KDČR navrhuje do nového zákonu předražek

V posledních dnech se na  Komoru dražebníků ČR obrátilo několik stěžovatelů, že se jim nepodařilo dražit na elektronických dražbách. V jednom případě máme podezření, že elektronický dražební systém má speciální funkci umožňující blokaci konkrétní IP adresy „iniciativního dražitele“. Postup byl údajně takový, že se budoucí vydražitel domluvil s dražebníkem, v jeho sídle činil podání a dražebník „vyblokoval“ tohoto „konkurenta“.

Pojmy předražek a předražitel zavedl císařský exekuční řád (Exekuční řád 79/1896 Ř. z. ze dne 27.5.1896, který platil až do roku 1951), který mj. i zavedl institut nucené (nedobrovolné) dražby, jako nástroj exekuce, a to v Oddíle druhém – Exekuce pro pohledávky peněžité, pododdělení třetí O dražbě nucené. V § 133 a násl. se potom stanovují procesní náležitosti a vlastní provedení dražby, včetně tzv. podmínek dražebních, které  představují z našeho pohledu podstatné náležitosti dražební vyhlášky, protože tyto podmínky mají obsahovat (viz  § 146):

  • zřetelné označení nemovitosti s krátkým uvedením příslušenstva, které s ní dražbou prodáno býti má, a při dražbě podílů nemovitostních též, jak veliký je podíl;
  • ustanovení o způsobu a o výši jistoty (vadia), kterou podavatelé mají podati;
  • označení služebností, výměnků a jiných břemen k hypotékám nenáležejících, které vydražitel musí převzíti bez započtení do podání nejvyššího;
  • podání nejmenší;
  • ustanovení o tom, jak podání nejvyšší má býti zapraveno;
  • čas, kterým přecházejí nebezpečenství, užitky a břemena;
  • ustanovení o čase a o podmínkách, kdy a za kterých nemovitost bude odevzdána vydražiteli a jeho vlastnické právo do knih vloženo.

Průběh dražby vedl soudce, který byl oprávněn „učiniti všechna opatření, jichž třeba, aby pokoj a pořádek byl zachován, jakož i aby byly zamezeny nedovolené úmluvy, zastrašování a jinaká kažení nabídek, a je způsobem donucovacím, třeba-li toho, také s podporou orgánů bezpečnostních vykonati“. Jak je vidět, už tehdy se pletichařilo. Dražba se zahajovala vyvoláním, kde byly k žádosti o dražbě přečteny i dražební podmínky. Potom soudce oznámil údaje o právech a závazcích, které váznou na dražené nemovitosti (viz podrobně § 178) a podal vysvětlení, pokud byl o to požádán.  Potom následovala výzva, aby účastníci dražby činili svá podání, která však mohla být učiněna až po uplynutí půl hodiny po „čase, který za počátek stání byl ustanoven“ ( viz § 179).  Dražilo se, dokud účastníci dražby činily vyšší podání, kde na žádost dražitelů mohl soudce poskytnout krátkou lhůtu na rozmyšlenou. Dražba byla ukončena, pokud přes dvojí výzvu učiněnou v pěti minutách po vyzvání druhém nebylo již učiněno podání vyšší, kde na tuto skutečnost byl povinen soudce přítomné upozornit (viz § 181). Po uplynutí pěti minut soudce ještě jednou zopakoval poslední podání a udělil příklep. Po ukončení dražby soudce poučil účastníky dražby a ostatní přítomné osoby o důvodech, při kterých lze podat odpor proti udělenému příklepu a otázal se přítomných, zdali někdo odpor vznáší.  Odpor proti příklepu bylo možné podat pouze do ukončení dražby (dražebního stání), kde se již po vyhotovení protokolu o provedené dražbě k odporu nepřihlíželo (viz § 182). Příklep byl udělen dražiteli, který podal nejvyšší platnou nabídku, což bylo provedeno formou vyhlášení usnesení soudu (§ 183). Toto usnesení muselo být doručeno dlužníkovi, navrhovateli dražby – dražebnímu (vymáhajícímu) věřiteli a vydražiteli do osmi dnů po provedené dražbě (dražebním stání). V tomto usnesení (protokolu o provedené dražbě) muselo být kromě specifikace předmětu dražby a ceny dosažené vydražením uvedena lhůta pro podání „předražkův“  a nejmenší obnos „dopuštěného předražku“. Jinými slovy exekuční řád umožňoval, aby i po skončení dražby mohl kdokoliv podat „vyšší podání“ – tj. předražek, jehož minimální výše a lhůta pro jeho podání na soud byly stanoveny usnesením soudu. V případě, že se tak stalo, potom „může dražba předražkem učiněna býti neúčinnou“.

O předražku

§ 195

       Jestliže podání nejvyšší, za které byl udělen příklep, nedosahuje tří čtvrtin odhadní ceny nemovitosti a příslušenstva, může dražba předražkem učiněna býti neúčinnou.

       K takovému předražku budiž přihlédáno, není-li proti předražiteli žádné překážky, která by jej z podávání v dražebním stání vylučovala, a prohlásí-li předražitel, že jest ochoten zapraviti cenu, která dřívější podání nejvyšší alespoň o čtvrtý díl převyšuje, a splniti dražební podmínky pro dřívější dražbu stanovené.

§ 196

       Předražek budiž na soud exekuční vznesen ve čtrnácti dnech po tom, co příklep byl prohlášen (§ 183 odstavec 3 a 5). Zároveň budiž soudu prokázáno, že předražitel tím zajistil čtvrtý díl kupní ceny jím nabízené, že u soudu neb u notáře složil hotové peníze nebo tuzemské papíry cenné, které hodí se k jistotě soudní.

       Předražek nemůže býti odvolán.

Soud informoval vydražitele o každém podaném předražku, který byl podán ve lhůtě 14 dnů po prohlášení příklepu, kde ve lhůtě 3 dnů po oznámení o podaném předražku, pokud zvýšil vydražitel svoji původní nabídku na úroveň nejvyššího podaného předražku, potom podání tohoto předražku bylo zamítnuto. Předražek musel být složen u soudu nebo do notářské úschovy. Po vypršení lhůty dle § 198 soud usnesením určil, zda podané předražky se přijímají, kde vydražitelem se stal ten z předražitelů, který podal nejvyšší předražek. V případě jejich rovnosti rozhodovalo tzv. „předstižení“ (§ 198). Předražitel, jehož předražek byl přijat, se pokládal ode dne příklepu za vydražitele a musel splnit všechny závazky vydražitele. Od udělení příklepu měl také nárok na všechny užitky, které ode dne příklepu náležely vydražiteli podle zákona nebo podle podmínek dražebních. Soud vrátil složené dražební jistoty a předražky neprodleně, a to spolu s příslušenstvím (úroky aj.).

Návrh nového zákona o veřejných dražbách s předražkem byl zaslán na MMR a je k dispozici zde: Navrh_novy_ZVD_KDCR_(19-08-2019)_předražek

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *