Podílíte se také na přípravě novely zákona o veřejných dražbách? Odpověď na dotaz z Konkurzních novin

Jako dražební mohykán (místopředseda, později předseda České asociace dražebníků (ČAD), nyní předseda Komory dražebníků ČR – KDČR), který byl poprvé na MMR již na podzim v roce 2000, půl roku po účinnosti zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. – ZVD), mám dlouholeté zkušenosti s přípravami mnoha novel tohoto zákona. Zažil jsem řadu setkání dražebníků, pracovních komisí či skupin organizovaných MMR, dokonce i výjezdní zasedání v Klánovicích s pohoštěním. Jediným výsledkem byla technická novela ZVD přijetím zák č.  315/2006 Sb.,  s účinností 1.9.2006. Po nastoupení současné ředitelky Odboru veřejných dražeb MMR ing. Zdeňky Niklasové v červnu 2007  jsem doufal, že se práce na novele ZVD opět rozeběhnou a dotáhne se naše snažení, zejména pak zavedení „anti pletichářských nástrojů“ a  e-dražeb do ZVD.  Od roku 2008 se konala pravidelná setkání vybraných dražebníků se zástupci MMR, s cílem formulovat základní principy novely ZVD. Protože nakonec jsme po dvou letech zjistili, že šlo pouze o jakousi hru ze strany MMR, které nedalo novelu ZVD ani do legislativního plánu, tedy vůbec s ní nepočítalo, dospěli jsme na ČAD k názoru, že se jedná pouze o plýtvání našeho času, i když úředníkům to nevadilo, bylo to v pracovní době a jsou placeni z našich daní.  Nakonec se nám to potvrdilo, protože zásadní novela, která implementovala e-dražby do ZVD, přišla mimo MMR, a to  poslaneckou iniciativou formou tzv. přílepku k novele občanského soudního řádu (OSŘ)  s účinností od 1.1.2013. V roce 2013 jsem osobně jednal s tehdejším předsedou Legislativního výboru PS ve věci nutnosti novely ZVD v souvislosti s přijetím nového Občanského zákoníku. I zde MMR zaspalo a na základě osobní iniciativy ing. Zdeňky Niklasové na jednání Ústavně právního výboru PS v květnu 2013, kde jsem byl i přítomen, byla domluvena další dílčí novela ZVD, která jenom rozvolnila podmínky pro provádění e-dražeb a zmocnila MMR k přijetí prováděcí vyhlášky k e-dražbám. Základní rozpory s novým občanským zákoníkem (OZ) a potřeby dražebního trhu zde nebyly řešeny. Další nadějí dražebníků bylo jmenování Mgr. Věry Jourové ministryní MMR v lednu 2014. Osobně jsem ministryni informoval o nutnosti novely ZVD a ona tento apel předala tehdejšímu náměstkovi MMR  Ing. Jiřímu Houdkovi. Došlo k několika jednáním s tímto náměstkem a výsledkem bylo (světe div se) ustanovení Pracovní skupiny pro novelizaci ZVD. Předsedkyní této Skupiny byla jmenována Ing. Zdeňka Niklasová, která si potom nechala od tohoto náměstka „posvětit“ nejenom Statut, který jsme kritizovali (jednání i informace ze Skupiny jsou neveřejné), ale i řadu nekompetentních členů (zástupce ANET – Asociace nezávislých expertů (www.aneex.cz), European Council od Real Estates (www.cepi-cei.eu), JH Partners, s.r.o. (www.vasmajetek.cz), avšak loajálních této předsedkyni. Není divu, že po mých „historických zkušenostech“ jsem přenechal místo zástupce v této Skupině členu představenstva KDČR Kamilu Stupkovi, aby jako dlouholetý a úspěšný dražebník z Ústí nad Labem si taky užil „ministerského vzduchu“. Komise a ředitelé odborů zůstávají, ministři a jejich náměstci odcházejí (na MMR je současná ministryně MMR ing. Karla Šlechtová již 15. ministrem od roku 2000, průměrná životnost ministra MMR je tedy cca 1 rok, náměstků zhruba poloviční). V listopadu 2014 skončil náměstek ing. Jiří Houdek a vystřídal ho náměstek Ing. Ondřej Votruba, který velmi podporoval aktivity KDČR, ale v březnu 2015 skončil. Dne 29.5.2015 byl do funkce náměstka ministryně MMR pro veřejné investování, kam patří i veřejné dražby, jmenován JUDr. Jan Blecha. Představenstvo KDČR rozhodlo, že se již práce výše uvedené Skupiny nebude účastnit, protože za rok její činnosti nic z ní kloudného nevypadlo.  Představenstvo KDČR se tak ztotožnila s mojí zkušeností, že po dobu „kralování dražební carevny“ není na MMR ochota k zásadní novele ZVD.  Ing. Zdeňka Niklasová bohužel (chápu ji, protože je bývalou obchodní ředitelkou Asociace realitních kanceláří), prosazuje spíše zájmy realitních kanceláří, než dražebníků. KDČR bude dále pokračovat v jednáních s poslanci, senátory a lídry politických stran, aby novela ZVD dostala politickou podporu. Bohužel v praxi začíná odklon od dražeb konaných dle ZVD, začínají být prováděny dle OZ (viz např. Prodej-dražbou.cz) nebo jsou nahrazovány aukcemi (např. Prodej-aukcí.cz).

Co byste ve stávajícím zákoně chtěl změnit?“  

Jak bylo výše podrobně uvedeno, po více než roční činnosti na MMR Skupiny pro novelu ZVD nebyly formulovány základní principy této novely ZVD, které by zejména zabezpečily transparentní zpeněžování majetků dlužníků a rozvoj dražebního trhu. Provádění veřejných dražeb dosáhlo v roce 2014 nejnižších hodnot od účinnosti ZVD 1.5.2000. Nedochází k rozvoji e-dražeb (podíl pouhých 20%), stále více se využívají „mimodražební“ metody zpeněžování majetku dlužníků. ČR je i povinna do února 2016 implementovat tzv. Hypoteční směrnici EU, která klade požadavek i na transparentní zpeněžování majetků dlužníků, což se bohužel v ČR často neděje. KDČR eviduje nárůst stížností dlužníků na zpeněžování majetku „pod cenou“. KDČR pro získání politické podpory novele ZVD zformulovala tyto základní principy:

1. Kompatibilita ZVD s ostatními právními předpisy: ZVD není v souladu a dokonce je i v rozporu s některými již platnými právními normami.   Jedná se zejména o zák. č. 254/2004 Sb., o omezení paleb v hotovosti, zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zák. č. 256/2013 Sb., katastrální zákon.

2. Implementace nástrojů proti pletichám a finančním podvodům: ZVD nemá žádné nástroje pro eliminaci pletich (vyjme e-dražeb, které jsou „pomlouvány“ pracovníky MMR, že umožňují pletichy ze strany dražebníků či provozovatelů těchto systémů, dokonce údajně je šířena i zpráva, že žádný z provozovaných elektronických dražebních systémů nesplňuje platnou legislativu). Do ZVD je třeba implementovat i opatření ke zvýšení bezpečnosti finančních operací na dražbě.

3. Vymezení dobrovolných a nedobrovolných dražeb:

Dle ZVD se za vlastníky považují i  insolvenční správci či notáři, kteří mají pouze právo zcizit předmět dražby. Navrhuje se, aby dražby dobrovolné byly konány výlučně na návrh vlastníků nebo subjektů., které mají právo hospodařit s předmětem dražby. V ostatních případech (navrhovatelem je pouze subjekt s právem zpeněžit předmět dražby  – insolvenční správce, notář, zástavní věřitel) by šlo o dražby nedobrovolné, jejichž průběh by byl zjednodušen.

4. Stanovení tarifní odměny dražebníka v nedobrovolné dražbě: Navrhuje se, aby v případě nedobrovolné dražby ZVD stanovil tarifní odměňování dražebníků, a to i s přihlédnutím k fixním nákladům, které musí dražebník v dražbě hradit. (mj. plnění informačních povinností na tzv. Centrální adrese www.centralniadresa.cz). Zabránilo by se i excesům, kdy dochází ke zpeněžování majetků dlužníků za nepřiměřeně vysoké náklady.

5. Zjednodušení konání dražby: ZVD ukládá dražebníkovi mnoho informačních povinnosti i v případě, že navrhovatelem je vlastník předmětu dražby. Dražebník je povinen mj. zasílat kompletní znění dražebních vyhlášek a dalších dokumentů na různé úřední desky, mnoha subjektům. Nejsou ani stanoveny formuláře pro plnění informačních povinností, jako je tomu např. při zadávání veřejných zakázek. Nákladné je i konání povinných dvou prohlídek v případě dražby věcí nemovitých aj.

6. Odstranění šikanózních důvodů pro upuštění od dražby: Často se často dlužník brání výkonu práva zástavního věřitele podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení, kde pouhé podání návrhu vede k povinnosti dražebníka upustit od dražby. Navrhuje se, aby bylo od dražby upuštěno až po usnesení soudu, kterým se zjišťuje úpadek dlužníka. Podobně je třeba přeformulovat i další ustanovení ZVD.

7. Sjednocení režimů konání dražeb v ČR: V zájmu transparentnosti zpeněžování dlužníků, mj. i dle shora uvedené Hypoteční směrnice, by bylo žádoucí informačně a procesně sjednotit provádění dražeb dle ZVD, OSŘ, OZ. 

 

     RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

předseda Komory dražebníků ČR