K transpozici směrnice 2014/17/EU o úvěrech na bydlení: Transparentní zpeněžování majetku dlužníků

S rostoucím počtem dlužníků dochází k nárůstu objemů prodejů jejich majetku při uspokojování pohledávek věřitelů. V současné době jsou využívány tyto základní metody „prodeje“:

1. Nucený prodej dlužníkem přes „spřátelené“ realitní kanceláře věřitele
2. Prodej dražbou dle exekučního řádu (zák.č. 120/2001 Sb. – ExŘ)
3. Prodej nedobrovolnou dražbou dle zákona o veřejných dražbách (zák.č. 26/2000 Sb. – ZVD)
4. Zpeněžení majetku dlužníka v insolvenci insolvenčním správcem dle insolvenčního zákona (zák.č. 182/2006 Sb.- IZ)

Další způsoby nabízí občanský zákoník (zák. č. 89/2012 – OZ), a to různé postupy uspokojení se věřitele, na základě vzájemné dohody, včetně dražeb konaných dle OZ. Tyto postupy začínají být využívány finančními institucemi, protože je zde nekompatibilita mezi OZ a ZVD.

ad 1.
Věřitel pod pohrůžkou dražby „doporučí“  realitní kancelář, která je prezentována jako subjekt, který je schopen dosáhnout maximálního zpeněžení majetku dlužníka. Bohužel realitní kanceláře mají spíše zájem na rychlém prodeji, popř. přeprodeji, což se odráží v nižší dosažené ceně.

ad 2., ad 3.
Prodeje veřejnou dražbou exponenciálně narůstají od roku 2000,  kdy nabyl účinnosti zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. – ZVD ) a exekuční řád ( zák.č. 120/2001 Sb. – ExŘ). Přesné statistiky draženého majetku existují pouze pro dražby konané dle ZVD, protože dle ZVD musí být informace o všech dražbách nemovitostí a movitého majetku uveřejněny na tzv. Centrální adrese (www.centralniadresa.cz), jejímž správcem je na základě usnesení vlády ČR od roku 2000 Česká pošta. Dle údajů zde uveřejněných se od roku 2000 do 31.12.2013 uskutečnilo téměř 44 000 dražeb s objemem draženého majetku přes 146 miliard Kč (viz příloha).

Počet dražeb a objem draženého majetku dle ExŘ není veřejně k dispozici, neexistuje totiž ze zákona povinnost uveřejňovat údaje o dražbách na Centrální adrese či obdobné úřední desce. Odhadujeme celkové počty a objem na desetinásobek výše uvedeného, tj celkem na půl milionu dražeb s objemem draženého majetku 1,5 bilionů Kč.

ad 4.
IZ posílil postavení zajištěného věřitele, mj. při volbě způsobu zpeněžení majetkové podstaty, kterou lze. zpeněžit:
a) veřejnou dražbou dle ZVD;
b) prodejem movitých věcí a nemovitostí podle Občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb. – OSŘ),
c) prodejem majetku mimo dražbu,

Principiálně je správné, že o způsobu prodeje majetku, kterým je zajištěna pohledávka věřitele, rozhodne sám zajištěný věřitel. Praxe je však složitější a odráží celou řadu i parciálních zájmů subjektů, kteří  bezprostředně rozhodují o způsobu zpeněžení a v tomto smyslu udělují pokyn insolvenčnímu správci. Ne vždy pokyn ke způsobu zpeněžení vede k transparentnímu prodeji majetku dlužníka, a to ani v případě prodeje veřejnou dražbou, kde velmi často dochází pletichám. Jediným účinným nástrojem eliminace pletich jsou elektronické dražby (e-dražby). Bohužel dlouhodobě byl odpor k zavedení e-dražeb do ZVD i ze strany vedení Odboru veřejných dražeb ministerstva pro místní rozvoj (OVD MMR) -  gestora ZVD. Avšak v lednu 2013 se podařilo doslova „za zády“ OVD MMR zavést do ZVD e-dražby  až „přílepkem“ v rámci novely OSŘ..

Tak např. v letošním roce bylo k 30.7.2014 na Centrální adrese evidováno celkem 1 560 dražeb, z toho pouze 319 bylo elektronických, což je cca 20%. Je škoda, že zajištění věřitelé zatím nevyužívají tento transparentní způsob zpeněžování ve větší míře. Faktem je, že z deseti portálů elektronických dražeb většina  z nich nesplňuje platnou legislativu (vyhl. č. 108/2014 Sb.) a výkon státního dozoru –  OVD MMR to neřeší.

Sociálně politická situace
Odhadujeme, že za minulých 13 let bylo dražbou postiženo cca 400 tisíc subjektů, v převážné většině fyzických osob.  Spravedlivé řešení vztahu věřitel dlužník vyžaduje v prvé řadě transparentní prodej majetků dlužníků. Osvědčeným nástrojem je veřejná dražba, kterou využívali již Římané při prodej majetku dlužníků. Avšak od samého počátku využívání dražeb byly a jsou dražby doprovázeny pletichami. Právě skutečnost, že majetek dlužníka není zpeněžen transparentně, je dlouhodobým nešvarem řešení vztahu věřitel – dlužník, což vede k permanentní kritice nejenom platné legislativy, ale i dražební praxe. Majetek dlužníků je prodáván pod cenou, zhruba na úrovni 15  až 45% znaleckých odhadů, dlužníci jsou potom v daleko menší míře oddluženi a i uspokojení věřitelů je nízké. Bohužel v mnoha případech ani věřitelé, resp. jejich zástupci, nemají zájem na transparentním prodeji majetku dlužníků, protože jde o zaměstnance těchto věřitelů, kteří mají své vlastní soukromé zájmy odlišné od zájmů svého zaměstnavatele. Navíc hlavním předmětem dražeb je bytový fond (zastavené byty a RD), což má i výrazné sociální dopady.

Návrh řešení:

 1. Změna legislativy
1.1. Sjednocení režimů veřejných dražeb konaných dle ZVD, ExŘ a OSŘ.
1.2. Nastavení kompatibility ZVD s Občanským zákoníkem.
1.3. Jednotná informační povinnost pro všechny dražebníky konající dražby dle ZVD, ExŔ a OSŘ.
1.4. Posílení elektronických dražeb, jako základního nástroje pro potírání pletich a transparentního zpeněžování majetku dlužníků.
1.5. Zavedení povinné certifikace dražebních portálů.

Dokumenty:

Statistika_dražeb_do_31_12_2013

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.
předseda KDČR