Informace, že se bude prodávat bývalý klášter na náměstí Republiky v centru Prahy, prosákly na veřejnost již loni v listopadu. Přiznám se, že jsem této kauze příliš nevěnoval pozornost, i když jsem si povšimnul velkého billboardu na této budově s inzercí, že jde o prodej Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Domníval jsem se, že ÚZSVM bude postupovat svojí oblíbenou obálkovou metodou. Ani po mém osobním jednání na ÚZSVM v dubnu letošního roku s generální ředitelkou ÚZSVM Ing. Mgr. Arajmu a s námětkem ministra financí JUDr. Závodským (viz. Jak byl (náhodně) vybrán dražebník pro zpeněžování státního majetku) mě nenapadlo, že veřejná zakázka malého rozsahu na výběr dražebníka se bude týkat i prodeje dražbou tohoto bývalého kláštera za vyvolávací cenu 790 mil. Kč. Bylo to i větším překvapením, protože generální ředitelka Ing. Mgr. Arajmu se na zpeněžování majetku dražbou nedívala sympaticky. Asi ji o tomto způsobu prodeje přesvědčila ředitelka Odboru veřejných dražeb MMR (OVD MMR) Ing. Zdeňka Niklasová, která na ÚZSVM před vyhlášením této veřejné zakázky osobně jednala. Nakonec tuto dražbu století dostal její bývalý zaměstnavatel, dražebník RAK CZ. a.s.

„Zase ten kverulant Bureš a spol., zase ta Komora dražebníků ČR (KDČR), která nedá pokoj, typická dražební závist, prašivá konkurence, která jenom pomlouvá.“ Přiznám se, že jsem ani nezáviděl v případě jednoho z největších dražebníků v ČR, společnosti CLANROY, a.s. Stále vidím celé patro v paláci na Václavském náměstí se shrbenými dražebními a realitními makléři. Společnost CLANROY, a.s. také vyhrávala všechny dražební tendry a jejím dražebním majster štichem byla dražba Šporkova paláce v Hybernské ulici v Praze, v těsném sousedství draženého kláštera. Na první dražbu Šporkova paláce, při vyvolávací ceně 300 mil. Kč, která se konala den před Silvestrem 2011, dokonce byli zájemci zváni osobním kurýrem, který spolu s pozvánkou každému předal láhev pravého šampaňského.  Nakonec se sice podařilo prodat Šporkův palác za 190 mil. Kč, avšak CLANROY, a.s. skončil v prosinci 2013 v konkursu s věřiteli České dráhy, a.s., České lesy, s.p. aj. Na KDČR se obrátila i jedna AK zastupující Volksbank, která raději prodala svoji bankovní licenci v ČR a utekla nazpět do Rakouska, protože i ona je věřitelem bývalého dražebníka CLANROY, a.s.

Nedávno jsem hovořil s jedním právníkem. Když jsme rozebírali výše uvedenou kauzu prodeje pražského kláštera, tak mně demagogicky sdělil: „Dražba je nejtransparentnějším způsobem prodeje.“ Já jsem na to odpověděl: je i není. Záleží totiž na tom, v jakém (legislativním) režimu se dražba koná. Bohužel dražba kláštera se bude konat kamennou dražbou dle platného zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.), který je dlouhodobě „zabetonován“ ředitelkou OVD MMR Ing. Niklasovou, a to od jejího nastoupení na MMR do funkce ředitele v roce 2001, poté, co ukončila svoji pozici makléře dražeb ve společnosti RAK CZ, a.s.

Ano, jedná se o dražebníka, který již vyhlásil dražbu pražského kláštera na 30.09.2015 za vyvolávací cenu 790 mil. Kč. Zvídavě jsem se podíval do Obchodního rejstříku na tohoto dražebníka, který ani nemá koncesi na provádění nedobrovolných dražeb, což přece jenom deklaruje nejenom vyšší požadavek na základní kapitál (minimálně 5 mil. Kč), pojistku odpovědnosti (minimálně 30 mil. Kč), ale i vyšší stupeň „prověrky“ OVD MMR. V účetní závěrce RAK C Z, a.s. je uvedeno, že tento dražebník měl v roce 2013 vlastní kapitál mínus 1 835 000 Kč, v roce 2012 to bylo dokonce mínus 1 903 000 Kč. Účetní závěrka za rok 2014 zatím nebyla uveřejněna (26.8.2015).  I společnost CLANROY, a.s. vykazovala záporný vlastní kapitál. Před svým krachem to bylo dokonce rekordních mínus 10 mil. Kč.

Účetní data jsou jedna věc, dražební a realitní zkušenost je věc druhá. Akcionáři společnosti RAK CZ, a.s. jsou dle informací v Obchodním rejstříku dva nejvýznamnější činovníci Asociace realitních kanceláří, kde ing. Niklasová před svým ustanovením do funkce ředitelky OVD MMR byla obchodní ředitelkou.

Česká a moravská realitní a dražební kotlina je malá. Kde je však „jádro dražebního pudla“? Po krachu dražebníka CLANROY, a.s. KDČR vyzvala několik ministrů i náměstků MMR k urychlenému přijetí novely zákona o veřejných dražbách, aby aspoň tato novela garantovala finanční bezpečnost zejména pro navrhovatele dražeb. Totiž jádrem dražebního pudla je, že cena dosažená vydražením (prodej kláštera je odhadován i za 1 miliardu Kč) musí ze zákona přijít na účet dražebníka. Pokud někdo v té době podá (i třeba pouze šikanózní) insolvenční návrh, potom bude celá částka „zmrazena“. To není teorie. Právě to se stalo v případě krachu dražebníka CLANORY, a.s. věřiteli Volksbank. Přitom stačí tak málo. Dát do novely zákona ustanovení, že skládané dražební jistoty (v případě dražby kláštera je to 10 mil. Kč za každého dražitele, což může nějakou stovku mil Kč „hodit“) a úhrady cen dosažených vydražením nepatří do majetku dražebníka. V případě jakéhokoliv krachu dražebníka (ověřil jsem si to u několika insolvenčních správců), vždy budou dle platné legislativy všechny peněžní prostředky dražebníka zahrnuty do majetkové podstaty. A potom nechť si podá věřitel vylučovací žalobu.

Při mém osobním jednání na ÚZSVM v dubnu letošního roku, když jsem ani netušil, jaký dražební mrak se stahuje nad pražským klášterem, jsem navrhoval, aby byl státní majetek zpeněžován buď dražbou, dražebníkem ÚZSVM (bylo mně řečeno, že to nejde), nebo aukcí. Za současné legislativy je aukce (kamenná či elektronická) jediným bezpečným a transparentním způsobem prodeje majetku. V případě aukce je možné skládat jak aukční jistoty, tak i aukční cenu pouze na účet navrhovatele aukce. Organizátor aukce potom svoji odměnu pouze „nafakturuje“ navrhovateli aukce. Tímto způsobem postupuje např. Všeobecná zdravotní pojišťovna při prodeji svého nepotřebného nemovitého majetku. Bohužel jsem s tímto návrhem narazil jak u náměstka JUDr. Závodského, tak i u generální ředitelky Ing. Mgr. Arajmu a mám od té doby u nich „plot“. Mohu pouze spoléhat na ministra financí Ing. Babiše, že přece jenom bude konat s péčí řádného hospodáře.

RNDr. Jiří Bureše, Ph.D.

předseda KDČR