Anketní otázka Konkursních novin: „Co by v návrhu nového zákona o veřejných dražbách mělo být, popřípadě co by v něm nemělo chybět?”

Je sympatické, že Konkursní noviny (KN) jsou i médiem pro dražebníky. V posledních dvou číslech se objevily články týkající se veřejných dražeb.  V KN 3/2018 vyšel i rozhovor s vedoucí Oddělení veřejných dražeb MMR Ing. Zdeňkou Niklasovou. Samozřejmě mně to nedalo, abych aspoň něco nenapsal, i když mám pocit, že je to boj s větrnými mlýny.

Od roku 2000, účinnosti zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.), je to již třetí pokus o vytvoření nového zákona. Ani jeden nevyšel. Maximálně externí advokátní kanceláře, které to dostaly ke zpracování, vytvořily pouze věcný záměr. Samozřejmě to nedělaly zadarmo. Nikdy se návrh nového zákona nedostal do podoby paragrafovaného znění. Ani platný legislativní plán MMR s ničím takovým pro rok 2018 nepočítá. MMR má pouze předložit v září 2018 Vládě ČR zákon o realitním zprostředkování: Předpokládaná účinnost má být až za další rok –  v září 2019. Pokud se nepodařilo MMR ani za 3 roky předložit novelu platného zákona o veřejných dražbách, ke kterému by neměly zcela zásadní výhrady Legislativní rada vlády, ministerstvo spravedlnosti i dražební veřejnost, osobně nevěřím, že se vůbec nového zákona dožiji. Jako dražebníci a organizátoři aukcí můžeme být vlastně v klidu, protože minimálně 2 roky se nic v této oblasti nezmění (mám na mysli zákon o realitním zprostředkování, který by mohl upravit konání aukcí). Domnívám se, že by zcela stačila novela platného zákona o veřejných dražbách, která by zejména odstranila nekompatibilitu s občanským zákoníkem (já na tuto skutečnost upozorňuji již od roku 2014). Jsem přesvědčen, že insolvenční dražby nemohou být dražbami dobrovolnými. Další slabinou je nemožnost realizace práva zajištěného věřitele pro zpeněžení zástavy dražbou. Ostudou vedení Odboru veřejných dražeb, dnes již pouze Oddělení, je, že není možné využívat pro plnění informačních povinností elektronické formuláře. Bohužel vše je o lidech a o skutečném zájmu prosadit dražbu jako transparentní způsob zpeněžení zejména majetku dlužníků. To stále není v pozornosti našich politiků.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda představenstva KDČR

Rozhovor s RNDr. Jiřím Burešem, Ph.D. v Konkursních novinách

V Konkursních novinách č. 2/2018 (KN) vyšel rozhovor s předsedou naší Komory. Děkujeme redakci KN za možnost prezentace tohoto článku na stránkách našeho webu. Předpokládáme, že by mohl tento rozhovor vzbudit zcela zásadní diskuzi k novele zákona o veřejných dražbách (ZVD), která se připravuje již několik let. Přivítáme i náměty k novele ZVD, které zveřejníme na našem webu.

ROZHOVOR

 

Jaký byl dražební rok 2017?

Na otázku jaký byl dražební rok 2017, lze odpovědět jedním slovem: nejhorší. Od roku 2000, účinnosti zákona o veřejných dražbách, se loni konalo historicky nejméně dražeb.

Stejně jako loni, i letos se mně nechtělo udělat analýzu dražebního trhu za rok 2017. Tušil jsem, že negativní trend poklesu se dále prohloubí, mj. i v důsledku dlouhodobé neefektivnosti vedení bývalého Odboru veřejných dražeb Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), jmenovitě její ředitelky Ing. Zdeňky Niklasové. Určitým zadostiučiněním může být, že Legislativní rada ČR vlády loni v únoru odmítla předloženou novelu zákona o veřejných dražbách. Možná i to bylo důvodem, že v současné době již na MMR existuje pouze Oddělení veřejných dražeb.  Bohužel pod vedením té samé osoby.

Špatná legislativa, politický nezájem na transparentním zpeněžování zejména majetku dlužníků, lobbing největších realitních kanceláří vedl k tomu, že v roce 2017 bylo dosaženo absolutní historické minimum počtu konání dražeb. Meziroční pokles je téměř o 24%.

Další negativní skutečností je, že poklesl i počet elektronických dražeb. Loni se téměř polovina všech dražeb konala jako kamenná dražba, kde jen velmi obtížně lze eliminovat pleticháře. Možná i to je důvodem, že i po 4 letech možnosti konání e-dražeb, není o ně větší zájem.

Přestože objem draženého majetku loni narostl téměř na 5,6 miliardy Kč, objem vydraženého majetku se meziročně snížil na 2,6 miliardy Kč, s meziročním poklesem 6,5%. I výtěžnost dražeb se snížila, a to na necelých 47%.

Co je příčinou toho, že za 18 let platnosti zákona o veřejných dražbách bylo v roce 2017 uskutečněno absolutně nejméně dražeb, a to pouhých 2044? První skutečností je, že náklady na dražbu jsou stále vysoké. Je zde povinnost dražebníka uveřejnit dražební dokumenty na tzv. Centrální adrese (www.centrali-adresa.cz) , kterou provozuje bez jakéhokoliv výběrového řízení již osmnáct let Česká pošta, s.p. Spolu s povinností zajistit vždy dvě prohlídky dražených nemovitostí, nutnost inzerce a další náklady, dražebník vydá cca 10 000 Kč jenom na zajištění těchto svých povinností. Protože je často nucen provádět dražby s nejnižším podáním na úrovni odhadu, v prvním kole se nevydraží. Mj. je vidět ze statistiky, že dlouhodobě jsou odhady znalců cca dvojnásobně nadhodnoceny.

Z důvodu snížení nákladů a možnosti urychlit transparentní zpeněžování, stále více dražebníků organizuje aukce. Ušetří jak za poplatky České poště, s.p., tak i za povinnost zabezpečit dvě prohlídky. Konají se pouze dle zájmu a v případě veřejně přístupných předmětů aukce (např. pozemky) se tyto prohlídky nekonají.

Dalším důvodem toho, že dražby, a to zejména elektronické, nejsou „oblíbeny“, jsou pletichy, které bohužel každé zpeněžování majetku doprovází. Mimochodem za První republiky bylo považováno za pletichařeni i to, když někdo „výhodně“ v dražbě nakoupil a s nepřiměřeným ziskem obratem dále prodal.  Proto možná je tak v oblibě prodej zástav některými bankami prostřednictvím realitní kanceláře (RK). Na naši otázku, jak mají zajištěno, že RK prodala zástavu za maximální cenu, jsme dostali odpověď „NO COMMENT“.

Tak nakonec ještě kompletní statistika, která dokumentuje skutečnost, že se dražbám u nás nedaří.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR