Dražebníci rokovali k novele zákona a k elektronickým dražbám

     Dne 25.2.2014 Komora dražebníků ČR uspořádala setkání dražebníků a zástupců státní správy s cílem formulovat nové podmínky provádění dražeb. Zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. – ZVD) je v platnosti již téměř 14 let a vznikl jako nástroj podpory bydlení. Gestorem tohoto zákona je MMR, jehož zástupci, přes opakované pozvání, se setkání s dražebníky nezúčastnili. O to více dražebníci ocenili podporu vyjádřenou ministrem MPO ing. Janem Mládkem, CSc. a účast zástupců tohoto ministerstva, v čele s ředitelem Odboru živností Ing . Bc. Petrem Kameníkem. Proto i prvním bodem bylo postavení dražebníka.

Dražební k je dle platného živnostenského zákona (zák.č. 455/12991 Sb.) vázanou živností, a to v případě provádění dražeb dobrovolných movitých. Pokud dražebník chce prodávat dražbou i nemovitosti, potom se jedná o koncesovanou živnost, ke které se vyjadřuje MMR. Vykonává totiž státní dozor v této oblasti. Dražebníci provádějící nedobrovolné dražby musí navíc splňovat náročnější podmínky, a to jejich výše základního základní kapitál musí být aspoň 5 mil. Kč,  výše pojistného  plnění musí činit alespoň 35 mil. Kč. a dražebník je povinen   mít  svou  účetní   závěrku   ověřenu   auditorem.

V diskuzi zazněl návrh, aby v případě dražeb, které se konají na návrh vlastníka předmětu dražby (vlastnické dražby), by nadále dražebník působil jako živnostník. V případě ostatních dražeb by jeho činnost nebyla živností, jako je tomu např. při činnosti mediátorů dle zákona o mediaci,  zák. č. 202/2012 Sb. Mediace je postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody.  V diskuzi padl návrh, aby se tomto případě postupovalo obdobně. Tedy dražebníci vykonávající nedobrovolné dražby by museli prokázat svoji kvalifikaci a byli by vedeni ve zvláštním registru ministerstva, které by nově vykonávalo státní dozor v této oblasti.

Samozřejmě, že na tento návrh reagoval Petr Kameník, ředitel Odboru Živností MPO. Konstatoval, že je třeba zde uvažovat i soulad s právními předpisy EU a poukázal na celou řadu obtíží tohoto postupu, Doporučoval spíše dále specifikovat výkon zvláštní živnosti – dražebník nedobrovolných dražeb.

Diskuze ukázala i nutnost se vyjádřit ke klíčovému pojmu veřejná dražba, jehož vymezení v ZVD je nekompatibilní vzhledem k novému občanskému zákoníku. Totiž pojem dražba je v § 1771 definován takto:

Dražba

(1) Při dražbě je smlouva uzavřena příklepem.

(2) Již učiněná nabídka se zruší, pokud je podána vyšší nabídka, nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem.

Jinými slovy, dražba je zde chápána jako převod práva, oproti tomu v ZVD je dražba považována za přechod práva.

Jestliže přijmeme obecně uznávané teze, že

při převodu práva dochází k jeho nabytí na základě projevu vůle;

při přechodu práva dochází k jeho nabytí na základě právních skutečností, které nejsou projevem vůle (např. na základě zákona, rozhodnutím státního orgánu, děděním apod.),

potom nutně dojdeme k tomu, že ve vlastnické dražbě dojde k převodu práva a v případě nedobrovolné dražby k jeho přechodu. Společné je však to, že v obou případech dojde specifickým způsobem k nabytí práva vydražitelem.

 

Výsledkem diskuze bylo následující vymezení pojmu veřejná dražba, která vychází ze ZVD:

Veřejná dražba je veřejné jednání, jehož účelem je nabytí vlastnického či jiného práva k předmětu dražby vydražitelem, konané na základě  návrhu  navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem  neurčený  okruh  osob  přítomných  na  předem  určeném  místě,  nebo  v  prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž osoba – vydražitel, která   za   stanovených   podmínek   učiní   nejvyšší   nabídku,   nabude příklepem licitátora vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

V případě vlastnických dražeb potom jde o převod práva. V případě dražby, jejímž navrhovatelem je osoba, která je na základě zvláštního zákona oprávněna předmět dražby zcizit, jde o dražbu nedobrovolnou. Dražba tak dostává své původní „historické“ určení jako výkon práva, který musí strpět povinný, aby byl uspokojen oprávněný. Byl by tak odstraněn nesmysl, že např. dražba prováděná na návrh insolvenčního správce je dražbou dobrovolnou.

Novela ZVD musí řešit i celou řadu zdánlivě technických věcí. Tak např. velké náklady dražebníci vynakládají na plnění svých informačních povinností na Centrální adrese (www.centralniadresa.cz). Vyhlášení dražby spolu s uveřejněním údajů z protokolu o provedené dražbě stojí dražebníka bez DPH cca 1 500 Kč.  Často dražebník musí provádět i několik opakovaných dražeb. Uvědomíme-li si, že zde existuje strop na náklady na zpeněžení v insolvenci ve výši 5% z ceny zpeněžení, potom při stotisícové dražbě dražebník nepokryje ani tyto náklady. Proto se navrhuje využití elektronických formulářů, zavedení informační povinnosti pro všechny dražebníky, včetně exekutorů a soudů a i možnost vybírat odměnu od vydražitele i v případě nemovitostí.

Dražebníci chtějí i posílit důvěru v dražební trh, který dostal trhlinu krachem jednoho z největších dražebníků na konci loňského roku. Sami dražebníci usilují o vyčištění dražebního trhu. Tak např. se navrhuje v novele ZVD  zavedení zvláštního účtu pro skládání dražebních jistot a úhradu cen dosažených vydražením. Dražebník by měl mít povinnost založit a vést zvláštní svěřenecký účet nepatřící do majetku dražebníka pro provádění dražeb tak, aby byli účastníci dražeb mj. ochráněni v případě insolvenčních řízení vedených s dražebníkem. Dalším bodem bylo i omezení hotovostních plateb částkou 15 000 EUR.

Diskuze ukázala, že ZVD je v mnoha směrech nejenom v rozporu s občanským zákoníkem, ale i s potřebami transparentního zpeněžování majetku z insolvencí a narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Proto na workshop k novele zákona navázal seminář k elektronickým dražbám, které jsou účinným nástrojem potírání pletich.

Po výkladu bezzubé vyhlášky č. 18/2014, o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě, která byla přijata až na konci ledna 2014, nebylo ani o čem diskutovat.  Tuto vyhlášku připravoval Odbor veřejných dražeb od května 2013. Totiž osobní účastí Ing. Zdeňky Niklasové se podařilo v této době přesvědčit Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny, že je žádoucí z důvodu kompatibility s novým občanským zákoníkem zmocnit MMR k vydání této vyhlášky.  Bohužel šlo ze strany bývalého vedení ministerstva spravedlnosti o odpustek MMR. Totiž dražebníkům se podařilo za zády MMR „propašovat formou přílepku k OSŘ“  zavedení e-dražeb do ZVD.

Konec semináře byl věnován nejenom prezentaci nové verze dražebního portálu www.prodej-drazbou.cz, která již podmínky této vyhlášky splňuje, ale i naději, že nová ministryně MMR Mgr. Věra Jourová přinese na MMR nový svěží vítr, a to i do Odboru veřejných dražeb.