V horkému létu probíhaly v Konkursních novinách diskuze na téma oddlužení a novely insolvenčního zákona. Mé špatné já by si mohlo pomyslet: „Škoda, že nejsem mladší, to bych šel do oddlužené.“ I statistika, kterou předložila JUDr. Jarmila Veselá v článku „Oddlužení je svými výsledku výkladní skříní soudních řízení, Je změna nutná?“ (KN č. 7/2018), to potvrzuje. Při průměrné výši pohledávky 660 tis. Kč a „úspěchu“ 50%-ního vymožení, by mně mohlo zůstat 330 tis. Kč. Ne každý ovšem na to má náturu.
Jsem stále fascinován tou propastí mezi teorií a praxí. Možná i tím, že jsem byl vědeckým pracovníkem na bývalém Ekonomickém ústavu ČSAV a nyní již 18 let zpeněžovatelem majetku dlužníků. Vzpomínám si na jednu z prvních mých dražeb – nedostavěný rodinný dům s přepychovým vybavením, mj. kompletní přístrojovou řadou Miele. Po prvním mém setkání si dlužník, vlastně úpadce, vše rozmyslel, možná mu někdo poradil. Najednou místo pračky Miele se objevila stará pračka atd. Po vyhlášení dražby těchto movitých věcí ani úpadce neumožnil jejich prohlídku. Nakonec po několikeré opakované dražbě si tyto věci koupil „investor“. Zjistil jsem to, až po čase, když se dražil spoluvlastnický podíl. Pračka Miele se vrátila na původní místo a opět se objevil „investor“, který se ani nepotřeboval seznámit s předmětem dražby. To byl rok 2002, rok „insolvenčního parního stroje“ (viz též další článek v KN č. 7/2018 JUDr. Ing. Zdeněk Strnad, Ph.D., MPA „Insolvence zítřka: ze století páry do století elektřiny“).
Parafrázuji výrok shora uvedené JUDr. Jarmily Veselé, že hodně dlužníků vstoupilo a věří oddlužení. Taky na to vznikl rozsáhlý business. Inzerce „Zbavíme Vás dluhů“, „Nový začátek“, „Osobní bankrot do 48 hodin“, „Nejlepší oddlužení nyní zdarma a on line“ je stále na Internetu. Přestože novela insolvenčního zákona od 01.07.2017 měla omezit tyto „vinkláře“, osobně se stále setkávám s pokoutními „insolvenčními specialisty“. Dokonce trestní oznámení, které v této věci podala naše Komora dražebníků ČR na jednu osobu, která navíc podávala za dlužníky žaloby, zastupoval je v soudních řízeních aj., Policie ČR odložila.
Avšak vraťme se k našemu titulku – zpeněžování majetku dlužníků, kterým soud povolil oddlužení. Prvním důsledkem výše uvedeného „vinklářství“ je to, že dlužník většinou vůbec neví, že součástí oddlužení bude prodej jeho nemovitého majetku nebo bude zpeněžen jeho družstevní byt. V případě, že nás insolvenční správce pověří zpeněžit takovýto majetek, je dlužník nemile překvapen, cítí se ošizen, vždyť on splácí. Vše je podvod a na insolvenčního správce si bude stěžovat nebo podá žalobu.
Uvedu konkrétní příklad. Insolvenční správce zjistil, že při podání návrhu na oddlužení dlužník neuvedl, že je „vlastníkem družstevního bytu“. Protože předmětem zpeněžení byl členský podíl na právech a povinnostech v bytovém družstvu, se kterým je spojeno i právo nájmu bytové jednotky, což většinou nelze provést veřejnou dražbou, byla zvolena elektronická aukce. „Vlastník“ tohoto bytu rezolutně odmítl prohlídku bytu soudním znalcem za účelem zjištění ceny v místě a čase obvyklé. Přestože většina soudních znalců nechce provést „odhad přes plot“, podařilo se nám nalézt soudního znalce, který postupoval s využitím dostupných informací. „Vlastník“ neumožnil zájemcům o účast v aukci ani prohlídku bytu. Naštěstí se zde objevil investor, který skupuje družstevní byty v dané lokalitě a má své know – how. Aukce nakonec dopadla úspěšně, aukční cena převýšila cenu stanovenou znalcem.
Kromě neumožnění prohlídek dlužníkem, je i problémem nevyklizení nemovitostí, které dlužník opustil, což je ta lepší varianta. Přikládám aktuální foto interiéru zpeněžované vily na Hané:
Jen „realitní specialisté“ kupují nemovitosti bez jejich prohlídky, i s dlužníky, ale musí to být za „slušné“ ceny.
Ano, jsme v období páry, kdy pod kotel přikládají nejrůznější překupníci, kterým výše uvedený stav vyhovuje. Čím dále více tyto nevyklizené nemovitosti skupují a po jejich vyčištění (někdy i od dlužníka) je prodávají za několikanásobek nákupní ceny. A to vše na úkor věřitelů, protože dlužníka se to netýká, plní svůj plán oddlužení.
RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva Komory dražebníků ČR
Na Komoru dražebníků České republiky (KDČR) se obracejí insolvenční správci a likvidátoři s dotazem, jak nejlépe zpeněžit majetek dlužníků či subjektů v likvidaci. Často mají zkušenost, že i na pokyn zajištěného věřitele musí zpeněžovat majetek způsobem, kde se jim nezdají smluvně zakotvené náklady.
Špatná legislativa, politický nezájem na transparentním zpeněžování zejména majetku dlužníků, lobbing největších realitních kanceláří vedl k tomu, že v roce 2017 bylo dosaženo absolutní historické minimum počtu konání dražeb. Meziroční pokles je téměř o 24%.
Přestože objem draženého majetku loni narostl téměř na 5,6 miliardy Kč, objem vydraženého majetku se meziročně snížil na 2,6 miliardy Kč, s meziročním poklesem 6,5%. I výtěžnost dražeb se snížila, a to na necelých 47%.
