Dražební rok 2013 a dražební dinosauři

Rok 2013 byl výjimečný zejména tím, že se podařilo, přes odpor Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které provádí výkon státního dozoru v této oblasti,  zavést do praxe elektronické dražby (e-dražby) novelou zákona o veřejných dražbách (ZVD – zák. č. 26/2000 Sb., v platném znění).  Díky patří ministerstvu spravedlnosti, které provádění  e-dražeb umožnilo „přílepkem“ k novele Občanského soudního řádu.  Rozhněvalo to však zejména ředitelku Odboru veřejných dražeb MMR ing. Zdeňku Niklasovou, která pod praporem kompatibility legislativy s novým občanským zákoníkem prosadila, že současná úprava e-dražeb skončila k 31.12.2013 a má jí nahradit prováděcí vyhláška MMR upravující podmínky postupu při elektronické dražbě s účinností od 1.1.2014 (Vyhláška).  Je však polovina ledna 2014 a Vyhláška byla Legislativní radou vlády ČR vrácena na MMR k dopracování. Ve Sbírce zákonů by mohla prý vyjít na počátku února 2014. To však přináší velkou nejistotu dražebníkům, kteří se raději vrací ke klasickým kamenným dražbám, což vyhovuje zejména pletichářům

Vraťme se však k naší otázce, jaký byl dražební rok 2013. Dle údajů na Centrální adrese (www.centralniadresa.cz),  kterou od roku 2000 provozuje Česká pošta, s.p.,  se za rok 2013 uskutečnilo 2 994 dražeb, z toho 212 bylo edražýeb, 950 dražeb bylo nedobrovolných. Celkový objem draženého majetku byl 8,2 miliardy Kč, z toho bylo 2,8 miliard Kč majetku vydraženo. Bohužel již třetím rokem po sobě klesá jak počet dražeb, tak i objem draženého i vydraženého majetku, meziročně došlo k poklesu zhruba o 10%.

Statistika ukazuje pokračující krizi dražebního trhu i v roce 2013, kde se institut veřejné dražby stále méně využívá, a to zejména insolvenčními správci, kteří jsou většinovými navrhovateli dražeb při transparentním prodeji majetku. V praxi totiž začali insolvenční správci využívat i jiné nástroje zpeněžení majetkové podstaty, např. přímý prodej prostřednictvím realitní kanceláře, což otvírá prostor pro neprůhledné transakce.

Jako předsedu nově vzniklé Komory dražebníků České republiky mně (KDČR) při analýze dražebního trhu 2013 potěšily dvě věci. První je nárůst počtu nedobrovolných dražeb konaných na návrh dražebního věřitele.  Nedobrovolných dražeb se v roce 2013 uskutečnilo 950, což je cca 5 % meziroční nárůst s objemem draženého majetku téměř 1,4 miliardy Kč. Je dobře, že se institut veřejné dražby stále více využívá, jako nástroj narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Lze předpokládat, že s účinností nového občanského zákoníku dne 1.1.2014 vzroste využívání tohoto nástroje.

Druhou pozitivní skutečností je provedení 212 e-dražeb, a to navzdory tomu, že mnozí dražebníci se obávali, jak bude v této oblasti postupovat MMR při výkonu státního dozoru a prováděcí  Vyhlášky.

Nás dražebníky mrzelo, že MMR nevytvořilo k této prováděcí Vyhlášce žádnou pracovní komisi, nevyužilo zkušeností e-dražebníků .  Až na počátku listopadu 2013 měli dražebníci možnost se seznámit s návrhem Vyhlášky, ke které měli mnoho zcela zásadních výhrad. Kromě zrušení kvalifikace e-dražebníků, týkající se mj. výše jejich pojištění odpovědnosti za škodu, byla nejvíce kritizována skutečnost, že splnění požadavků Vyhlášky by mělo být dokládáno MMR pouhým čestným prohlášením provozovatele e-dražeb, že splňuje podmínky Vyhlášky. MMR tak rezignuje na výkon státního dozoru v oblasti provádění veřejných dražeb.

Poslední den roku 2013 přinesl další překvapení, a to podáním insolvenčního návrhu na třetího největšího dražebníka v roce 2013, na společnost CLANROY, a.s.  V návrhu na zahájení insolvenčního řízení, který sám na sebe podala tato společnost se uvádí, že tento dražebník má závazky v celkové výši 143 mil. Kč, kde největšími  věřiteli  jsou České dráhy, a.s. s pohledávkou přes 54 mil. Kč, a České lesy, s.p. s pohledávkou 55 mil. Kč.

Na českém dražebním trhu, kde za loňský rok prvních 20 největších dražebníků udělalo téměř 80% vydraženého majetku, se nic neutají.  Kuloárové zvěsti  naznačovaly, že tento dražební dinosaurus dlouho nepřežije.  Sice jeho objem vydraženého majetku  ve výši  318 mil. Kč může vypadat velký, ale i v případě, že tento dražebník bude mít zcela exkluzivní výši odměny 5%, jako tomu bylo u Českých drah a.s. (tato nabídka zvítězila oproti nabídce necelé jedno procento od konkurence), jeho hrubý roční příjem je 15 mil. Kč, což by ani nepokrylo náklady ani na zaměstnance.  Totiž Milan Kremel, ředitel Clanroy a.s.,  se mně před rokem pochlubil, že mají již téměř 20 zaměstnanců. Pokud k tomu připočteme i nutnost „externích nákladů“ na zadavatele dražeb, potom není divu, že dražební dinosaurus skončí v insolvenci.

Dražebních dinosaurů je více. Jsou to ti dražebníci, kteří díky svým exkluzivním vazbám na navrhovatele si mohou dovolit účtovat exkluzivní sazby a zamezují ostatním dražebníkům se s nimi utkat v konkurenčním boji. Důsledkem je, že věřitel  je méně uspokojen ze svých pohledávek a dlužník je méně oddlužen. Tak např. v loňském roce jsem osobně jednal s Mgr. Danielem Hříbalem, vrchním ředitelem úseku restrukturalizace a vymáhání pohledávek České spořitelny, a.s. kde jsem mu navrhl, aby ČS vyhlásila výběrové řízení na dražebníky a začala využívat více e-dražby.  Tato moje nabídka byla odmítnuta. Přesto zástupci ČS ve věřitelských výborech si nechávají  předkládat konkurenční nabídky a vybírají ty nejvýhodnější.  Dokonce i insolvenční správci jsou válcováni dražebními dinosaury, kteří ve spolupráci se zajištěným věřitelem přikazují správci uzavřít smlouvu s tímto dražebníkem, přestože správci mají lepší nabídky.

Dalším rysem dražebních dinosaurů je, že nechtějí provádět e-dražby.  Osobně jsem si myslel, že za rok bude podíl e-dražeb daleko vyšší než pouhých 7%.   Tak např. společnost CLANROY a.s. v roce 2013 neuskutečnila ani jednu e-dražbu, stejně jako společnost NAXOS a.s., která byla v loňském roce druhým největším dražebníkem. Největší dražebník za loňský rok, společnost PROKONZULTA, a.s., provedla pouze 3 e-dražby s objemem vydraženého majetku 11,5 mil. Kč, což činí pouhých 2,5 % jejich objemu vydraženého majetku.

Zajímavé je, že čím dále více navrhovatelů i konkursních soudců požaduje, aby byla provedena e-dražba, oproti „kamenné dražbě“.  Přesto jsou kamenné dražby preferovány dražebníky, a to i za cenu daleko vyšších nákladů, oproti e-dražbám.  Inu, jak mně řekl jeden zkušený matador dražeb, který na kamenných dražbách již mnoho let nakupuje majetky pro velkého investora : „Každý si chce na dražbě smočit zobáček.“

I to je důvodem, proč na počátku letošního roku zahájila činnost Komora dražebníků ČR (KDČR), která  by měla přispět k zániku dražebních dinosaurů a k vytvořená skutečně konkurenčního dražebního trhu v oblasti dobrovolných – vlastnických dražeb a v případě nedobrovolných dražeb, včetně insolvenčních, by měli být dražebníci odměňováni pevným tarifem.  V současné době KDČR zpracovala kompletní verzi návrhu novely zákona o veřejných dražbách.

       RNDr. Jiří Bureš, Ph.D.

předseda představenstva Komory dražebníků ČR, z.s.