MMR předložilo Vládě ČR novelu zákona o veřejných dražbách

ObalkaMinisterstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) předložilo Vládě ČR novelu zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách (ZVD), která vzešla z mezirezortního připomínkového řízení (Novela - Navrhovane_ZVD).  Navrhované změny v Novele fakticky nic neřeší, i když některé jsou pro dražebníky příjemné (např. možnost vybírat odměnu dražebníka i v případě dražeb nemovitých věcí). K Novele byla spousta i zásadních připomínek, které v mnoha případech byly shodné s  námitkami Komory dražebníků ČR (KDČR). Bohužel se MMR s většinou z nich vypořádalo tak, že „Vysvětleno, vysvětlení přijato“, což i stačilo předkladateli námitky. Jedinou výjimkou bylo Ministerstvo spravedlnosti (MS), které podalo zcela zásadní námitku, týkající se nekompatibility novely s občanským zákoníkem. MMR tuto zcela zásadní námitku, podanou klíčovým ministerstvo v oblasti legislativy, nevypořádalo.  V předkládající zprávě Vládě ČR je uvedeno:

„Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že § 1771 občanského zákoníku upravuje uzavření smlouvy při dražbě jinak, než jak je tomu v zákoně, čímž se podle jeho názoru neodůvodněně zakládají co do důsledků pro aplikační praxi nevhodné a nejasné odchylky od úpravy obsažené v občanském zákoníku. Uvedený stav považuje Ministerstvo spravedlnosti za nevhodný a požaduje ze zákona o veřejných dražbách vypustit veškeré neodůvodněné odchylky od občanského zákoníku a koncepci zákona v co nejširší míře založit na subsidiaritě občanského zákoníku k zákonu o veřejných dražbách.“   

MMR se však brání klasickým úřednickým postojem:

„Tato připomínka podle předkladatele zasahuje mimo obsahový rámec navrhované novely. Aby bylo možné této připomínce vyhovět, bylo by nutné změnit celou koncepci zákona o veřejných dražbách, což by bylo novelou zákona obtížně proveditelné. Veřejná dražba podle zákona o veřejných dražbách je zvláštním postupem sui generis. Nabytí věcí ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách je přechodem vlastnického práva a dochází k němu příklepem (zápis do katastru nemovitostí je pouze deklaratorní), což společně s dalšími instituty tvoří specifický charakter veřejné dražby, přináší účastníkům veřejné dražby větší jistotu a činí veřejnou dražbu atraktivní. Názor předkladatele také potvrzuje stávající praxe, kdy jsou přechody vlastnictví na základě udělení příklepu katastrálními úřady bez problémů zapisovány.“

Na nekompatibilitu  ZVD s občanským zákoníkem KDČR poukazovala téměř tři roky, a to i jako člen pracovní komise pro Novelu (byla ustanovena v dubnu 2014). Novela je výsledkem cca dva a půl roční práce této komise, jejíž předsedou byla současná ředitelka Odboru veřejných dražeb a realitní činnosti Ing. Zdeňka Niklasová. KDČR cca po jednoročním působení v této komisi rezignovala.

Bohužel MMR ani nemá pravdu v tom, že přechod vlastnického práva dle ZVD potvrzuje stávající praxe, „ kdy jsou přechody vlastnictví na základě udělení příklepu katastrálními úřady bez problémů zapisovány.“  Je vidět, že MMR vůbec nezná praxi provádění veřejných dražeb. Dražebník sice je povinen zaslat na katastr potvrzení o nabytí vlastnictví, ale katastr tento dokument dražebníkovi vrací s tím, že dražebník není účastníkem řízení a zápis vlastnického práva musí být proveden tak,  jako v ostatních případech, a to podáním návrhu na vklad vlastnického práva.

RNDr. Jiří Bureš, Ph.D., předseda KDČR