává majetek dlužníků „JINAK“.
Dražba je historicky prověřeným způsobem transparentního prodeje majetku, pokud má i nástroje na eliminaci pletich. Již za starého Rakouska-Uherska zde by tzv. předražek – možnost i po dražbě učinit vyšší podání. Velmi účinným nástrojem proti pletichám jsou elektronické dražby. Dražitelé nejsou spolu v osobním kontaktu, neznají se, nemohou se tedy předem domluvit.
Mnoho let dražebníci bojovali za elektronické dražby. Naráželi přitom na odpor Odboru veřejných dražeb Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které má „dražební“ legislativu ve své gesci. Nakonec se podařilo dražebníkům na konci roku 2012 formou „přílepku“ k novele občanského soudního řádu tento institut právně zakotvit. Velkou zásluhu na tom má ministerstvo spravedlnosti s jeho tehdejším a současným ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a jeho bývalým náměstkem pro legislativu Františkem Korbelem.
Komora dražebníků ČR, z.s. (KDČR) na datech prokazuje, že zpeněžování majetku dlužníků dražbou stále klesá. V loňském roce se uskutečnil nejmenší počet dražeb od roku 2000, účinnosti zákona o veřejných dražbách (viz podrobně Statistika dražeb.)
V roce 2021 prvních 20 největších dražebníků zpeněžilo cca 86 % vydraženého majetku viz tabulka:
Stále častěji dostávají insolvenční správci pokyn od zajištěných věřitelů, aby byl majetek dlužníka prodán mimo dražbu realitní kanceláří, a to „nejvyšší nabídce“. Jak nalezne realitní kancelář nejvyšší nabídku, nikdo neřeší. Bohužel insolvenční správce se dle platné legislativy musí tímto pokynem řídit. Pokyn vydává „specialista“ – zaměstnanec zajištěného věřitele, často velké banky, který již „spolupracuje“ s vybranými realitními kancelářemi. I zde platí přísloví jednoho dražitele: „Inu každý si chce smočit zobáček“. Novým „hitem“ realitních kanceláří jsou aukce. Ty však oproti dražbám vůbec nejsou v naší legislativně upraveny. Dle stanoviska MMR se nepředpokládá, že by měly být nějak regulovány.
Pozitivem dražebního roku 2021 je, že objem draženého majetku se meziročně zvýšil o 15 % a dosáhl tak téměř 4,6 miliardy Kč s objemem vydražení cca 2,3 miliardy Kč. Výtěžnost dražeb tak činila cca 50 %, což je však dlouhodobý průměr.
Negativním rysem je vysoký podíl kamenných dražeb. Ty jsou rájem pletichářů. V roce 2021 se pouze 63 % dražeb konalo elektronicky. Bohužel se setkáváme v praxi i s požadavkem, aby byla dražba provedena jako kamenná. Potom zde může navrhovatel dražby spolu s dalšími „zájemci“ zpeněžit majetek dlužníka netransparentně, poškodit tak dlužníka i věřitele.
Před dvěma lety Oddělení veřejných dražeb MMR zpracovalo návrh nového dražebního zákona, který v létě 2021 „doputoval“ do Poslanecké sněmovny (PS). Bylo štěstím pro dražebníky, že tento „legislativní paskvil“ nakonec nebyl v PS projednán.
KDČR oslovila nového ministra MMR Ivana Bartoše, aby i tento dražební kostlivec byl „pohřben“. Kromě návrhu na personální změny a snížení výdajů na Oddělní veřejných dražeb (7 pracovníků při ročních provozních nákladech cca 60 mil. Kč) je třeba stávající zákon o veřejných dražbách a další zákony novelizovat.
KDČR předpokládá, že dojde k podpoře zpeněžování majetku dlužníků transparentně elektronickou dražbou a nově se vymezí pojmy dražba a aukce v občanském zákoníku. Je paradoxem, že občanský zákoník institut aukce nezná, a naopak dražbu definuje jako aukci.
Není to jenom teorie. KDČR je připravena navrhnout i paragrafované znění novely zákona o veřejných dražbách. Bohužel zatím zde není politická vůle, aby se majetek dlužníků zpeněžoval transparentně.
Jiří Bureš, předseda představenstva KDČR