Dotazníky nejenom pro dražebníky

MMR uveřejnilo na svých webových stránkách Dotazník pro dražebníky k novele zákona o veřejných dražbách. Komora dražebníků se inspirovala tímto postupem a uveřejnila na svém facebooku svůj vlastní Dotazník pro dražebníky. Tento dotazník je zaměřen na hodnocení činnosti Odboru veřejných dražeb MMR, který vykonává státní dozor v této oblasti. Protože dotazník pro dražebníky k novele zákona o veřejných dražbách má být ukončen, dovolujeme si ho prezentovat v textové podobě, abychom dokumentovali, které zcela zásadní problémy vidí  MMR v oblasti novely tohoto zákona.

Dotazník pro dražebníky k novele zákona o veřejných dražbách

1. V současnosti je dražebník provádějící nedobrovolné dražby povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu s pojistným plněním ve výši alespoň 35 000 000 Kč. Myslíte si, že je třeba tento limit upravit?

  • ano, limit bych zvýšil
  • ano, limit bych snížil alespoň na 20 000 000 Kč
  • ano, limit bych snížil alespoň na 10 000 000 Kč
  • ne, limit považuji za vyhovující

2. V současnosti je u dražeb nemovitostí třeba uveřejnit dražební vyhlášku na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se nemovitost nachází, nebo ji doručit se žádostí o její uveřejnění na úřední desce a současně v periodickém tisku určeném pro území územního samosprávného celku, v jehož obvodu se nemovitost nachází, uveřejnit alespoň základní údaje o konané veřejné dražbě. Myslíte si, že by bylo vhodné tuto povinnost upravit?

  • ano
  • ne

3. Chybí

4. U některých předmětů dražby nyní zákon stanovuje povinnost zjistit jeho cenu posudkem znalce, u ostatních postačuje odhad ceny v místě a čase obvyklé. Měl by podle vás mít dražebník možnost sám rozhodnout o tom, který způsob ocenění předmětu dražby použije, a to bez ohledu na povahu předmětu dražby?

  • ano
  • ne, stávající znění § 13 odst. 1 považuji za vyhovující

5. Konec lhůty pro složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka nebo ve formě bankovní záruky může být v současnosti stanoven i na okamžik dřívější, než je zahájení dražby. U ostatních způsobů končí lhůta až samotným zahájením dražby. Měl by mít dražebník možnost omezit konec této lhůty na okamžik předcházející zahájení dražby u všech možných způsobů složení dražební jistoty?

  • ano, konec lhůty omezit šestnáctou hodinou pracovního dne předcházejícího dni konání dražby pro všechny možné způsoby složení dražební jistoty
  • ano, zrušit omezení šestnáctou hodinou předcházejícího pracovního dne a ponechat stanovení konce lhůty pro všechny možné způsoby složení dražební jistoty na vůli dražebníka; konec lhůty pro složení dražební jistoty však nesmí být dříve než 48 hodin před zahájením dražby
  • ne, stávající úprava je vyhovující

6. Pokud nejnižší podání přesahuje 1 000 000 Kč nebo jde-li o nemovitost, podnik nebo jeho organizační složku, musí být v současnosti umožněna účastníkům dražby prohlídka předmětu dražby alespoň ve dvou termínech uvedených v dražební vyhlášce, které nesmí být stanoveny na stejný den; u ostatních předmětů dražby musí být umožněna alespoň jedna prohlídka předmětu dražby. Myslíte si, že je třeba zákonem stanovený počet prohlídek předmětu dražby upravit?

  • ano, alespoň dva termíny prohlídek by měly být stanoveny pro všechny dražby bez ohledu na výši nejnižšího podání a povahu předmětu dražby
  • ano, počet termínů prohlídek by měl být snížen alespoň na jeden, a to bez ohledu na výši nejnižšího podání a povahu předmětu dražby
  • ne, považuji ustanovení § 15 ZVD za vyhovující

7. Ze současného znění zákona o veřejných dražbách nevyplývá zcela jednoznačně, zda je možné provádět pouze jednu, nebo více opakovaných dražeb. Kolikrát by dle vašeho názoru mělo být možné konat opakovanou dražbu?

  • pouze jedenkrát
  • maximálně dvakrát
  • maximálně třikrát

8. V současnosti je povinné k protokolu o veřejné dražbě přikládat podepsaný stejnopis dražební vyhlášky a jeho případné dodatky. Představuje pro vás tato povinnost významnou zátěž?

  • ano, považuji to za zbytečné a nákladné
  • ne, tato povinnost mně nijak zvlášť nevadí

9. V případě dražeb dobrovolných je v současnosti vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 200 000 Kč ihned po skončení dražby, cenu do 500 000 Kč do 10 dnů ode dne skončení dražby a cenu vyšší než 500 000 Kč ve lhůtě, která je stanovena v dražební vyhlášce a která nesmí být kratší než 10 dnů ode dne skončení dražby a v případě dražby zahájené na návrh správce konkursní podstaty (insolvenčního správce) musí být mezi 30 a 90 dny ode dne skončení dražby. Myslíte si, že by tato pravidla pro doplacení ceny dosažené vydražením měla být upravena?

  • ano, odstupňování sice ponechat, ale upravit – zvýšit částky a prodloužit lhůty
  • ano, odstupňování zrušit a ponechat délku lhůty zcela na uvážení dražebníka např. v rámci rozmezí 10 – 120 dnů (lhůtu/lhůty uvést v dražební vyhlášce)
  • ne, současná pravidla považuji za vyhovující

10. V případě dražeb nedobrovolných je v současnosti vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 10 dnů ode dne skončení dražby a cenu vyšší než 5 000 000 Kč pak do 30 dnů od skončení dražby. Myslíte si, že by tato pravidla pro doplacení ceny dosažené vydražením měla být upravena?

  • ano, odstupňování sice ponechat, ale prodloužit lhůty
  • ano, odstupňování zrušit a ponechat délku lhůty zcela na uvážení dražebníka např. v rámci rozmezí 10 – 120 dnů (lhůtu/lhůty uvést v dražební vyhlášce)
  • ne, současná pravidla považuji za vyhovující

11. Sjednotili byste pravidla pro doplacení ceny dosažené vydražením pro dražby dobrovolné i nedobrovolné?

  • ano
  • ne

12. Pokud nejnižší podání u nedobrovolné dražby přesahuje 1 000 000 Kč, musí být v současnosti průběh dražby osvědčen notářským zápisem. Považujete tento limit za vyhovující?

  • ano
  • ne

13. Jakou výši nejnižšího podání u nedobrovolné dražby pro povinné osvědčení průběhu dražby notářským zápisem preferujete?

  • méně než 1 000 000 Kč
  • 3 000 000 Kč
  • 5 000 000 Kč